Domovská stránka | Fondy a pomůcky | Co u nás najdete

Co u nás najdete

Informace, kde jsou evidovány všechny archivní fondy a sbírky uložené v archivech Èeské republiky

Národní archiv v souèasné dobì peèuje o více než 1700 archivních fondù a sbírek (podle údajù k 31. 12. 2008 jde o 1724 archivních souborù) o celkovém rozsahu pøesahujícím 119 000 bm.

Archiválie jsou uloženy ve dvou úèelových archivních budovách: v Praze na Chodovci, kde je ve 168 depozitáøích uloženo cca 106 000 bm archiválií, kromì toho je zde poèítáno s rezervou na pøíštích cca 20 let. V druhé budovì - na tø. Milady Horákové v Praze - Dejvicích - je uloženo více než 13 000 bm archiválií.

Oddìlení fondù samosprávy a státní správy do roku 1848 a církevních institucí (1. oddìlení)

První oddìlení Národního archivu spravuje, zpracovává a zpøístupòuje archivní fondy z oblasti politické, finanèní, soudní a církevní správy a zemské samosprávy z období feudalismu, vzniklé z èinnosti ústøedních úøadù, orgánù a institucí starého èeského státu (tj. soustátí zemí Koruny èeské) a Èeského království od 12. století do poloviny 19. století. Celkem spravuje 199 archivních fondù, pøevážnì I. kategorie, o celkovém rozsahu 13 426,46 bm.

V oblasti ústøední správy èeského státu (politické) je nejvýznamnìjším archivním souborem Archiv Èeské koruny, prohlášený za národní kulturní památku. Jde o archiv starého èeského státu, tj. èeského panovníka a pozdìji i èeských stavù, obsahující kromì listin a listù, jejichž pøíjemci byli èeští králové, respektive èeští stavové, také listiny urèené jiným fyzickým a právnickým osobám a další písemnosti rùzného typu. Dalšími významnými archivními fondy jsou Stará manipulace, Registra, Èeská dvorská kanceláø (Registra krále Vladislava II. z let 1498-1502 prohlášena za kulturní památku), Nová manipulace, Staré èeské místodržitelství a rozsáhlý fond Èeské gubernium, které odrážejí vývoj politické správy èeského státu od 12. století do poloviny 19. století a obsahují písemnou pozùstalost jeho ústøedních úøadù (èeská kanceláø, èeská dvorská kanceláø, èeské místodržitelství, directorium in publicis et cameralibus, èeské gubernium).

V oblasti finanèní správy patøí k nejvýznamnìjším a souèasnì nejvytìžovanìjším rozsáhlé katastrální fondy - Berní rula, Tereziánský, Josefský a Stabilní katastr a Archiv map katastrálních. Dalšími významnými kmenovými fondy jsou Èeské oddìlení dvorské komory, Èeská komora, Zemský podkomoøský úøad a Èeská státní úètárna, jejichž písemnosti dokumentují vývoj finanèní správy èeského státu od 12. století do poloviny 19. století a obsahují písemnou pozùstalost pøíslušných ústøedních úøadù (královská komora, èeská komora, directorium in publicis et cameralibus - oddìlení camerale a contributionale, dvorská komora, èeská státní úètárna).

V oblasti soudní správy je nejvýznamnìjším archivní fond Desky zemské prohlášený za kulturní památku a tvoøený nìkolika soubory písemností vzniklých z dlouhodobé èinnosti zemského soudu a jeho registratury, zvané úøad desek zemských. Desky zemské obsahují pøes sto rùzných druhù vkladù z oblasti soukromého práva sporného i nesporného a práva veøejného. K dalším významným archivním fondùm patøí Apelaèní soud, obsahující písemnou pozùstalost této jediné soudní odvolací instance pro všechna mìsta zemí Èeské koruny èi Desky dvorské vzniklé z èinnosti nejvyšší královské soudní instituce - dvorského soudu - rozhodujícího o záležitostech trestních i politických. Neménì dùležitými archivními soubory jsou: Èeská léna mapující problematiku lén uvnitø Èeské koruny, Hejtmanství nìmeckých lén a Desky Hejtmanství nìmeckých lén dokumentující problematiku zahranièních lén Èeské koruny. Knihy svobodnické pak obsahují vklady nesporného majetkoprávního charakteru svobodníkù, tj. osobnì svobodných vlastníkù poddaných pøímo králi.

