Obr. č. 1 | Karel IV. uděluje pražským arcibiskupům právo korunovat české krále, 1347

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena zlatá bula vydavatele, 53,5/54,5 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 280.

1. září 1347, Praha
Karel, římský a český král, postupuje z moci římského krále pražskému arcibiskupovi právo korunovat českého krále, jež dosud náleželo mohučskému arcibiskupovi.

Obr. č. 2 | Karel IV. potvrzuje privilegia udělená českým králům římskými císaři a králi, 1348

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavatele, 28/53 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 300.

7. duben 1348, Praha
Karel, římský a český král, potvrzuje a obnovuje z moci římské královské hodnosti všechna privilegia udělená českým králům římskými králi a císaři.

Obr. č. 3 | Majestátní pečeť Karla IV. jako římského a českého krále, 1348, 102 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavatele, 28/53 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 300.

7. duben 1348, Praha
Karel, římský a český král, potvrzuje a obnovuje z moci římské královské hodnosti všechna privilegia udělená českým králům římskými králi a císaři.

Obr. č. 4 | Ludvík, markrabě braniborský, odevzdává Karlovi IV. říšský poklad, 1350.

Orig., pergamen, německy, přivěšena sekretní pečeť vydavatele, 24/40,5 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 339a.

12. březen 1350, Mnichov
Ludvík, braniborský markrabě, odevzdává Karlovi, římskému a českému králi, jednotlivě vypočítávané a popsané svaté ostatky (především relikvie Kristova utrpení), říšské korunovační klenoty a další posvátné předměty. Listina obsahuje nejstarší soupis celého oficiálního pokladu Svaté říše římské. Do 27. 1. 1944, kdy byla včleněna do Archivu České koruny, se nacházela v Archivu pražské metropolitní kapituly. To souviselo nejen s tím, že Archiv České koruny byl v době vydání listiny uložen společně s kapitulním archivem, ale asi také s možným provizorním umístěním říšského pokladu v katedrále sv. Víta po jeho převzetí Karlem IV.

Obr. č. 5 | Zlatá bula Karla IV. jako římského a českého krále - avers, 1349, 63 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena zlatá bula vydavatele, 30,5/54 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 332.

26. prosinec 1349, Praha
Karel, římský a český král, uděluje svému bratru Janovi /Jindřichovi/, moravskému markraběti, a jeho dědicům Moravské markrabství jako léno českého krále a České koruny a řeší vzájemné nástupnictví.

Obr. č. 6 | Zlatá bula Karla IV. jako římského a českého krále - revers, 1349, 63 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena zlatá bula vydavatele, 30,5/54 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 332.

26. prosinec 1349, Praha
Karel, římský a český král, uděluje svému bratru Janovi /Jindřichovi/, moravskému markraběti, a jeho dědicům Moravské markrabství jako léno českého krále a České koruny a řeší vzájemné nástupnictví.

Obr. č. 7 | Zlatá bula Karla IV. jako římského císaře a českého krále - avers, 1355, 58 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena zlatá bula vydavatele, 44/68,5 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 511.

9. říjen 1355, Praha
Karel, římský císař a český král, potvrzuje z císařské moci inserovanou listinu ze 7. dubna 1348 o přivtělení slezských knížectví a markrabství budyšínského a zhořeleckého k České koruně.

Obr. č. 8 | Karel IV. potvrzuje uzavření spolku s francouzským králem Janem, 1355.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena zlatá bula vydavatele, 37,5/71 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 483.

26. srpen 1355, Praha
Karel, římský císař, potvrzuje a obnovuje přátelskou smlouvu s Janem, francouzským králem.

Obr. č. 9 | Majestátní pečeť Karla IV. jako římského císaře a českého krále, 1377, 97 mm.

Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 1210.

Obr. č. 10 | Sekretní pečeť Karla IV. na dorsu majestátní pečeti, 1377, 40 mm.

Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 1210.

Obr. č. 11 | Ludvík, uherský král, potvrzuje mírovou smlouvu Karla IV. s rakouskými vévody, 1364.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavatele, 18/41,5 cm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 933

Ludvík, uherský král, potvrzuje mírovou dohodu uzavřenou mezi Karlem, římským císařem a českým králem, Václavem, jeho synem a bratrem Janem /Jindřichem/, markrabětem moravským, a z druhé strany samotným vydavatelem a rakouskými vévody Rudolfem, Albrechtem a Leopoldem prostřednictvím Kazimíra, polského krále a Bolka, svídnického vévody, a slibuje ji dodržovat.

