Ze zahraniční spolupráce Národního archivu
Bohemikální výzkum:
Itálie (Státní archiv ve Florencii)
Od roku 1994 se realizují pravidelné studijní cesty do Státního archivu ve Florencii, kde dr. Gregorovičová, správkyně archivního souboru Rodinný archiv toskánských Habsburků (dále RAT), zkoumá na základě prováděcího plánu k mezistátní kulturní dohodě uzavřené mezi Českou republikou a Itálií, vztah mezi tímto toskánským archivním souborem uloženým v Národním archivu a archivními fondy Státního archivu ve Florencii (dále ASFi), vzniklými v období panování členů sekundogenitury habsbursko - lotrinského rodu v Toskánském velkovévodství v letech 1737-1859. Od roku 1994 byly prostudovány následující archivní fondy: Asburgo - Lorena, Amministrazione centrale del patrimonio privato 1865-1914, jež úzce souvisí s dokumentací ke správě statků toskánských exvelkovévodů na území Toskánska, která je uložena ve fondové části RAT, Ferdinand IV. Dále byly zkoumány florentské fondy Liquidazione francese 1799-1816, který koresponduje s fondovou částí RAT, Toskánská pensijní likvidatura v Paříži. K dějinám původce fondu RAT byly prostudovány fondy Segreteria intima di Gabinetto 1770-1858, Segreteria di Stato 1765-1808, Ministero dell´Interno 1859-1861, Notarile moderno, post 1861, Archivio Mediceo del Principato, Archivio della Soprintendeza generale agli archivi toscani, 1859-1860. V současné době studuje správkyně fondu problematiku vztahu mezi dokumentací toskánských legací uložených v RAT (v Paříži, Vídní, Římě a Neapoli) se spisy těchto toskánských vyslanectví ve florentském fondu Segreteria e Ministero degli Affari Esteri.
Výsledky soustavného studia dobře poslouží při pořádání a inventarizaci pražského fondu a dále umožňují vynikající spolupráci s florentskými archiváři, s nimiž se jak v minulosti, tak v blízké budoucnosti realizují různé projekty.
Rakousko (Rakouský státní archiv ve Vídni)
Spolupráce je výrazně usnadněna protokolem o spolupráci v oblasti archivnictví z roku 1996, který umožňuje výměnné pobyty archivářů, výměnu publikací a archivních pomůcek, ale také výměnu zkušeností z každodenní archivní praxe. Tyto možnosti využívá, s ohledem na své zaměření, především 2. oddělení Národního archivu, a to od roku 1999. Jeho pracovníci každoročně provádějí výzkum bohemikálních archiválií v jednotlivých odděleních Rakouského státního archivu. Hlavní zájem je o fondy politické správy (ministerská rada, jednotlivá ministerstva), o spolkové záležitosti, železnici či fondy týkající se majetku panovnické rodiny. Postupně jsou tak mapovány možnosti výzkumu pramenů vztahujících se k českým zemím, které doplňují materiály uložené ve fondech 2. oddělení Národního archivu. Vzhledem ke společné historii do roku 1918 a archivní rozluce s Rakouskem po 1. světové válce je řada archivních souborů Národního archivu provázaná s archivními soubory vídeňskými, a proto by bylo ideální vytvoření jakéhosi "Průvodce po Rakouském státním archivu Vídeň, s ohledem na bohemikální dokumenty." Tato pomůcka by byla velmi prospěšná i pro širokou badatelskou veřejnost. Určitým limitem spolupráce je omezená časová kapacita pobytů ve Vídni a fakt, že dosud žádný pracovník Rakouského státního archivu nevyužil možnost recipročního pobytu v Národním archivu.
Sasko (Hornický archiv Freiberg)
Na podzim roku 2002 byla uzavřena Dohoda o archivní spolupráci mezi odborem archivní správy MV ČR a archivní správou Státního ministerstva vnitra Svobodného státu Sasko. Na základě této dohody a po dalším dvoustranném jednání došlo v září roku 2003 k pracovní návštěvě ředitelky Národního archivu PhDr. Evy Drašarové, CSc. a pracovníka 2. oddělení Mgr. Jaroslava Koláčného Hornického archivu (Bergarchiv) ve Freibergu. Týdenní studium v tomto archivu se týkalo výzkumu montánních fondů se zaměřením na bohemikální dokumenty a případného vysledování dosud nevrácených archiválií zavlečených do Freibergu v období 1938-1945. Oba pracovníci pořídili soupis dokumentů, které se vztahují k dějinám hornictví v Krušnohoří, a přivezli kopie několika inventářů. Podrobný rozpis archiválií, které se týkají oblastí na území České republiky, je uveden ve zprávě z této cesty (www.nacr.cz). Zájem na oboustranné spolupráci byl umocněn následným setkáním s ředitelem saské archivní správy Dr. Jürgenem Wolfem, a také neoficiální soukromou návštěvou zástupce ředitele freiberského archivu Dr. Andrease Erba v Národním archivu. Jeho oficiální týdenní pobyt v Národním archivu se uskutečnil v roce 2004. Také on se zajímal o montánní fondy, které jsou uloženy ve 2. oddělení Národního archivu. Byly mu poskytnuty kopie vybraných dokumentů a publikace, vztahující se k hornické problematice.