V oblasti církevní správy jde o písemnosti vzniklé z èinnosti správy církví ústøedního charakteru na území èeského státu, tj. písemnosti vzniklé z èinnosti katolické církve - tyto pøevažují a dìlí se na fondy vzniklé èinností svìtských církevních institucí a èinností institucí øeholních - a církví ostatních (církve podobojí sdružené v Èeské konfesi, Jednota bratrská, starokatolická církev, církev adventistù a židovské náboženské obce). Zvláštní skupinu tvoøí archivy statkù svìtských a øeholních institucí katolické církve. Veškeré listiny do roku 1526, které se nalézají v církevních fondech uložených v 1. oddìlení jakožto depozita, byly prohlášeny za kulturní památku. K nejvýznamnìjším fondùm z oblasti svìtské èinnosti katolické církve patøí rozsáhlý fond Archiv pražského arcibiskupství (Urbáø arcibiskupských statkù po roce 1390 a kresba Petra Brandla "Svatá rodina" prohlášeny za kulturní památku), dále Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské (Kancionál vyšehradský prohlášen za kulturní památku) a Archiv kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradì. Po linii øeholní jmenujme fondy Archiv èeských klášterù zrušených za Josefa II., dále Alžbìtinky - konvent, Praha, Augustiniáni obutí - provincialát a konvent, Praha, Benediktini - klášter Bøevnov, Praha, Dominikáni - provincialát a konvent, Praha, Františkáni - provincialát a konvent, Praha, Kapucíni - provincialát a konventy, Praha, Køižovníci s èervenou hvìzdou - generalát a konvent, Praha, Maltézští rytíøi - èeské velkopøevorství, Praha, Piaristé - provincialát a koleje, Praha, Premonstráti - klášter Strahov, Praha, Voršilky - konvent, Praha ; z oblasti èinnosti nekatolických církví Akta Jednoty bratrské - Acta Unitatis fratrum, Starokatolické biskupství a Rada židovských náboženských obcí Èech a Moravy.

V oblasti zemské samosprávy je významným archivním fondem Archiv èeských stavù, obsahující písemnosti týkající se záležitostí èeských stavù jako celku i jednotlivcù (opisy privilegií, reversy k zemi, berní reversy, inkoláty, šlechtické prùby, znakové vývody).

Kromì výše uvedených archivních souborù spravuje první oddìlení 5 rodinných archivù ménì významných šlechtických rodù, fondy dvou nadací ( Lužický semináø, Tereziánský ústav šlechtièen ) a 41 sbírek.

Sbírky uložené v 1. oddìlení vznikly jak uvìdomìlou sbìratelskou èinností pøedchùdcù Národního archivu, tak z praktických ukládacích dùvodù bez ohledu na provenienci dokumentù, dále koupìmi, odkazy a dary; k nejvýznamnìjším patøí Snìmovní artikuly, Dvorské dekrety a reskripty, Patenty, Cirkuláøe a vyhlášky, Nadaèní listiny, Stará manipulace - urbáøe, odhady, inventáøe, Sbírka map a plánù, Sbírka rukopisù, Sbírka grafických listù, kreseb a maleb, Sbírka pùvodních archivních pomùcek a rozsáhlá Sbírka pøepisù z domácích a zahranièních archivù. Nejobsáhlejší skupinu tvoøí 18 genealogických a heraldických sbírek, doplòujících úøední prameny zemského archivu k dìjinám šlechty, z nichž k nejspolehlivìjším a nejvytìžovanìjším patøí Sbírka genealogická Dobøenského, Zeehova rukoje k deskám zemským, Sbírka genealogicko-heraldická Doerrova a Sbírka genealogicko-heraldická Wunschwitzova.

Oddìlení fondù samosprávy a státní správy z let 1848-1918 (2. oddìlení)

Druhé oddìlení je koncipováno jako oddìlení se zamìøením na archivní fondy státní správy a zemské samosprávy z let 1848-1918. Svìøené archivní fondy ovšem toto èasové vymezení výraznì pøekraèují. Oddìlení spravuje 117 archivních fondù o rozsahu 15193,76 bm, v èasovém rozpìtí od 16. do 20. století (s pøesahy zvláštì u listin až do 13. století). Pøevažují archivní fondy vìtšího rozsahu, uzavøené a archivnì zpracované, s odlišnými systémy spisové manipulace a s velmi rùznorodým obsahem.

Archivní fondy druhého oddìlení mùžeme rozdìlit do nìkolika tématických skupin: ústøední politická správa Vídeò; zemská politická správa a policejní úøady; zemská samospráva; soudní správa; finanèní správa; prùmysl a živnosti, stavebnictví; doprava a spoje; školství, kultura a památková péèe; zemìdìlství; hornictví.