Obr. č. 12 | Majestátní pečeť Elišky, české a polské královny, 1330, 86 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavatelky, 20,3/36,9 cm.
Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, Praha - listiny, inv. č. 180. Majetek Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

13. září 1330, Vyšehrad
Eliška, česká a polská královna, věnuje vyšehradskému kostelu roční plat jedné a půl kopy grošů z Podolí a k němu jiný plat dvou kop ze své pozůstalosti na výroční mši pro spásu své duše, zbytek k zakoupení svíček pro 'Salve Regina', dále věnuje vlastní breviář, ornát a zlatem vyšívaný hedvábný baldachýn pro oltář.

Obr. č. 13 | Eliška, česká a polská královna, činí odkaz vyšehradské kapitule, 1330.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavatelky, 20,3/36,9 cm.
Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, Praha - listiny, inv. č. 180. Majetek Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

13. září 1330, Vyšehrad
Eliška, česká a polská královna, věnuje vyšehradskému kostelu roční plat jedné a půl kopy grošů z Podolí a k němu jiný plat dvou kop ze své pozůstalosti na výroční mši pro spásu své duše, zbytek k zakoupení svíček pro 'Salve Regina', dále věnuje vlastní breviář, ornát a zlatem vyšívaný hedvábný baldachýn pro oltář.

Obr. č. 14 | Jezdecká pečeť Jana Lucemburského, českého krále, 1341, 96 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena jezdecká pečeť vydavatele, 20/28,5 cm.
Národní archiv, Křižovníci s červenou hvězdou - generalát a konvent, Praha - listiny, inv. č. 217. Majetek Řádu křižovníků s červenou hvězdou.

25. březen 1341, Praha.
Jan, český král, nařizuje, aby Hašek z Čečelic se svými dědici a bratry platil každoročně 56 grošů ze vsi Vraňan pražskému špitálu sv. Františka.

Obr. č. 15 | Jezdecká pečeť Karla, prvorozeného syna českého krále a moravského markraběte, 1343, 94 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena jezdecká pečeť vydavatele, 27,6/42,8 cm.
Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 1003.

1. srpen 1343, Praha.
Karel, moravský markrabě, potvrzuje inserovaný nález komorníka Českého království Oldřicha Pluha z 3. 12. 1332 ve sporu zlatokorunského kláštera s obyvateli Netolic o plat.

Obr. č. 16 | Pečeť Jana Volka, olomouckého biskupa, 1344, 80/47 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena pečeť vydavatele, 24,2/39 cm.
Národní archiv, Křižovníci s červenou hvězdou - generalát a konvent, Praha - listiny, inv. č. 242. Majetek Řádu křižovníků s červenou hvězdou.

6. březen 1344, Praha - biskupský dvůr
Pečeť Jana Volka jako olomouckého biskupa (1334-1351), dříve vyšehradského probošta (1319-1334), nemanželského syna Václava II. a strýce Karla IV., 80/47 mm. Jan, olomoucký biskup, kolektor papežských desátků pro olomouckou, pražskou a vratislavskou diecézi (s výjimkou řádu sv. Jana Jeruzalemského), uložených papežem Klimentem českému králi Janovi, vysvědčuje, že podle jeho mandátu všechen klérus desátky zaplatil kromě špitálu sv. Františka řádu křižovníků s hvězdou v Praze.

Obr. č. 17 | Pečeť kapituly Všech svatých na Pražském hradě, 1418, 68 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena kapitulní pečeť, 29/32 cm.
Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly Všech svatých, Praha, inv. č. 1. Majetek Kapituly Všech svatých na Pražském hradě.

