Domovská stránka | Archiv zpráv | Archiv zpráv | Pracovní seminář k problematice zpracování postupu na záchranu světlocitlivých archivních dokumentů, jejich ošetření, archivaci (dlouhodobé uložení), zabezpečení a zpřístupnění.

Pracovní seminář k problematice zpracování postupu na záchranu světlocitlivých archivních dokumentů, jejich ošetření, archivaci (dlouhodobé uložení), zabezpečení a zpřístupnění.

Národní archiv, 19. kvìtna 2009, 9-16.30 hodin

Národní archiv se zabývá øešením problematiky záchrany svìtlocitlivých materiálù konkrétnì negativù na sklenìných podložkách (deskových negativù) v rámci výzkumného úkolu (2007-2009). Nìkteré výstupy však lze zobecnit a aplikovat na vìtšinu druhù svìtlocitlivých materiálù.

Problematika dlouhodobého uložení svìtlocitlivých dokumentù (archiválií) byla v Národním archivu øešena v souvislosti s výstavbou nového Archivního areálu v Praze na Chodovci (výstavba byla zahájena v r. 1992). Poznatky získané bìhem deseti let praktického provozu je tøeba vyhodnotit a na základì získaných zkušeností je tøeba se pokusit o urèení standardu ukládacího prostøedí (ideální klimatické podmínky) pro dlouhodobé uložení svìtlocitlivých materiálù/deskových negativù. Je rovnìž žádoucí pokusit se o stanovení kompromisních klimatických podmínek, které by byly snáze dostupné pro vìtšinu pamìových institucí a zároveò by umožnily stabilizovat fyzický stav svìtlocitlivých dokumentù/deskových negativù.

V této souvislosti si dovolujeme požádat o spolupráci zástupce pamìových institucí, které se tímto problémem zabývají nebo v minulosti zabývaly a mají již nìjaké zkušenosti.

Základním kritériem pro dlouhodobé uchování dokumentù je druh nosièe a zpùsob záznamu informace. Každý typ dokumentu vyžaduje jiné podmínky pro dlouhodobé uložení – archivaci, rùzné jsou také zpùsoby archivního zpracování. Zatímco „klasickým“ archivním dokumentùm tj. písemným analogovým záznamùm na papíøe nebo na pergamenu, atp. byla v minulosti vìnována znaèná pozornost ze strany archiváøù i restaurátorù, tzv. obrazové dokumenty vùbec, a zvláštì pak obrazové dokumenty (tj. analogové záznamy) na transparentní podložce nebyly v tomto smyslu koncepènì dosud øešeny.

Jde pøedevším o deskové negativy velkých formátù (sklo). Køemièité sklo mìní èasem svou krystalickou strukturu – køehne a láme se. Pøi špatném nanesení citlivé vrstvy se tato odlupuje od podložky a dochází tak k postupné degradaci fotografického záznamu. V dùsledku špatného chemického zpracování se na povrchu vyluèují soli (støíbra, jodu,…) a zpùsobují „zmatnìní“ zaznamenaného obrazu a v koneèném dùsledku jeho absolutní ztrátu. Takto postižené jsou pøedevším negativy zhotovované do roku 1930. Tento èasový interval se bude prodlužovat. Èasto se jedná o významná díla, která jsou pro svou dokumentární, ale i výtvarnou hodnotu nenahraditelná. V Národním archivu lze v souèasné dobì odhadnout cca 10000 ks takto poškozených negativù a jejich množství stále narùstá. V dalších státních archivech ÈR jsou rovnìž uloženy tisíce deskových negativù, které vykazují obdobné znaky poškození.

Problematikou dlouhodobého uchování fotografických (obrazových) dokumentù se zabývá celá øada archivù a knihoven na celém svìtì i v ÈR. Vìtšinou se jedná o øešení dílèích problémù, které jsou v daný okamžik pro pøíslušné pracovištì aktuální. Toto øešení pak z vìtší èásti spoèívá ve vydání interních smìrnic zmínìných institucí, které jsou jen tìžko dostupné. Výsledky zvoleného øešení pak vìtšinou k dispozici nejsou.

Na semináøi bychom rádi diskutovali problematiku dlouhodobého uložení svìtlocitlivých dokumentù a pøedevším zpùsoby a možnosti archivního zpracování. Proto prosíme o poskytnutí interních smìrnic èi metodických pokynù k této problematice a také o vaše osobní názory na:

zpùsob zpracování (provenienèní èi pertinenèní zpùsob)
vymezení inventární jednotky
kategorie popisu

Terminologické problémy jsou hlavním pøedpokladem pro vytvoøení správné metodiky. Terminologii pro tuto oblast si vytváøela každá pamìová instituce samostatnì, což zpùsobilo, že si v øadì pøípadù nerozumíme a jsme nuceni neustále vysvìtlovat, co vlastnì máme na mysli.

V tomto pøípadì bychom rádi diskutovali nìkteré termíny, které jsou na první pohled bìžné, ale každá instituce je používá v jiném významu. Základním podkladem je norma ÈSN ISO 5127 Informace a dokumentace – Slovník (kvìten 2003), která však není pøesná a pracovníci jednotlivých institucí k ní mají jisté výhrady. Norma neuvádí nìkteré základní termíny, takže bychom se rádi pokusili o jejich definici. (viz pøíloha)

Dalším okruhem, jehož by se mìla diskuse týkat je návrh optimálního zpùsobu badatelského využívání a volba k tomu vhodného prostøedí – internet, edice, pøípadnì jiné prostøedky, které by badatelùm umožnily snadný a rychlý pøístup k informacím a zároveò by umožnily ochranu proti zneužití autorských (a vlastnických) práv.

Za tímto úèelem byla na žádost NA vytvoøena aplikace, o níž bychom rádi informovali kolegy a zároveò bychom byli vdìèni za jejich pøipomínky a pøípadné pøedvedení vlastních „zpøístupòovacích prostøedkù“.

Poslední problematikou, kterou se pokoušíme øešit je návrh optimálního zpùsobu „zabezpeèení“ pro uchování zaznamenané informace (v pøípadì úplné nebo nezadržitelnì postupující degradace originálního nosièe) pro budoucí generace. Navrhli jsme šetrný a relativnì rychlý zpùsob poøizování reprodukcí deskových negativù, který bychom s vámi chtìli prodiskutovat. Rovnìž jsme navrhli zpùsoby poøizování reprodukcí tak, aby vyhovovaly nejen archiváøùm a badatelùm, ale také restaurátorùm, chemikùm a dalším specialistùm.

V Praze dne 22. dubna 2009

Zpracovala: E. Benešová

K dispozici jsou následující pøílohy

1/ Pozvánka na semináø

Dokument ve formátu PDF » (799 kB)