K nejvýznamnìjším archivním fondùm patøí fondy pøevzaté v rámci spisové rozluky s Vídní po 1. svìtové válce. Jde o èásti registratur vídeòských centrálních úøadù týkajících se èeských zemí. Na prvním místì je tøeba zmínit fond Prezídium ministerské rady - Vídeò, k nìmuž je nyní dokonèován katalog spisù. Prezídium sloužilo jako pomocný byrokratický orgán ministerského pøedsedy a ministerské rady a vyøizovalo spisy posílané z ministerstev a zemských úøadù k posouzení nebo pro informaci, dále pak služební agendu premiéra a záležitosti spadající do jeho pøímé kompetence. Do této skupiny archivních fondù dále patøí písemnosti jednotlivých ministerstev, z nichž nejvýznamnìjší jsou Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahranièních vìcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí, Ministerstvo obchodu, Ministerstvo železnic, Ministerstvo kultu a vyuèování èi Ministr krajan. Rozsáhlé jsou další "vídeòské" fondy, týkající se øeditelství a inspekce železnic.

Nejvyšším úøadem státní správy v Èechách se ve druhé polovinì 19. století stalo Èeské místodržitelství v Praze. Do jeho pravomoci spadala policejní agenda, rozhodování o vìcech týkajících se celé zemì a o záležitostech, jimiž bylo povìøeno ministerstvy. Bylo nejvyšším orgánem pro záležitosti osvìty a vyuèování, pro vìci obchodní a živnostenské, pro stavební a zemìdìlské záležitosti. Bylo podøízeno ministerstvu vnitra, ale sloužilo jako nadøízený orgán krajských úøadù a po jejich zrušení v roce 1862 pøevzalo èást jejich pùsobnosti. Místodržitelství se mìlo starat o vydávání zemského zákoníku, bylo nejvyšší instancí ve vìci rozhodnutí úøadù jemu podøízených, mìlo vyšetøovat a rozhodovat ve vìci šlechtictví a titulù, organizovalo sbírky, pøíslušel mu vrchní dohled nad tiskem, spolky a divadly, vedlo vrchní správu obecních záležitostí etc. Archivní fond Èeské místodržitelství patøí svým rozsahem mezi nejvìtší fondy Národního archivu.

Podobnì významným a rozsáhlým archivním fondem je Policejní øeditelství Praha I. Øeditelství bylo nejvyšším centrálním policejním úøadem v zemi. Písemnosti úøadu úzce souvisejí s každodenním životem a pro badatele nabízejí nepøeberné množství informací ze všech oblastí spoleèenského i soukromého života jednotlivcù, skupin, spolkù a spoleèenských organizací.

Významnou skupinou fondù jsou fondy zemské samosprávy, z nichž nejvìtší je Zemský výbor. Zemský výbor, jako výkonný orgán zemského snìmu, pøedstavoval nejvyšší samosprávný úøad v Èechách. Archivní fond, jehož první èást (1714-1784) je zpøístupnìna katalogem, poskytuje velké množství informací z nejrùznìjších oblastí veøejného života. Dalším významným archivním fondem je Èeský zemský snìm a fond Zemská porodnice a nalezinec Praha.

Mezi archivní fondy soudní správy patøí pøedevším Èeská finanèní prokuratura, Zemský soud a Fideikomisní spisy Praha. Významnými fondy finanèní správy jsou Èeská státní úètárna a Zemské finanèní øeditelství Praha.

Mimoøádný význam mají fondy montánní (horní). V první øadì je to umìle vytvoøený archivní soubor Staré montanum, který vznikl vytøídìním spisù o hornictví a mincovnictví z registratur èeské kanceláøe, èeské komory a starého èeského místodržitelství v 18. století. Spisy byly vìcnì uspoøádány do umìle vytvoøených signatur a obsahují materiál pro dìjiny hornictví, hutnictví a mincovnictví v Èechách, na Moravì a ve Slezsku. Ústøedním horním úøadem druhé instance bylo Báòské hejtmanství Praha, které povolovalo a zøizovalo horní revíry , øídilo a kontrolovalo èinnost bánských úøadù, spravovalo jejich personální záležitosti etc. Nejvìtším horním fondem je Vrchní horní úøad Jáchymov, obsahující písemnosti, dokumentující vývoj hornictví v Krušnohoøí.