Slovinsko (Lublaň)
Na dlouhodobé archivní spolupráci se Slovinskem, na základě kulturní dohody mezi českým Ministerstvem vnitra (odbor archivní správy) a slovinským Ministerstvem kultury z roku 1995, se v rámci 2. oddělení Národního archivu podílí PhDr. Jan Krlín, PhD. Od roku 1997 se několikrát zúčastnil recipročního výměnného pobytu ve slovinských archivech. Zabývá se výzkumem bohemik, týkajících se období 1. světové války, jde především o dokumenty bývalých rakouských ministerstev, které byly předány Slovinsku, ale i dalšími archivními soubory, které se k tomuto období vztahují. Rovněž se věnuje studiu archivních fondů ústředních státních orgánů na území dnešního Slovinska a porovnávání vývoje ve Slovinsku a v českých zemích v období kolem 1. světové války. Dále zkoumá analogie i odlišnosti ve vývoji obou národů, předmětem jeho zájmu je spolupráce politických stran v rámci Předlitavska, česko-slovinské vztahy krátce po první světové válce, relace obou národů s německými Rakušany. Od roku 2003 členem Slovinské archivní společnosti (Arhivsko družstvo Republike Slovenije). V roce 2005 se jako delegát České archivní společnosti zúčastnil jednání 22. slovinské archivní konference v Murské Sobotě. Členství ve Slovinské archivní společnosti mu napomáhá při získávání a prohlubování kontaktů se slovinskými archiváři. Výsledkem činnosti a vstřícnosti slovinských partnerů je získání řady kopií inventářů archivních fondů z Arhivu Republike Slovenije v Lublani. Pro knihovnu Národního archivu byla získána řada slovinských historických publikací. Podílí se na výměně archivních pomůcek se slovinskou stranou.
Spolupráce se zahraničními Čechy
Chorvatsko
Kulturní dohoda uzavřená mezi Českou republikou a Republikou Chorvatsko otevřela cestu spolupráce Národního archivu (dříve SÚA) s krajanskou menšinou. Na základě této dohody byla při návštěvě ředitele AS MV ČR PhDr. Vácslava Babičky dohodnuta konkrétní pomoc při pořádání Archivu Svazu Čechů v Chorvatsku uloženém v Daruvaru.
Česká menšina v Chorvatsku si dokázala udržet jazyk a kulturu mateřské země přes dvě stě let. Zpočátku nebyla menšina organizována, přistěhovalci měli existenční starosti.
Dne 14. července 1907 se v hostinci Antonína Čula v Dolním Daruvaru sešli za účelem založení českého spolku představitelé české menšiny. Stali se prvními činovníky spolku Česká beseda (od r. 1926 se přejmenovala na Československou besedu v Dolním Daruvaru), která se postupně stala jedním z center menšinového života v Chorvatsku. Konec první světové války přinesl i změnu ve spolkovém životě. Založení Československé banky v Daruvaru v r. 1921 rozšířilo působnost Besedy do širšího okolí. V následujícím roce vznikla první soukromá česká škola, přejmenovaná v roce 1926 na Československou školu J. A. Komenského; byla založena mateřská školka a od roku 1930 působila i odborná škola tzv. Prokůpkova odborná hospodářská škola. Byla založena Matice školská a od roku 1922 vycházel list Jugoslávští Čechoslováci, později list pro děti Dětský koutek. Spolková činnost byla zprvu zaměřena na pořádání zábav a divadelních představení, kterých bylo do roku 1941 odehráno asi 150, byly zakládány knihovny a čítárny. Velkou menšinovou slavností se staly obžínky, které se prvně uskutečnily v r. 1925.
Centrem Československého svazu v Království SHS, který sdružoval české a slovenské spolky, se v r. 1924 stal Bělehrad. Stále větší roli však hrála menšina v Daruvaru, kde sídlila Ústřední knihovna. Záhřeb se stal sídlem Matice školské, Osvětového a hospodářského odboru aj.
Poslední předválečná valná hromada v roce 1939 se uskutečnila v Daruvaru a reprezentovala 109 českých a slovenských spolků.
