Výstavní a propagační činnost

Zdroj: Emilie Benešová, Výstavy a propagace archivu, in: Aby na nic a na nikoho nebylo zapomenuto. K jubileu ústředního archivu českého státu 1954-2004, Praha 2004, s. 149 - 186.

Obr. 5 - Pohled do expozice výstavy. NA, Sb. poz., inv. č. I 6581/1Na vlastní půdě pořádala jednotlivá oddělení archivu výstavky na aktuální politická, historická a kulturní témata. Československý svaz mládeže (ČSM) při Státním ústředním archivu v Praze uspořádal výstavu Od Manin ke Strahovu ve vestibulu v Karmelitské ulici. (Obr. 5) V roce 1971 se konala v Karmelitské výstavka Komuna 1871 a její ohlas u nás, kde byly vystaveny reprodukce archivních dokumentů, vztahujících se k událostem ve Francii. V témže roce byla v malovaném sále (Karmelitská) zahájena výstava s názvem Formování marxistické levice 1920–1921. Obdobně koncipovaná byla i výstavka Rok 1848 a pražští dělníci, připravená v roce 1973 k 125. výročí událostí roku 1848 v Praze. Následovaly další: Komunistický 1. Máj 1921–1938 očima archivních dokumentů (1974); Sjezdy KSČ 1920–1976 (1976); Klement Gottwald 1896–1953 (1976). Na pracovišti I. oddělení byla v roce 1975 připravena výstavka Nevolnické povstání 1775 a na podzim téhož roku Česko-ruské styky v dokumentech I. oddělení SÚA.

Od sedmdesátých let se datuje spolupráce archivu s Českou národní radou (ČNR). Výstavky v jejím sídle se vždy konaly pod záštitou předsedy ČNR a za patronátu archivní správy ministerstva vnitra. Pro zahraniční návštěvy (delegaci Nejvyššího sovětu SSSR, delegaci předsedy britské sekce Meziparlamentní unie, francouzské parlamentní delegace a další) a při příležitosti významných politických událostí či výročí připravoval archiv na požádání předsedy ČNR výstavky archivních dokumentů, vztahujících se především k zahraničním stykům českého státu a k vývoji české státnosti. Mimo jiné měly tyto výstavy ukázat politickým činitelům archivní bohatství a „vzbudit tak jejich větší pochopení pro potřeby archivnictví“. Z posledních je možné uvést výstavu Historie česko-slovenské vzájemnosti, která se konala v září 1991.

Rok 1978 sebou přinesl další celostátní výstavu: Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR. Hlavním pořadatelem bylo ministerstvo kultury a Kancelář prezidenta ČSSR. Exponáty pro výstavu mělo zajistit Národní muzeum, které zaslalo archivu žádost o zapůjčení asi jednoho sta archiválií, především listin z fondu Archiv České koruny. Archiv zapůjčení ochotně přislíbil za předpokladu, že budou dodržena mimořádná bezpečnostní opatření a archivní správa specifikovala podmínky, které jsou pro vystavení originálních dokumentů určující. Výstava se sice setkala s mimořádným zájmem veřejnosti, avšak archiváři spokojeni nebyli. Významným dokumentům se nedostalo takové péče, jakou by si zasloužily.

Trend nastoupený v sedmdesátých letech pokračoval i v dalším desetiletí, samostatných výstav a výstavek však bylo uspořádáno podstatně méně. Archiv se spíše podílel zapůjčováním exponátů nebo jejich kopií na výstavách připravovaných jinými institucemi: Národním muzeem, Muzeem SNB, Muzeem Klementa Gottwalda.