Rozsáhlé jsou archivní fondy z oblasti zemìdìlství a lesnictví. Jde pøevážnì o fondy dvorských úøadù, které spravovaly panovnický majetek a jejichž èásti, týkající se èeských zemí, byly získány pøi archivní rozluce s Rakouskem po 1. svìtové válce. Mezi nì patøí Generální øeditelství císaøských a rodinných fondù ve Vídni, Úøad nejvyššího dvorského štolby, Øeditelství císaøských soukromých a rodinných statkù ve Vídni a Øeditelství císaøských soukromých a rodinných statkù Praha. Do této skupiny archivních fondù patøí i Øeditelství státních lesù a statkù Vídeò, jež spravovalo státní velkostatky, a Administrace státních statkù.

Mezi klenoty patøí skupina archivních fondù, týkajících se významného roku 1848. V první øadì je to registratura tzv. Svatováclavského výboru, dále pak registratura Národního výboru, spisy Vyšetøovací komise a materiály Národních gard. Z tiskù vztahujících se k událostem roku 1848 byla vytvoøena dokumentární sbírka mimoøádné hodnoty.

Oddìlení státní správy z let 1918-1945 (3. oddìlení)

Oddìlení státní správy 1918-1945 (1948) spravuje archivní fondy vzniklé z èinnosti ústøedních úøadù státní správy a zemské správy pro zemi Èeskou, a to z období Èeskoslovenské republiky a protektorátu Èechy a Morava, vèetnì fondù nìmeckých okupaèních úøadù a fondù èeskoslovenských exilových státních orgánù v zahranièí 1939-1945. Celkem je v péèi 3. oddìlení 163 archivních fondù o rozsahu 25 585,17 bm.

Z nejvýznamnìjších archivních fondù ústøední státní správy Republiky èeskoslovenské v letech 1918-1945 lze jmenovitì uvést Pøedsednictvo ministerské rady, Ministerstvo vnitra (zejména stará i nová registratura), Ministerstvo školství, Ministerstvo sociální péèe, Ministerstvo financí, Ministerstvo železnic, Ministerstvo pošt a telegrafù, Ministerstvo veøejných prací, Ministerstvo prùmyslu, obchodu a živností, Ministerstvo zemìdìlství, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud, dále pak Nejvyšší úèetní kontrolní úøad, Státní pozemkový úøad a Státní úøad statistický. Všechny zmínìné archivní fondy jsou opatøeny inventáøi vypracovanými zpravidla v šedesátých letech minulého století. K vìtšinì z nich byly dodateènì získány desítky kartonù dodatkù ze 70. a 80. let, které však ještì v nìkterých pøípadech nejsou vybaveny pomùckami.

Samostatný celek tvoøí písemnosti ústøedních èeskoslovenských exilových úøadù, z nichž byl novì zinventarizován fond Ministerstvo vnitra Londýn. Spolu s fondem Pøedsednictvo ministerské rady Londýn a s novì zpracovávaným Archivem Huberta Ripky patøí k obsahovì nejbohatším a badatelsky nejžádanìjším pramenùm k èinnosti naší exilové vlády z let druhé svìtové války.

Další skupinu tvoøí archivní fondy vzniklé z èinnosti ústøední nacistické okupaèní správy v letech 1939-1945, které jsou z vìtší èásti uloženy v rozsáhlém fondu Úøad øíšského protektora, opatøeném nìkolikerými novìjšími dodatky. Nejvýznamnìjší soubory dokumentù okupaèní správy byly do Národního archivu pøedány z Archivu ministerstva vnitra až koncem 80. let a v souèasné dobì se postupnì inventarizují. Jedná se zejména o archivní fondy: Úøad øíšského protektora, Státní tajemník pøi Úøadu øíšského protektora a Nìmecké státní ministerstvo.

Archivní fondy vzniklé z úøední èinnosti èeského zemského úøadu v letech 1911-1948 (zpoèátku s názvem zemská správa politická, po 2. svìtové válce zemský národní výbor) jsou badatelsky ménì využívány. Nejvìtší zájem je zpravidla o archiválie z fondu Zemský úøad Praha - prezidium zemského úøadu a dílèích èástí tohoto fondu Zemský úøad Praha - oddìlení spolkové, Zemský úøad Praha - policejní a bezpeènostní záležitosti a Zemský úøad Praha - státní obèanství a matrièní záležitosti, Zemský úøad Praha - zemský národní výbor. Dalším zajímavým celkem je archivní fond Zemská školní rada Praha II, který chronologicky navazuje na svého pøedchùdce ve 2. oddìlení Národního archivu. Zmínìný rozsáhlý archivní fond Zemský úøad, resp. jeho dílèí èásti postihují vývoj Èech od roku 1911 až do zániku této instituce v roce 1949.