K obnově spolkové činnosti došlo v r. 1944. V roce 1949 se krajanské spolky sdružily v Československém svazu v Chorvatsku, federativní změnou došlo i ke změně spolkového názvu na Svaz Čechů a Slováků v RCH, který se rozdělil v roce 1992 na Svaz Slováků a Svaz Čechů, ten v současné době zahrnuje 24 českých spolků. Je nestranickou organizací, pečuje o české menšinové školy J.A.Komenského v Daruvaru a Josefa Růžičky v Končenicích, mateřskou školu Ferdy Mravence v Daruvaru a Vydavatelství Jednota.
Bohatá historie české menšiny je uložena v Archivu Svazu Čechů v Daruvaru. V archivu jsou uloženy písemné i fotografické dokumenty zachycující život české menšiny v Chorvatsku v letech 1900-2000, které byly shromážděny péčí významných činitelů Svazu, především profesora Josefa Matuška. Bohužel se nepodařilo uchovat historickou dokumentaci v celém rozsahu. Některá období jsou doložena torzovitě a činnost českých spolků v určitých osadách není doložena vůbec. Bylo by proto velmi záslužné doplnit chybějící mezery v historii sbírkovou činností mezi krajany.
Shromážděné archiválie v roce 2002 při prvním pracovním pobytu archivně vymezili a utřídili vedoucí oddělení AS MV ČR PhDr. V. Růžek a archivářka NA A. Blodigová, která v pořádání pokračovala i v následujícím roce. Tehdy se podařilo zpracovat soupis osobních písemných pozůstalostí významných menšinářů Otto Sobotky a části fondu Josefa Matuška.
Pořádací práce pokračovaly v r. 2005, kdy archiváři NA J. Kahuda a A. Blodigová. při pracovním pobytu zpracovali soupis fondů uložených v Archivu Svazu Čechů v Daruvaru Jeden z nejvýznamnějších fondů představuje dokumentace Československé brigády za druhé světové války. V Archivu je nyní uloženo celkem 30 bm archiválií.
Na základě upozornění bývalého velvyslance ČR v Chorvatsku PhDr. J. Kuděly archiváři NA pokračovali v pomoci krajanům i v Záhřebu vymezením fondů a zpracováním soupisu k cenným fondům České Besedy Záhřeb v rozsahu cca 10 bm.
Práce českých archivářů je v Chorvatsku vysoce oceňována chorvatskými úřady. Při každém pobytu je na tuto pomoc z české strany upozorněno v televizním vysílání, informace je zveřejňována na stránkách chorvatských deníků a interview s českými archiváři přináší krajanský týdeník Jednota. Archiváři se rovněž pravidelně setkávají na přátelském posezení s poslankyní za českou menšinu.
Během pořádacích prací se vytvořily přátelské vztahy a tak v současnosti, kdy jsou v Daruvaru adaptovány výstavní prostory Svazu Čechů v Chorvatsku, je tato akce konzultována s archiváři v ČR. O prohlubování spolupráce svědčí i prosba o uspořádání archiválií z činnosti krajanského nakladatelství Jednota.
Rakousko
K navázání prvních kontaktů mezi Státním ústředním archivem v Praze a českými krajany v Rakousku došlo v roce 2000, o dva roky později byl připraven projekt záchrany a zpracování archivu Školského spolku Komenský ve Vídni, jeho realizaci umožnilo mimořádnému pochopení MZV ČR. Dne 31. července 2002 byla podepsána smlouva o řešení vědeckého projektu "Česká menšina v Rakousku" (reg. č. RB 1/37/02), jehož výsledkem měl být soupis historické části archivu (do roku 1945) a vědecká studie o dějinách české menšiny v Rakousku. Řešení projektu se ujali Alexandra Blodigová a Jan Kahuda, k nimž se připojila vídeňská historička zabývající se dějinami české menšiny Vlasta Valeš.
Smyslem projektu bylo zajistit zpracování jednoho z nejrozsáhlejších archivních celků krajanské komunity ve Vídni (a i v porovnání s archivy krajanských organizací jinde na světě zcela mimořádného celku) a jeho zpřístupnění pro potřeby zájemců na české i rakouské straně. Dalším cílem bylo iniciovat zájem o vlastní historii a uchovávání dokumentace u krajanských organizací samotných, včetně osobních archivů jejich představitelů. Projekt byl v neposlední řadě součástí cílené a systematické politiky podpory zahraničních krajanů, kterou vyvíjejí Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Senát ČR a další státní orgány a instituce České republiky, občanská sdružení a další organizace.
