O nás Pro veøejnost Fondy a pomùcky Knihovna Publikace Výstavy a akce Výzkum Archiv zpráv Pøedarchivní péèe

Skip Navigation LinksDomovská stránka | Fondy a pomůcky | P.S. aneb a z našich fondů a sbírek | Žádost truhlářského mistra Michaela Thoneta z Boppardu o udělení privilegia na výrobu ohýbaného nábytku vlastní metodou v zemích habsburské monarchie (1841)

Michael Thonet (2. 7. 1796 Boppard – 3. 3. 1871 Vídeò), truhláøský mistr v mìstì Boppardu v Porýní, zaèal ve své truhláøské dílnì kolem roku 1830 experimentovat s paøením a ohýbáním døeva a výrobou ohýbaného nábytku. První úspìch slavil v roce 1836 s unikátní židlí vyrábìnou z nìkolika vrstev døeva (tzv. Bopparder Schichtholzstuhl). V roce 1841 na øemeslné výstavì v Koblenci došlo k „osudovému“ setkání Michaela Thoneta a rakouského kancléøe Klementa W. Metternicha. Metternichovi se Thonetovy výrobky tak zalíbily, že pozval úspìšného vynálezce do Vídnì, kde mu pomohl nejen k získání císaøského privilegia k „ohýbat veškeré i nejkøehèí druhy døeva chemicko-mechanickým zpùsobem“, ale i k øadì soukromých a státních zakázek. V roce 1853 založil Michael Thonet se svými rodinnými pøíslušníky prosperující firmu Gebrüder Thonet. Ta nalezla své sídlo v roce 1859 v Koryèanech u Kromìøíže, od roku 1861 pak v Bystøici pod Hostýnem.



Reprodukce archiválie Vysvìdèení boppardského purkmistra J. W. van Mertena o dobré povìsti a bezúhonnosti Michaela Thoneta ze dne 7. záøí 1841 (NA, RAM-AC 10/757)



Reprodukce archiválie Popis výroby ohýbaného nábytku vlastní metodou M. Thoneta (1. strana) (NA, RAM-AC 10/757)



Reprodukce archiválie Náèrty výroby nìkterých èástí ohýbaného nábytku (NA, RAM-AC 10/757)



Reprodukce archiválie Poznámka kancléøe Metternicha o udìlení privilegia pro výrobu ohýbaného nábytku M. Thonetovi (NA, RAM-AC 10/757)



Tuto stránku lze uložit ve formátu PDF.

pdf icon   Dokument ve formátu PDF »  (152 kB)

Informace o fondu

Rodinný archiv Metternichù byl uložen pùvodnì v metternišském paláci v Koblenci, v dobì napoleonských válek byl pøevezen nejprve do Ochsenhausenu v Bádensku, pozdìji do Vídnì, definitivní místo uložení nalezl koncem 20. let 19. století v prostorách bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích v západních Èechách. Zde byl archiv uložen až do roku 1953, kdy byl pøevzat Ústøedním zemìdìlsko-lesnickým archivem. Archiv je rozdìlen do 5 dílèích èástí (Sbírka listin, Starý archiv, Francisco-Georgicum, Acta Clementina a Acta Richardiana). V èásti Acta Clementina je uložena politická, soukromá a rodinná korespondence kancléøe Klementa W. Metternicha.

Evidence fondù a sbírek


Název: Rodinný archiv Metternichù – Acta Clementina
Místa vzniku fondu: Plasy, Koblenz, Johannisberg, Ochsenhausen
Pùvodce fondu (sbírky): Klement W. L. Metternich (1773–1859)
Èasový rozsah: 1707–1895
Metráž: 18 bm
Pøístupnost fondu: Pøístupný bez omezení.
Badatelna: Archiválie jsou pøedkládány v centrální badatelnì Národního archivu na Chodovci.
Archivní pomùcky:
14 dílèích inventáøù ke korespondenci kancléøe Metternicha podle jednotlivých tematických skupin.