Zvláštní skupinu archivních fondù státní provenience tvoøí fondy vzniklé z èinnosti pražského policejního øeditelství, jehož kompetence nabývala v nìkterých oblastech celozemského významu. Jedná se zejména o dochované písemnosti z èinnosti zpravodajské ústøedny v meziváleèném období. Archivní fond Zpravodajská ústøedna Praha (vèetnì vlastní pražské poboèky) je však podobnì jako fond Policejní prezidium Praha II opatøen pouze pùvodním soupisem poøízeným Archivem ministerstva vnitra. Badatelsky nejatraktivnìjším fondem z této skupiny je fond Policejní øeditelství Praha II. Jde zejména o jeho všeobecnou registraturu, která obsahuje ve tøech desetiletých manipulaèních obdobích (1921-1950) rozsáhlou abecední øadu osobních spisù obyvatel Prahy chronologicky i obsahovì navazující na stejnojmenný archivní fond, který je v péèi 2. oddìlení Národního archivu.

Oddìlení fondù státní správy z let 1945-1992 (4. oddìlení)

Ètvrté oddìlení Národního archivu spravuje rozsáhlé archivní soubory unitárních ústøedních úøadù státní správy z let 1945-1968 a èeských a federálních ústøedních úøadù z let 1969-1992 vèetnì jejich zaøízení s celostátní nebo republikovou pùsobností. Celkem je ve správì oddìlení 354 archivních souborù o rozsahu 46213,52 bm.

Rozsáhlé archivní soubory pokrývají státní správu pro období let 1945-1992 v plné šíøi. Mezi nejvýznamnìjší archivní fondy lze zaøadit: Úøad pøedsednictva vlády, Úøad vlády ÈSR a Úøad pøedsednictva vlády ÈSSR/ÈSFR. Jejich pøejímání bylo ukonèeno v polovinì devadesátých let a patøí k badatelsky nejvyužívanìjším archivním fondùm Národního archivu.

Ke kmenovým archivním souborùm 4. oddìlení patøí Ministerstvo vnitra II., Ministerstvo financí, Ministerstvo zemìdìlství II., Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství a kultury, Ministerstvo kultury a další rozsáhlé archivní soubory resortù prùmyslu, sociální péèe, dopravy a spojù, zahranièního obchodu, vìdeckotechnického rozvoje, plánování, státní kontroly, statistiky, památkové péèe a životního prostøedí. Pouze èást zmínìných archivních fondù je opatøena archivní pomùckou - inventáøem. V nezpracovaných èástech archivních fondù se badatelské požadavky uspokojují na základì odborných konzultací. V souèasné dobì je poøádán rozsáhlý celek Ministerstvo zdravotnictví z let 1945-1968. Zpøístupnìní tohoto archivního fondu si vyžádal zájem badatelù i ta skuteènost, že pro období po roce 1945 nemohly být archiválie tohoto rezortu dosud využívány. Pro oblast zdravotnictví, sociální péèe, školství a kultury jsou vytváøeny, z výše uvedených dùvodù inventární soupisy, zahrnující schùze kolegií.

V archivních fondech oblasti soudní správy probíhají tøídící práce (poøádání podle spisových znaèek) tak, aby v nich mohla být vykonávána složitá nahlédací agenda, týkající se pøedevším vìznìní.

Pro správní nahlédací agendu jsou velmi využívány soubory sèítacích operátù z let 1950, 1970, 1991.

Ve správì 4. oddìlení se nachází rovnìž složitý archivní soubor KSÈ - ústøední orgány po roce 1945. Tvoøí jej øada dílèích èástí fondu, ve kterých jsou uloženy stranické dokumenty spolu s dokumenty ústøedních úøadù státní správy a dokládají tak "vedoucí roli" KSÈ v øízení státu. Dílèí èásti: pøedsednictva, byra a sekretariáty ÚV KSÈ sestávají z úplných øad zápisù ze schùzí, usnesení a podkladù k nim pro celé sledované období. Pro historická bádání jsou velmi cenné dokumenty uložené v archivních soborech Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný a Gustáv Husák. Dále jsou to fondy tajemníkù ÚV KSÈ, které se dochovaly v rùzné míøe úplnosti. Po pøevzetí archiválií Komunistické strany Èeskoslovenska byly zpøístupnìny dílèí èásti tohoto složitého archivního souboru - pøedsednictva a sekretariátu až do roku 1989. Uspoøádán a inventarizován byl fond Antonín Novotný a v souèasnosti probíhají poøádací práce na archivním fondu Gustáv Husák.