Obr. 6 - Jedním z požadovaných exponátů byl opis relace policejního ředitelství v Praze o táboru lidu na Staroměstském náměstí z 6. července 1921. NA, PMV, 1918–1924, sign. IV/K/44; 225–80–8/6, kart. 80 O čem asi byla výstava, kterou uspořádalo Muzeum husitského revolučního hnutí v Táboře v roce 1981 s názvem Husitská tradice v 60 letech ideologické práce KSČ? V žádosti o spolupráci a zapůjčení exponátů se uvádí: „Prostřednictvím originálních historických dokumentů, fotografií, fotokopií i výtvarných děl chce tato výstava přiblížit desetitisícům návštěvníků významnou pokrokovou úlohu husitských tradic v Československu od roku 1921, přičemž větší polovina bude věnována období socialistické výstavby od roku 1945. V tomto rozsahu to bude první výstava toho druhu u nás.“ Archiv na ni zapůjčil mimo jiné opis relace Policejního prezídia o táboru lidu na Staroměstském náměstí 6. 7. 1921, spis Okresního úřadu v Litoměřicích z 10. 7. 1935 se zprávou o rušení Husových oslav v Lovosicích a některé volební letáky z roku 1935. (Obr. 6)

V řadě těchto výstav poplatných politické situaci se poněkud ztrácí jeden významnější počin, a to výstava, kterou uspořádalo broumovské Vlastivědné muzeum v roce 1981 u příležitosti 725. výročí nejstarší písemné zmínky o Broumovu: Broumov. 1258–1848. Archiváři Státního ústředního archivu vybrali více než sto archiválií z let 1256–1948 (1950), které vzešly z činnosti zejména zemských a státních institucí. Archiválie měly dokumentovat společenskou, politickou, hospodářskou, vojenskou a kulturní úlohu Broumova. Vystaveny byly listiny týkající se počátku středověké kolonizace Broumovska, dokumenty o průběhu poddanských povstání v letech 1680–1775, svazky Berní ruly, sčítací operáty, mapy, plány a další.

Významnější než samostatná výstavní činnost archivu byla spoluúčast na výstavách konaných nebo v řadě případů pouze plánovaných v sedmdesátých a osmdesátých letech v zahraničí. Archiv byl většinou požádán o zapůjčení originálů vybraných dokumentů a ne vždy bylo možné takové žádosti vyhovět.

Génius českého a slovenského národa – to byl název výstavy, která se měla konat v Paříži v roce 1970, pořadatelství bylo svěřeno ministerstvům kultury ČSR a SSR, uspořádání bylo schváleno usnesením obou národních vlád. Hlavním scénáristou české části a zároveň generálním komisařem byl jmenován národní umělec prof. Dr. Adolf Hoffmeister. Národní umělec Laco Novomeský byl jmenován hlavním komisařem slovenské části výstavy. V žádosti o spolupráci se uvádí: „Výstava má ve stěžejních exponátech, které budou vystaveny v originálech, dokumentovat tradici dvou svébytných kultur, české a slovenské od prehistorické doby až po současnost.“ Podle představ hlavního architekta měla být na přeskleném stole „rozhozena sbírka listin Zlatá bulla, Zakládací listina pražské univerzity, Listiny vysokého duchovenstva pražského s výtvarně krásnými pečetmi jako Arnošta z Pardubic, Jana z Jenštejna a Jana z Dražic“, jak se uvádí v technickém scénáři. Slavnostní zahájení bylo plánováno na 15. října 1970 v Grand Palais v Paříži. K 29. 4. 1970 je však na spise rukou tehdejšího ředitele poznamenáno: „Výstava sistována, ulož a.a.“.

Obr. 7 - Dopis akademického malíře Josefa Kiliana s informací o účasti na výstavě v Montrealu. 21. ledna 1974. NA, AR-NA, 1968–1975, sign. 442, kart. 146 Nepovšimnuta nesmí zůstat účast na výstavě, jejímž pořadatelem bylo z pověření ministerstva kultury ART CENTRUM. Československá republika byla v roce 1973 vyzvána k účasti na výstavě Člověk a jeho svět, která byla každoročně pořádána v areálu bývalé Světové výstavy EXPO 67 v Montrealu. Pro rok 1973 bylo zvoleno téma CIVILIZACE. (Československá expozice byla rozdělena do tří výstavních oddílů. Měla se opírat především o reprezentativní a špičkové exponáty. Pořadatel zamýšlel vystavit listiny z fondu Archiv České koruny, a to mírové smlouvy Jiřího z Poděbrad. Představa pořadatele o vystavení originálů nebyla ze strany archivu respektována, takže do Montrealu nakonec putovaly pouhé fotokopie. Obdobně se situace opakovala i v roce 1974, tématem roku byly tentokrát METROPOLE SVĚTA, účastnit se měla Praha a Bratislava. (Obr. 7) Celá expozice se měla opět opírat o atraktivnost exponátů, které by dokumentovaly vyspělost „obou sesterských měst“. Zda v roce 1974 odcestovaly do Kanady některé z archivních dokumentů nebo jejich kopií, se nepodařilo zjistit.