18. listopad 1418, Praha
Zdeněk z Labouně, probošt, Štěpán ze Staňkova, děkan, kanovníci a celá kapitula Všech svatých vysvědčují, že emfyteuticky pronajali tři lány ve Vladislavicích Jakubovi, synu zemřelého Martina Kokota, tak, že bude po věčné časy platit kapitule ročně ve dvou termínech po dvou groších. Jen zcela výjimečně se vyskytující nejstarší dochovaná pečeť kapituly. Karel založil kapitulu listinou vydanou 8. ledna 1339 na Pražském hradě. Ideová a výtvarná blízkost k univerzitní pečeti dovoluje klást vznik typáře před rok 1346. Je velmi pravděpodobné, že sám Karel ovlivnil ztvárnění pečetního obrazu po stránce významové a umělecké. Mladý markrabě - v dobovém médním rytířském odění, opásaný mečem - klečí před Kristem, P. Marií a všemi svatými (s anděly), shromážděnými v Nebeském Jeruzalémě, jehož brána je před ním uzavřena (V jakési zárodečné podobě se tu objevuje motiv 'vojska Kristova', později monumentálně rozvinutý v kapli sv. Kříže na Karlštejně). Ve vztažených rukou drží drobnou svatyni - kapitulu - kterou založil a svěřuje ji do nejvyšší ochrany. Oba štíty se znaky jej jednoznačně charakterizují jako moravského markraběte a především příštího českého krále. Názorně je tu manifestováno, že jen podobnými skutky a celkově následováním Krista může jako panovník dosáhnout 'Království nebeského'. Karlova postava je oproti tradičnímu pojetí charakterizována některými konkrétními rysy jeho fyzického vzhledu: vysokým čelem, hladkou (bezvousou) tváří, vlasy spadajícími na ramena, konkrétní dobovou zbrojí. Patrně to souvisí se zdůrazňováním portrétu (portrétních rysů) v Karlově státně-dynastické propagandě. Jedná se o cenný příspěvek ke Karlově portrétní ikonografii.

Obr. č. 18 | Pečeť kláštera augustiniánů-kanovníků na Novém Městě pražském se zakladatelem Karlem IV., 1376, 62 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšeny dvě pečeti (2. augustiniánského kláštera), 11,5/22,7 cm.
Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 128.

1. listopad 1376, Praha
Opat a konvent kláštera sv. Karla v Praze uzavírají konfraternitu s třeboňským klášterem. Jediný zachovaný otisk původního pečetidla augustiniánského kláštera sv. Karla Velikého a P. Marie. Karel IV. získal ostatky sv. Karla v Cáchách v roce 1349 a v roce 1350 založil uvedený klášter v Praze s kostelem podle vzoru cášského dómu. Na pečetidle se nechal vyobrazit jako klečící před sv. Karlem Velikým s rukama pozvednutýma k modlitbě (s císařskou korunou, proto muselo pečetidlo vzniknout až po roce 1355). Císař tak prosí o ochranu pro klášter, Nové Město a České království u svého patrona. Je to jedinečná ikonografická paralela s pečetidlem pražské univerzity, kde Karel IV. klečí před sv. Václavem a odevzdává mu do ochrany nově založené vysoké učení.

Obr. č. 19 | Majestátní pečeť Václava IV., římského a českého krále, 1387, 101 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavatele, 18,7/28,9 cm.
Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 683.

17. leden 1387, Praha
Václav, římský a český král, povoluje Tilmanovi, proboštu plaského kláštera, použít pomoci královských úředníků, kdyby mu plaský klášter bránil v přijímání platu, který koupil v Dražni.

Obr. č. 20 | Sekretní pečeť Václava IV. z dorsu majestátní pečeti, 1387, 28 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavatele, 18,7/28,9 cm.
Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 683.

17. leden 1387, Praha
Václav, římský a český král, povoluje Tilmanovi, proboštu plaského kláštera, použít pomoci královských úředníků, kdyby mu plaský klášter bránil v přijímání platu, který koupil v Dražni.

Obr. č. 21 | Majestátní pečeť Zikmunda, římského císaře, uherského a českého krále, 1437, 130 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavatele, 44/69 cm.
Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 430.

12. červen 1437, Praha
Zikmund, římský císař, potvrzuje klášteru na Slovanech na Novém Městě pražském všechna jeho privilegia.

Obr. č. 22 | Pečeť Jana ze Středy, kancléře (1353-1374), jako litomyšlského biskupa (1353-1364), 1359, 66/40 mm.

Orig., pergamen, latinsky, původně přivěšeny dvě pečeti (1. biskupa Jana, 2. chybí), 14/25,1 cm.
Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 2368

5. říjen 1359, Praha
Mikuláš, převor, a celá litomyšlská kapitula vyznávají, že podle smlouvy o lanšperském panství náleží ves Hrušová, s výjimkou kapitulních statků, zbraslavskému klášteru.