Archivní dokumenty oddìlení a komisí ÚV KSÈ pøibližují zpùsob fungování tohoto ústøedního orgánu vzhledem k jednotlivým oblastem státní správy. K nejvýznamnìjším patøí dokumenty oddìlení pro oblast národního hospodáøství, mezinárodních vztahù, "bezpeènost státu", kulturu, ideologii a stranické øízení. Dokumenty tohoto obsáhlého a složitého archivního souboru jsou jen èásteènì zpracované (do cca 60. let), pøesto patøí k badatelsky nejvyužívanìjším.

Oddìlení pøedarchivní péèe, fondù státní správy po roce 1992 a elektronických dokumentù (5. oddìlení)

Ve správì oddìlení je prozatím 109 (2260,41 bm) archivních fondù pøevzatých od pùvodcù v rámci skartaèního øízení, vìtšinou z období po roce 1993. Lze pøedpokládat, že souèasný prùmìrný celkový nárùst tìchto fondù pøes 100 bìžných metrù roènì bude postupnì narùstat. Kromì toho spravuje oddìlení dva významné archivní fondy vzniklé z èinnosti pøedchùdcù Národního archivu - Archivní registraturu a Ústøední zemìdìlsko-lesnický archiv, obsahující písemnosti již od roku 1858. Je to pøedevším fond Archivní registratura, který je pøedmìtem prùbìžného zpracovávání, zatímco u ostatních, postupnì pøejímaných archivních fondù, bude možné k tomu pøistoupit až po jejich alespoò èásteèné kompletaci.

Oddìlení fondù nestátní provenience a archivních sbírek (6. oddìlení)

Ve správì 6. oddìlení je 719 archivních fondù a sbírek v rozsahu pøesahujícím 15817,09 bm, které lze podle typù rozdìlit do nìkolika skupin. Poèet fondù každoroènì vzrùstá akvizièní èinností, projevující se nejdynamiètìji v pøípadì osobních fondù. První osobní fondy byly získány již pøedchùdci Národního archivu. Archiv zemì Èeské se orientoval zejména na fondy zemských poslancù, Èeskoslovenský státní archiv zemìdìlský na významné badatele v oblasti zemìdìlství a lesnictví. V minulosti byla zaznamenána øada dùležitých pøejímek, a již od pùvodcù samotných, napø. Josef Schieszl nebo delimitací z jiných institucí - zejména øada archivních souborù získaných ze Studijního ústavu ministerstva vnitra, pøebíraných do archivu od konce 70. let. Jedná se o archivy vrcholných politikù z období první republiky, II. svìtové války a bezprostøednì následujícího období, napø. Rudolf Beran, Prokop Drtina, Jan Hála, Adolf Procházka, Hubert Ripka, Jaromír Smutný, Jan Šrámek, Petr Zenkl apod. Po roce 1989 narùstá poèet osobních fondù geometrickou øadou. V roce 1990 byly pøevzaty na základì zákona osobní fondy uložené dosud v Archivu Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSÈ, napø. Klement Gottwald, Július Ïuriš, Karel Kreibich, Bohumír Šmeral, Jan Šverma, Antonín Zápotocký, Marie Zápotocká a další. Po vzniku 6. oddìlení (1996) zahájil archiv systematickou akvizièní èinnost a získal osobní archivy politikù: Èestmír Císaø, Vladimír Clementis, Evžen Erban, Eduard Goldstücker, Ota Hora, Jan Malypetr, Jan Masaryk, Zdenìk Mlynáø, Josef Vavroušek, historikù a archiváøù: Boøivoj Èelovský, Zdenìk Fiala, Rostislav Nový, Josef Pelikán a Josef Tlapák.

Rodinné archivy nepatøí k typickým fondùm Národního archivu. Pøesto je potøeba upozornit na dva velké rodinné archivy, které jsou vyhledávány mnoha našimi i zahranièními badateli. Rodinný archiv toskánských Habsburkù byl pøevzat do Èeskoslovenského státního archivu zemìdìlského již po roce 1918 na základì zákona o pøevzetí majetku rodu Habsburkù. Obsahuje øadu dùležitých písemností k dìjinám italského Toskánska a evropským dìjinám 19. století v širších souvislostech. Rodinný archiv Metternichù byl pøevzat až po roce 1945 ze zámku v Plasích. I on se stal vyhledávaným, zvláštì pro období svìtových dìjin 1. poloviny 19. století, nebo obsahuje øadu primárních pramenù, napø. korespondenci kancléøe Metternicha.

