O nás Pro veøejnost Fondy a pomùcky Knihovna Publikace Výstavy a akce Výzkum Archiv zpráv Pøedarchivní péèe

Výstava - Z Rodinného archivu toskánských Habsburků

Výstava: Z Rodinného archivu toskánských Habsburkù

Místo konání: Brandýs nad Labem – zámek

Doba konání: 13. øíjna – 11. listopadu 2007

Otevøeno dennì kromì pondìlí 10.00 – 18.00 h


Ludvík Salvátor Ve spolupráci s odborem pro kulturu Mìstského úøadu Brandýs nad Labem pøipravil Národní archiv u pøíležitosti 160. výroèí narození arcivévody Ludvíka Salvátora (nar. 4. 8. 1847 ve Florencii – zemø. 12. 10. 1915 na Brandýse) z poboèné vìtve habsbursko – lotrinského rodu, vládnoucího v Toskánském velkovévodství od roku 1737 do 1859, biografickou výstavu novì objevených originálních dokumentù z Rodinného archivu toskánských Habsburkù, který je uložen v Národním archivu v Praze. Arcivévodovu osobnost lze struènì pøedstavit jako cestovatele, geografa, pøírodovìdce, jazykovìdce, etnografa, archeologa, spisovatele, jinými slovy uèence své doby, který za svou práci získal celou øadu mezinárodních ocenìní a byl èlenem významných evropských vìdeckých spoleèností.

Ludvík Salvátor bìhem svého plodného života procestoval ménì známá místa a krajiny svìta – dostal se dokonce i do vzdálené Tasmánie. Pøedevším se plavil se svou parní jachtou po Støedomoøí a navštìvoval ostrovy a pobøeží ležící kolem Støedozemního moøe èi jadranské pobøeží Istrie a Dalmácie. Jako dìdictví pro budoucnost nám zanechal na 50 obsáhlých knih, které nejsou pouhými romantizujícími cestopisy, ale díla pøinášející poznatky o pøírodních pomìrech, klimatu, floøe a faunì, archeologických i architektonických památkách, obyvatelstvu, zvycích a kultuøe navštívených míst, zpracovávaná na skuteèných vìdeckých základech. Navíc všechny publikace jsou ozdobeny pøekrásnými ilustracemi, na kterých se podíleli pøedevším èeští umìlci jako Bedøich Havránek nebo Quido Mánes.

Expozice pøináší naprosto unikátní a objevné archivní dokumenty z let 1861 - 1876, které až dosud nebyly nikdy badatelsky vytìžovány ani vystavovány. Na 10 panelech se návštìvník mùže seznámit s doklady, které dokumentují rozhodujícími momenty Ludvíkova života, jeho studium, životní a osudovou lásku k arcivévodkyni Matyldì, jeho cesty (Nìmecko, Helgoland, Švédsko, Egypt, Bejrút, Kalifornie) èi první literární práce.

Naprostými unikáty jsou jednak Ludvíkovy kresby broukù, nižších moøských živoèichù èi studie optických možností oka. Z dosud neznámých autografù ze 60. let 19. století jmenujme alespoò jeho anglicky psanou esej „Grave of Winckelmann at Triest“ , vìnovanou slavnému nìmeckému archeologovi, nebo francouzskou sta o životì v Benátkách „Une simple histoire. Conio et Fragolette. Une tableaux de la vie Venitienne“. Nebo smutnou dalmatskou legendu o lásce krásné Wainy a hrdinného reka Georgise, která jakoby pøedznamenala jeho vlastní osud - skon jeho milované Matyldy. Z vystavených telegramù o zdravotním stavu smrtelnì popálené arcivévodkynì zasílaných z Vídnì Ludvíkovi do Prahy, o nichž až dosud nikdo nemìl ani tušení, dodnes mrazí.

Nejvìtším objevem je však Ludvíkùv rukopis o jeho první velké cestì po Istrii a Dalmácii podniknuté v roce 1864. Nìmecky psaný autograf popisující dopodrobna navštívená místa od Benátek pøes Terst, Muggiu, Capo d´Istrii až na jih Dalmácie po Budvu èítá na 1 500 stran textu. Nikdy nebyl Ludvíkem vydán. Až dosud nebyl studován ani badateli.

Vzácné archiválie jsou doprovozeny kopiemi dobových fotografií z rodinného archivu. Autorka výstavy PhDr. Eva Gregorovièová, správkynì Rodinného archivu toskánských Habsburkù, nezapomnìla zahrnout do expozice i dokumenty vztahující se k zámku a mìstu Brandýs nad Labem, který byl od roku 1860 do 1915 sídlem toskánské vìtve habsburského arcidomu. Nejen pro brandýské je proto naprostým pøekvapením, že si Leopold II., poslední velkovévoda z toskánské vìtve habsbursko - lotrinského rodu a majitel panství, podle své závìti pøál být pochován na brandýském høbitovì.

Vzácný je i Leopoldùv deník v pøekrásné vazbì, do nìhož si velkovévoda velmi emotivnì zaznamenal dne 4. srpna 1847 okolnosti provázející Ludvíkovo narození, které si právì v letošním roce pøipomínáme.

Další informace o osobì Ludvíka Salvátora jsou k dispozici na webových stránkách www.ludviksalvator.cz.

Fotografie


 Stereoskopická fotografie sídelního paláce Pitti ve Florencii, ve kterém se dne 4. srpna 1847 narodil Leopoldovi II. a Marii Antonii syn Ludvík Salvátor.

Stereoskopická fotografie sídelního paláce Pitti ve Florencii, ve kterém se dne 4. srpna 1847 narodil Leopoldovi II. a Marii Antonii syn Ludvík Salvátor.



Ludvíkova studijní kresba brouka.

Ludvíkova studijní kresba brouka.



Ludvíkovy kresby mìkkýšù.

Ludvíkovy kresby mìkkýšù.



„Grave of Winckelmann at Triest“. Ludvíkova esej o slavném nìmeckém archeologovi J. J. Winckelmannovi.

„Grave of Winckelmann at Triest“. Ludvíkova esej o slavném nìmeckém archeologovi J. J. Winckelmannovi.



Fotografie arcivévodkynì Matyldy.

Fotografie arcivévodkynì Matyldy.



Telegram oznamující tragickou smrt Ludvíkovy lásky.

Telegram oznamující tragickou smrt Ludvíkovy lásky.



První stránka z objeveného Ludvíkova rukopisu

První stránka z objeveného Ludvíkova rukopisu



Dobová fotografie Dubrovníku.

Dobová fotografie Dubrovníku.



Deník Ludvíkova otce toskánského velkovévody Leopolda II.

Deník Ludvíkova otce toskánského velkovévody Leopolda II.