Zatímco některé mezinárodní projekty nebyly realizovány, zapůjčil archiv listiny a další dokumenty do Moskvy, kde byla uspořádána výstava Československo 1970. V listinném trezoru v budově I. oddělení na třídě Milady Horákové byly shromážděny archiválie zapůjčené pro účely výstavy z jiných archivů a institucí. V doprovodu pověřeného pracovníka archivu Františka Rajtorala byly dopraveny do Moskvy a uloženy na velvyslanectví do doby instalace. Rajtoral měl dohlížet na jejich bezpečné uložení a správnou instalaci do uzamčených vitrin. Po skončení výstavy se měly vrátit zpět do vlasti v doprovodu dalšího pověřeného pracovníka Františka Martinka.

V roce 1978 uplynulo třicet let od podepsání smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci mezi ČSSR a Polskou lidovou republikou. Při této příležitosti pověřilo ministerstvo kultury Národní galerii uspořádáním výstavy Československo – Polsko. Staletí sousedství a přátelství. Výstava byla zahájena v dubnu v Krakově, pak byla přenesena do Varšavy a do Bratislavy a skončila v říjnu 1978 v Praze. Exponáty zapůjčila celá řada českých, moravských a slovenských archivů. Ze Státního ústředního archivu bylo zapůjčeno 13 dokumentů. Jejich výběr byl proveden velmi nedbale, nebyl s archiváři předem projednán, takže se na výstavě neobjevily dokumenty podstatné k dané problematice.

Z dalších mezinárodních projektů uvádíme na tomto místě alespoň spolupráci na přípravě výstavy František Josef I. 1848–1880, připravované v roce 1984 ve Vídni. V roce 1986 se archiv spolupodílel na výstavě Zahrady a parky ve Florencii zapůjčením map a plánů z fondu Rodinný archiv toskánských Habsburků a o dva roky později přijal spoluúčast na výstavě Rudolf II. a jeho doba, uspořádané v Essenu.

Obr. 8 - Obr. 34 Pohled do výstavních prostor. NA, Sb. fotodokumentace 1. oddělení Velkým písmem se do dějin archivu i archivnictví zapsal konec roku 1988. V prostorách Pražského hradu (Lobkovický palác) zpřístupnil archiv originály 11 nejvýznamnějších státoprávních listin z fondu Archiv České koruny. Výstava s názvem Poklady Archivu České koruny se stala jedinou celostátní akcí k 70. výročí vzniku Československa. (Obr. 34) Vzácné originály listin opustily potřetí chráněný archivní trezor, aby významně obohatily výstavy popularizující minulost českého státu. (Připomeňme si, že poprvé to bylo v roce 1958 a podruhé v roce 1978 na celostátních výstavách.) V době od 17. října do 4. prosince je shlédlo téměř 60 000 návštěvníků, kteří přijížděli z celé republiky a od časných ranních hodin čekali v dlouhých frontách na vstup do výstavních prostor. (Obr. 35) V přednáškovém sále Lobkovického paláce uspořádali pracovníci archivu cyklus odborných přednášek, ve kterém vystoupili i přední čeští historici. Školní mládeži byly určeny pořady přibližující kromě archivních činností i okolnosti vzniku jednotlivých listin. Zúčastnilo se jich více než 3 000 žáků a studentů.

«předchozí strana  1  2  3  4  další strana»

na začátek stránky»