Historicky cenný je archivní fond Národního divadla v Praze, který zahrnuje archiválie správní povahy, dokumentaci k repertoáru a korespondenci s umìlci. Souèástí fondu jsou kulturní památky, které tvoøí Pamìtní zakládací listina Národního divadla v Praze z roku 1866 a Listina pamìtní, jež se týèe stavby Národního divadla v Praze a seznam osob a firem, které se na znovu vybudování divadla podílely, z roku 1883.

Další velmi rozsáhlou skupinou je poèetná øada fondù spolkù, zájmových uskupení, svazù a obèanských sdružení. Ze starších fondù k nim patøí zejména Vlastenecko-hospodáøská spoleènost, Jednota pro povzbuzení prùmyslu v Èechách, Národní rada èeská, Ústøední matice školská apod. Následují desítky spolkù z období první republiky, reprezentativní charakter mají spolky sportovní, napø.: Sokol Pražský, Èeskoslovenská obec sokolská, Klub èeskoslovenských turistù, Èeskoslovenský olympijský výbor, archivní fondy zemìdìlských spolkù: Svaz èeskoslovenských velkostatkáøù, Èeskoslovenská akademie zemìdìlská, Èeská zemìdìlská rada aj. a archivní fondy spolkù národních menšin: Ukrajinské muzeum, Ruské a ukrajinské emigrantské spolky a organizace, Svaz Nìmcù v Èechách apod., ke kterým se øadí spolky a organizace z období okupace, mj. Èeská liga proti bolševismu, Svaz pro spolupráci s Nìmci, Hitlerjugend, Saská selská osídlovací spoleènost a další. Národní archiv dále spravuje archivní fond Ústøední výbor Národní fronty a archivní fondy významných organizací v Národní frontì sdružených: Èeskoslovenská vìdeckotechnická spoleènost, Èeskoslovenský svaz bojovníkù za svobodu, Èeskoslovenský svaz tìlesné výchovy, Èeskoslovenský svaz žen, Svazarm, Èeskoslovenský mírový výbor, Socialistický svaz mládeže (a jeho pøedchùdce Èeskoslovenský svaz mládeže ).

V rámci akvizièní èinnosti se podaøilo získat øadu hodnotných historických archivù, napø. Archiv Syndikátu novináøù ÈR vèetnì jeho pøedchùdcù.

Šesté oddìlení Národního archivu spravuje rovnìž pozoruhodnou kolekci archivù politických stran a jejich zaøízení. K nejstarším patøí Kluby èeských poslancù snìmovny øíšské rady Vídeò, Pražský klub a Èeský klub. Z období první republiky se dochovaly archivní fondy Republikánské strany zemìdìlského a malorolnického lidu, Èeské i Nìmecké sociální demokracie. K badatelsky využívaným patøí i archivní fond Národní souruèenství, NSDAP a Sudetonìmecká strana. Z rozsáhlého fondu Komunistická strana Èeskoslovenska - ústøední orgány spravuje 6. oddìlení veškeré písemnosti do roku 1945 a z dalšího období písemnosti volených orgánù, ostatní fondové èásti jsou ve správì 4. oddìlení. K cenným akvizicím posledních let náleží Archiv Èeské strany národnì sociální vèetnì historických pøedchùdcù této politické strany.

Ze sbírek spravovaných 6. oddìlením je tøeba upozornit zejména na hojnì využívané sbírky novinových výstøižkù: Ministerstvo zahranièních vìcí - výstøižkový archiv, Zahranièní tiskový archiv, Výstøižkový archiv Rudého práva nebo Novináøský studijní ústav - výstøižkový archiv. K dalším cenným sbírkám, jež jsou prùbìžnì doplòovány, patøí zejména Sbírka map a plánù, Sbírka dokumentace nebo Sbírka plakátù. Cenným pøírùstkem poslední doby se stala Sbírka Èeskoslovenské školy ve Velké Británii, získaná od bývalých žákù. Èást ze žákù byla zachránìna díky iniciativì Nicolase Wintona.