V červenci 2002 byl proveden pracovníky SÚA průzkum fyzického stavu archivu. Zároveň byl vypracován soudním znalcem odborný průzkum, ve kterém byla stanovena přibližná hodnota archivu. Vzhledem k tomu, že při analýze fyzického stavu, byl zjištěn výskyt plísní, které mohly ohrozit další osud archivu, bylo rozhodnuto o jeho plošné dezinfekci. Díky pochopení Velvyslanectví České republiky v Rakousku, které zapůjčilo své vozidlo, byl celý archiv transportován koncem srpna 2002 do Prahy a dezinfikován. Zároveň byl uložen do nových kartonů z nekyselé lepenky. V polovině října byl ošetřený archiv (téměř 600 kartonů) odvezen zpět do Vídně, kde byl uložen do adaptovaných prostor v 5. patře české školy. Řešitelé na místě vypracovali podrobný soupis a rejstříky k archivu Školského spolku Komenský a provedli jeho konečnou adjustaci.
V souladu se smyslem projektu byla uspořádána slavnostní prezentace projektu dne 12. 12. 2002 v budově české školy ve Vídni. Součástí prezentace bylo vystoupení nejvyšších představitelů českého archivnictví, promítnutí filmu o Státním ústředním archivu, výstava archiválií nově uspořádaného archivu a prohlídka místností, ve kterých je archiv dnes uložen. Prezentaci uvedl velvyslanec ČR v Rakousku J. E. Jiří Gruša. Prezentace se zúčastnilo asi 120 osob, včetně vysokých představitelů MZV ČR, velvyslanectví ČR ve Vídni, Českého centra ve Vídni, ředitelů rakouských archivů, univerzitních a akademických pracovníků i zástupců státních orgánů v čele s referentkou spolkového kancléřství pro národnostní menšiny MR Mmag. Dr. Christou Achleitner. Reprezentativně byla zastoupena rovněž česká menšina v Rakousku; prezentace se zúčastnili zástupci téměř všech krajanských organizací bez ohledu na jejich historii, zaměření a profil. Účastníci hodnotili prezentaci jako zdařilou a důstojnou a ocenili úsilí Ministerstva zahraničních věcí ČR a Státního ústředního archivu v Praze při zachraňování a uchovávání národního kulturního dědictví.
O dva roky později byla ve Vídni nalezena další rozsáhlá část archivu Školského spolku Komenský z let 1945-1990 a spolek požádal Státní ústřední archiv o další spolupráci. Finanční krytí projektu opět velkoryse poskytlo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Dne 4. 5. 2004 byla podepsána smlouva o řešení vědeckého projektu "Poválečný vývoj české menšiny v Rakousku na základě písemností Školského spolku Komenský" (reg. č. RM 02/20/04). Výsledkem projektu měl být opět soupis archivu Školského spolku Komenský z let 1945-1990, včetně dalších provenienčních celků a historická studie připravená na základě českých i rakouských pramenů shrnující vývoj české menšiny v Rakousku v letech 1945-1990.
Veškeré písemnosti nalezené v české škole ve Vídni (zejm. v jejích sklepních prostorách a na půdě) byly očištěny, utříděny a uloženy do nových speciálních kartonů opatřených štítky s popisem a uloženy v nově zadaptované místnosti. Celkově se podařilo určit více provenienčních celků, než se při zadání předpokládalo. Každý z těchto archivních celků byl opatřen samostatným podrobným soupisem včetně stručné úvodní části. Archiv se tak stane prvořadým zdrojem informací pro poznání historie české menšiny v Rakousku a jejích kontaktů a vazeb s mateřskou zemí. Tímto způsobem byly zpřístupněny následující archivní celky:
Archiválie z činnosti Školského spolku Komenský z let 1945-2002 v rozsahu 280 kartonů, které zahrnují základní spisovou řadu, stavební plány, třídní katalogy, osobní spisy zaměstnanců spolku, spisy mateřské školky; obecné a hlavní školy a rodičovské rady. Zároveň byly uspořádány archiválie Spolku Národní dům z let 1894-1991; Sdružení Čechů a Slováků v Rakousku 1949-1961; Divadelního spolku Vlastenecká omladina 1956-1994; Československého ústředního výboru ve Vídni - likvidační komise 1950-1961; Tělocvičné jednoty Sokol I/V 1928-1989 a Hotelu Bohemia 1965-1992 v celkovém počtu 91 kartonů.
Prezentace ukončení projektu proběhla dne 9. 12. 2004 v reprezentativních prostorách žlutého salónku budovy Nejvyššího správního soudu ve Vídni (dříve budova České dvorské kanceláře). Vrcholem početně navštívené prezentace, které se vedle pracovníků Velvyslanectví ČR ve Vídni a zástupců krajanské veřejnosti zúčastnili také zástupci rakouských archivů a vídeňské univerzity, byla slavnostní přednáška emeritního vedoucího Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK v Praze prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc. na téma "Český historik a vídeňské archivy", která se setkala s velkým ohlasem všech účastníků.