Domovská stránka | Archiv zpráv | Archiv zpráv | V Národním archivu bylo zahájeno restaurování soudního spisu Dr. Milady Horákové
V Národním archivu bylo zahájeno restaurování soudního spisu Dr. Milady Horákové
Totalitní režim po únoru 1948 vytvořil a přijal represivní zákony, které pod pojmem ochrany lidově demokratické republiky skrývaly nástroj tvrdého potlačení jakéhokoliv jednání, jež mohlo být označeno jako velezrádné, protistátní, záškodnické a pobuřující. Zákonem č. 232/1948 Sb. vznikl Státní soud pro celé území Československé republiky se sídlem v Praze. Samostatná oddělení měl v Brně a Bratislavě. Soudní proces s Dr. Miladou Horákovou a spol., který se před Státním soudem odehrál v květnových a červnových dnech roku 1950, byl spolu s následnými procesy, počtem odsouzených a výší udělených trestů, největším a nejkrutějším v naší poválečné historii. Soudní spis o tomto procesu získal Národní archiv (dříve Státní ústřední archiv v Praze ) již v roce 1997 v rámci přejímky spisů Generální prokuratury od Nejvyššího státního zastupitelství. V té době byl prvním a jediným spisem Státního soudu, který byl uložen v depozitářích (Státního ústředního archivu) Národního archivu. Díky tomu také unikl poškození při povodni v roce 2002.
Velmi špatný fyzický stav soudního spisu, a zároveň zájem veřejnosti o jeho studium, urychlil zahájení komplexního restaurování a konzervování těchto dokumentů v restaurátorských atelierech Národního archivu, jehož cílem je zachování této vzácné památky pro budoucí generace. Stav dokumentů, které jsou v řadě případů již velmi křehké, lámavé, potrhané nebo dokonce některé části chybí, byl způsoben jednak velmi nekvalitním papírem, který byl v té době používán, jeho nadměrnou kyselostí, častou a nešetrnou manipulací (Obr. 1, 2).
Před samotným restaurátorským a konzervátorským zásahem jsou dokumenty digitalizovány.
Proces záchrany dokumentů je zahájen měřením kyselosti (pH) papíru pH metrem s použitím speciální dotykové elektrody. Tato informace je důležitá pro rozhodování o dalším postupu konzervování dokumentů (Obr. 3).
Je-li papír dokumentů kyselý (hodnota pH je nižší než 5,5), jsou dokumenty odkyselovány. Vzhledem k přítomnosti vodorozpustných razítek a různým druhů novodobých inkoustů na dokumentech je používána technologie odkyselování papírové podložky oboustranným postřikem neutralizační disperzí Bookkeeper® (mikročástečky oxidu hořečnatého rozptýlené v perfluorheptanu). Odkyselováním se neutralizují v papíru přítomné kyseliny a vytváří se tzv. alkalická rezerva chránící papír před kyselostí do budoucna (Obr. 4).
Samotné restaurování dokumentů spočívá především v opravách trhlin a v doplňování chybějících částí dokumentů speciálním kvalitním japonským papírem Hosokawa. Jako lepidlo se používá pšeničný nebo rýžový škrob (Obr. 5).
Křehké a lámavé dokumenty se zpevňují celoplošným podlepením pro tyto účely speciálně vyvinutou folií Filmoplast R na laminátoru firmy Neschen®. Použitá fólie je kvalitní japonský papír jednostranně impregnovaný akrylátovým polymerem, který se na laminátoru aktivuje zvýšenou teplotou, a tím dojde ke spojení fólie s originálem (Obr. 6).
Zároveň mohou být v jedné operaci také doplněny chybějící části dokumentů japonským papírem Hosokawa (Obr. 7, 8, 9).
Konzervované a restaurované dokumenty budou uloženy v nekyselých archivních přebalech a v archivních krabicích a skladovány v klimatizovaných depozitářích Národního archivu, ve kterých je celoročně udržována teplota 15 ± 2 oC a relativní vlhkost: 55 ± 5 % (v letních měsících) a relativní vlhkost 50 ± 5 % (v zimních měsících).
Fotografie
Obr. 1. Stav dokumentů před restaurováním
Obr. 2. Stav dokumentů před restaurováním
Obr. 3. Měření kyselosti dokumentů dotykovou elektrodou
Obr. 4. Odkyselování dokumentů postřikem neutralizační disperzí Bookkeeper®
Obr. 5. Lokální opravy japonským papírem Hosokawa
Obr. 6. Laminace fólií Filmoplast R na laminátoru firmy Neschen®
Obr. 7. Dokument jednostranně zpevněný folií Filmoplast R (chybějící části jsou zároveň doplněny japonským papírem Hosokawa)
Obr. 8. Dokument před restaurováním
Obr. 9. Tentýž dokument po restauraci