Oddìlení foto-, fono-, kinodokumentù a služeb veøejnosti (8. oddìlení)

Skladba archivních souborù 8. oddìlení je velmi pestrá - od pozùstalostí významných fotografù, pøes rodinné archivy až po fotoarchivy nejvyšších státních institucí. Jejich poèet od poèátku 90. let 20. století neustále narùstá. Oddìlení spravuje 63 archivních souborù o celkovém rozsahu 1114,74 bm. Kromì toho spravuje uložené èásti cca 94 fondù a sbírek jiných oddìlení Národního archivu v rozsahu 594,78 bm.

Mezi nejvýznamnìjší archivní soubory (a také nejvyužívanìjší) lze zaøadit archivní fond Drtikol František, což je soubor necelých 2 000 deskových negativù, obsahujících portréty významných osobností politického a kulturního života prvorepublikového Èeskoslovenska, jejichž autorem byl jeden z nejvýznamnìjších èeských fotografù. Dalším významným fotografem, jehož pozùstalost je v oddìlení uložena, je Sláva Štochl, který se zabýval pøedevším krajináøskou tvorbou. Mezi jeho fotografiemi však nalezneme i snímky, dokumentující osvobození Èeskoslovenska v roce 1945 nebo zachycující stavbu vodních dìl na Vltavì.

Z rodinných archivù zmíníme alespoò Rodinný archiv Randù a Krulišù, Rodinný archiv Adámkù z Hlinska nebo z novìjších Hodinová-Spurná Anežka, kde kromì fotografií nalezneme i zvukové záznamy stejnì jako v archivním souboru Sviták Ivan.

Fotografické, zvukové a kinematografické záznamy lze nalézt v archivních fondech nejvyšších státních úøadù: Ministerstvo pošt a telegrafù, Ministerstvo zemìdìlství, Ministerstvo železnic, Ministerstvo školství a kultury nebo jimi zøízených složek: Ústav pozemních informací, Výzkumný ústav pozemních staveb, Ústøední dopravní institut. "Obrazové" informace, obsažené v tìchto archivních fondech jsou stále èastìji využívány, ne jenom jako ilustraèní materiál, ale jako skuteèný historický pramen.

Oddìlení dále peèuje o fotografické soubory vzniklé z èinnosti tiskových agentur napø. Èeskoslovenská tisková kanceláø, Balkánpress nebo Orbis. Jde o rozsáhlé soubory, které jsou postupnì zpracovávány a v øadì pøípadù zároveò digitalizovány. Archiválie tìchto archivních souborù pokrývají období od roku 1920 do poloviny 80. let 20. století. V neposlední øadì je tøeba zmínit fotografickou èást archivního fondu Archiv Èeské strany národnì sociální.

Ze sbírek fotografických dokumentù lze uvést alespoò: Druhá svìtová válka, která obsahuje nìkolik tisíc fotografií pøedevším nìmeckých tiskových agentur; Kvìtnové povstání 1945 je soubor cca 10 000 fotografií (profesionálních i amatérských), dokumentujících kvìtnové události roku 1945 pøedevším v Praze nebo sbírku Fotodokumentace, což je nesourodý soubor fotografií zachycující každodenní život, ale i významné politické a kulturní události od konce 19. století do poloviny 70. let 20. století. Sbírka oznaèená názvem Sbírka Klement Gottwald (1906-1953) skýtá tisíce fotografií a negativù, na nichž je zachycena nejen osoba vrcholného pøedstavitele komunismu, ale pøedevším celá øada událostí v uvedeném èasovém rozmezí - sokolský slet, festival mládeže 1947, sjezdy KSÈ, pøijetí zahranièních návštìv atd.

Výhradnì kinematografické dokumenty jsou zastoupeny ve sbírkách kinematografických filmù, které jsou dìleny formátovì (8, 16 a 35 mm). Pro badatele byly zpøístupnìny formou tzv. inventárních seznamù. Z dalších archivních souborù, obsahujících výhradnì kinematografické dokumenty mùžeme na tomto místì uvést: Centrotex, Koospol nebo Krátký film, Praha.

Z významných souborù specielnì zvukových dokumentù lze jmenovat alespoò Sbírku gramofonových desek, obsahující pøedevším projevy významných pøedstavitelù státu od 20. do poloviny 70. let 20. století. Dále Sbírku zvukových záznamù radionaslouchací služby z let 1931-1953, kterou zatím nelze zpracovat pro absenci technického zaøízení.

na zaèátek stránky»

Související informace v dalších rubrikách webu

Organizace archivu

Jinde na internetu

Archivní fondy a sbírky v Èeské republice (PEVA)