Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

Pocta všem, kteří vzdorovali
Výstava u příležitosti 50. výročí popravy Dr. Milady Horákové

|úvodní stránka výstavy|

Počátky odporu proti bezpráví - rok 1948

Mezi prvními, kteří protestovali proti nastupujícímu totalitnímu režimu byli studenti a členové spolků a organizací, které byly pro svoje ideje a přesvědčení nejvíce existenčně ohroženy.
K nejvýraznějším protikomunistickým vystoupením došlo u příležitosti XI. všesokolského sletu a při pohřbu Dr. Edvarda Beneše. Určitou odpovědí bylo mimo jiné schválení zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky a vznik zvláštního Státního soudu.

Milada HORÁKOVÁ (* 25. 12. 1901 Praha - Královské Vinohrady + 27. 6. 1950 Praha-Pankrác)

Protikomunistický odboj vojáků

Politické procesy s generály a důstojníky československé armády, účastníky domácího a zahraničního odboje byly především znevážením jejich hrdinství a nesmírně krutou odplatou za nasazení vlastních životů v letech bojů za svobodu Československa. Odboj vojáků představoval reálnou hrozbu nastupujícímu totalitnímu režimu.

Armádní generál in memoriam Heliodor PÍKA (*3.7.1897 Štítina u Opavy +21.6.1949 Plzeň-Bory)
Armádní generál in memoriam RNDr. Karel JANOUŠEK (* 30.10.1893 Přerov +27.10.1971 Praha)
Armádní generál in memoriam Karel KUTLVAŠR (* 27.1.1895 Michalovice, okr. Havlíčkův Brod +2.9.1961 Praha)
Generálmajor v. v. Rudolf PERNICKÝ (*1.7.1915 Krhová-Valašské Meziříčí)
Generálmajor in memoriam Alexandr KORDA (*18.4.1907 Vrútky +13.9.1958 Brno)

Církev vzdorující

Ačkoliv Všeobecná deklarace lidských práv a svobod a naše ústava zaručovaly náboženskou svobodu, byl ve skutečnosti veden nesmiřitelný boj proti církvím. Docházelo k pronásledování především katolických kněží a laiků, kteří s nimi sympatizovali, k postihům církevní hierarchie, k likvidaci řádů a k omezování všech náboženských úkonů. Ani desítky církevních procesů a dlouhodobé internace nezastrašily tisíce kněží, řeholníků a laiků.Ve věznicích potom byli velkou duchovní posilou pro ostatní.

ThDr. Josef BERAN (*29.12.1888 Plzeň +17.5.1969 Řím, Itálie), římskokatolický teolog, duchovní a arcibiskup pražský
ThDr. Josef ZVĚŘINA (*3.5.1913 Střítež, okr. Třebíč +18.8.1990 Nettuno, Itálie), kněz, teolog, historik a teoretik umění, estetik a překladatel
Bohuslav BURIAN (*16.10.1919 Brno - Lískovec +30.4.1960 Mírov, okr. Šumperk), římskokatolický kněz
Dr. h. c. Bohumil Vít TAJOVSKÝ (*3.3.1912 Klaněčná, okr. Havlíčkův Brod +11.12.1999 Želiv, okr. Pelhřimov), římskokatolický kněž, představitel řádu premonstrátů, publicista
Antonie HASMANDOVÁ (*25.3.1914 Hustěnovice, okr. Uherské Hradiště +21.1.1988 Znojmo - Hradiště), řeholnice, představená řádu Milosrdných sester sv. Karla Boromejského

Boj za svobodu myšlení - kulturní fronta

Nástup totalitní moci znamenal pro širokou kulturní a vědeckou frontu konec svobodného projevu myšlení a volnosti tvorby. Část inteligence reagovala na vzniklou situaci odchodem do emigrace. Zbylá část stála před rozhodnutím aktivně podpořit stávající režim, nebo dát přednost svému přesvědčení a čelit krutému pronásledování. Ti, jejichž jména měla být zapomenuta, mohou být příkladem věrnosti národu a mravním hodnotám.

PhDr. Růžena VACKOVÁ (*23.4.1901 Velké Meziříčí, okr. Žďár nad Sázavou +14.12.1982 Praha), historička umění, divadelní kritička a univerzitní profesorka
JUDr. Josef PALIVEC (*7.10.1886 Zbiroh, okr. Rokycany +30.1.1975 Praha), básník, esejista, překladatel a diplomat
Jan ZAHRADNÍČEK (*17.1.1905 Mastník, okr. Třebíč +7.10.1960 Uhřinov, okr. Žďár nad Sázavou), básník, literární kritik, překladatel a publicista.
PhDr. Zdeněk KALISTA (*22.7.1900 Benátky nad Jizerou +17.6.1982 Praha), historik, literární kritik, básník, esejista a překladatel.
PhDr. Zděněk ROTREKL (*1.101920 Brno), básník, literární kritik a publicista.

Osudy rolníků, živnostníků a tzv. buržoazie

Během násilné kolektivizace byly vystěhovány a zbaveny majetku celé rodiny tzv. kulaků, tisíce rolníků posláno do TNP, uvězněno a řada z nich byla popravena. Podobné osudy sdílela početná skupina živnostníků a malovýrobců. Násilné odtržení od půdy a řemesla tvrdě zasáhlo do jejich životů a vyvolalo silné projevy nespokojenosti a odporu. Oběti těchto represí představovaly nejpočetnější skupinu obyvatelstva.

Stanislav BROJ (*28.9.1901 Volduchy, okr. Rokycany +23.5.1950 Praha - Pankrác), politik, rolník ve Volduchách u Rokycan
Josef BOČAN (*13.12.1903 Slavič, okr. Přerov), soukromý rolník
Zdeněk HLOUCH (*30.8.1912 Klučov, okr. Třebíč), soukromý rolník, člen národně socialistické strany

Odvaha a statečnost mladé generace studentů a dělníků

Tisíce chlapců a děvčat z nejrůznějších vrstev se s odvahou, statečností a nadšením vlastním jejich mládí postavily na obranu svobody a demokracie. I pro ně však platilo, kdo není s námi, je proti nám. Režim pro ně přichystal nečekaně tvrdou odplatu - věznice, tábory a popraviště.

Boris KOVAŘÍČEK (*21.5.1927 Praha +24.5.1949 Praha-Pankrác), posluchač Právnické fakulty University Karlovy
Veleslav WAHL (*15.5.1922 Praha +16.6.1950 Praha), zoolog a ornitolog
Josef SLANINA (6.10.1921 Žiželice, okr. Nový Bydžov), odborný učitel, člen národně socialistické strany, Sokola.
Oto STEHLÍK (*1.11.1924, Týniště, okr. Kutná Hora), student, člen národně socialistické strany
Jiří PALA (* 28.4.1926 Ústí, okr. Vsetín), zámečník

Copyright © Ministerstvo vnitra České republiky - Státní ústřední archiv v Praze
2000

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.