Obr. č. 23 | Relačně-konceptní poznámka psaná Janem ze Středy, notářem v Kanceláři Karla IV., 1349.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena majestátní pečeť vydavetele, 19,7/29,2 cm.
Národní archiv, Křižovníci s červenou hvězdou - generalát a konvent, Praha - listiny, inv. č. 255. Majetek Řádu křižovníků s červenou hvězdou

22. prosinec 1349, Praha
Karel, římský a český král, osvobozuje bratry řádu křižovníků s hvězdou, jejich konvent, špitál, statky a lidi od všech daní a povinností, a to na dobu dokud jim nebude dána náhrada za dvě popluží polí, odňatá při vyměřování Nového Města pražského.

Obr. č. 24 | Vyobrazení písaře desk dvorských Sezimy z Hořešovic, 1411, fol. 3r. (staré číslování 1r).

Orig., papír, latinsky, 31,5/22 cm, vazba prkénková, potažená hnědou kůží, obnovená, 31,7/22,5 cm.
Národní archiv, Desky dvorské, Praha, inv. č. 15.

Desky dvorské - 3. kniha provolací dvorského soudu se zápisy z let 1411-1454. Na fol. 3r (staré číslování 1r) se nachází unikátní dobové vyobrazení (kresba perem) písaře desk dvorských Sezimy z Hořešovic, který působil u dvorského soudu v letech 1396-1412.

Obr. č. 25 | Desky dvorské, 3. kniha provolací, zápisy z roku 1412, fol. 9r (staré číslování 7r).

Orig., papír, latinsky, 31,5/22 cm, vazba prkénková, potažená hnědou kůží, obnovená, 31,7/22,5 cm.
Národní archiv, Desky dvorské, Praha, inv. č. 15.

Desky dvorské - 3. kniha provolací dvorského soudu se zápisy z let 1411-1454. Na fol. 3r (staré číslování 1r) se nachází unikátní dobové vyobrazení (kresba perem) písaře desk dvorských Sezimy z Hořešovic, který působil u dvorského soudu v letech 1396-1412.

Obr. č. 26 | Pečeť Arnošta z Pardubic, pražského arcibiskupa, 1351, 80/48 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena pečeť vydavatele, 37,2/55,5 cm.
Národní archiv, Křižovníci s červenou hvězdou - generalát a konvent, Praha - listiny, inv. č. 264. Majetek Řádu křižovníků s červenou hvězdou.

16. březen 1351, Praha
Arnošt, pražský arcibiskup, potvrzuje na žádost pražského konventu křižovníků s hvězdou povýšení kostelů zřízených na jejich pozemcích - sv. Štěpána a sv. Jindřicha a Kunhuty (na Novém Městě pražském) - na farní kostely a vymezení jejich obvodů.

Obr. č. 27 | Pečeť Jana Očka z Vlašimi, pražského arcibiskupa (1364-1379), 1368, 85/54 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšeny tři pečeti (1. - arcibiskupa Arnošta), 33,7/43,7 cm
Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 265

25. duben 1368, Praha
Alžběta, abatyše kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, ustanovuje, jak má abatyše rozdílet plat z Nepolis získaný za peníze jejího zemřelého bratra Hostislava, děkana v Sadské, a z Neratovic.

Obr. č. 28 | Pečeť Jana z Jenštejna, pražského arcibiskupa (1379-1396), kancléře Václava IV. (1376-1384), 1385, 90/58 mm.

Orig., pergamen, latinsky, přivěšena pečeť vydavatele, 18/32 cm.
Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 286.

27. říjen 1385, hrad v Roudnici
Jan, pražský arcibiskup, potvrzuje prodej domu ve farnosti sv. Benedikta na Starém Městě pražském a koupi vsi Miletína, učiněné klášterem sv. Ducha.

Obr. č. 29 | Typář velké pečeti vyšehradské kapituly, před 1250, 103-103,5 mm.

Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, Praha - typáře. Majetek Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Soubor typářů (pečetidel) vyšehradské kapituly uložený v koženém pouzdru pořízeném roku 1750 děkanem Janem Tomášem Vojtěchem Berghauerem (1749-1760). Zde typář velké pečeti vyšehradské kapituly se sv. Petrem a Pavlem a postavou zakladatele, prvního českého krále Vratislava, bronz, před 1250 (asi 40. léta 13. století, 1253 první dochovaná pečeť), zhotoven v Porýní (Kolín nad Rýnem?), kapitulou používán také ve 14. a 15. století, d. 103 - 103,5 mm, š. pečetící destičky 7-8 mm, rukojeť ztracena již před rokem 1750.

Obr. č. 30 | Typář sekretní pečeti vyšehradské kapituly, 1387 (nebo krátce před), 68 mm.

Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, Praha - typáře. Majetek Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Soubor typářů (pečetidel) vyšehradské kapituly uložený v koženém pouzdru pořízeném roku 1750 děkanem Janem Tomášem Vojtěchem Berghauerem (1749-1760). Zde typář sekretní pečeti vyšehradské kapituly s motivem sv. Petra trestajícího důtkami knížete Bedřicha (Fridricha) za škody způsobené kapitule, bronz, 1387 první dochovaná pečeť, d. 68 mm, š. pečetící destičky 5 mm, max. š. rukojetí 31,5 mm.

Obr. č. 31 | Typář malé pečeti vyšehradské kapituly, krátce před 1564, 36 mm.

Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, Praha - typáře. Majetek Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Soubor typářů (pečetidel) vyšehradské kapituly uložený v koženém pouzdru pořízeném roku 1750 děkanem Janem Tomášem Vojtěchem Berghauerem (1749-1760). Zde typář malé pečeti vyšehradské kapituly s motivem převzatým ze sekretní pečeti, bronz, 1564 první dochovaná pečeť, d. 36 mm, š. pečetící destičky 7-8 mm, max. š. rukojetí 36-37 mm.

Obr. č. 32 | Typář pečeti vyšehradského kanovníka a scholastika Tobiáše (zemřel 1346), 51/33,5 mm.

Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, Praha - typáře. Majetek Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Typář osobní pečeti vyšehradského kanovníka a scholastika Tobiáše (zemřel 1346), s polopostavou P. Marie s dítětem - Ježíšem a se sv. Petrem a Pavlem, bronz, 51/33,5 mm, š. pečetící destičky při okraji 4 mm, max. š. s držadlem ve tvaru drobného očka 16 mm.

Obr. č. 33 | Rukopis se statuty koleje královny Hedviky pražské pražské univerzity, po 1414, fol. 3v-4r.

Orig., pergamen, latinsky, 15 fol. (základní text fol. 2r-13v), 21,8/13,3 mm, prkénková vazba potažená kůží původně červené barvy, stopy po kovových pukličkách a dvou sponách.
Národní archiv, Archiv pražského arcibiskupství, Praha I, inv. č. 1199, sign. B 2/12. Majetek Arcibiskupství pražského

Kolej založila polská královna Hedvika (Jadwiga) pro studenty z Litvy roku 1397 prostřednictvím plnomocníků-prokurátorů-mistra Jana Štěkny a dvou měšťanů, kramáře Kříže a Něpra. Ke skutečnému založení došlo díky Štěknovi roku 1404, kramář Kříž, fundátor Betlémské kaple, pak vydal koleji statuta., doplněná roku 1414. Podle nepublikovaného názoru K. Beránka mohl být autorem původních statut snad Mistr Jan Hus. Kolej fakticky sloužila studentům 'českého národa' na pražské univerzitě.

Obr. č. 34 | Rukopis Zbraslavské kroniky ze Státního okresního archivu Jihlava, 1393, fol. 1v.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359-1850 (1894), inv. č. 692, archivní kulturní památka č. 129, 185 fol., 46/32 cm (vazba 47,5/32,5 cm).

Iniciála R s králem Václavem II. v majestátu.

Obr. č. 35 | Rukopis Zbraslavské kroniky ze Státního okresního archivu Jihlava, 1393, fol. 6r.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359-1850 (1894), inv. č. 692, archivní kulturní památka č. 129, 185 fol., 46/32 cm (vazba 47,5/32,5 cm).

Nahoře: Nejsvětější Trojice s ukřižovaným Kristem, králové Přemysl Otakar II., Václav II., Václav III. Dole: Sv. Anna Samatřetí (s P. Marií a dítětem-Ježíšem), královny Kunhuta, Guta (Jitka), Alžběta (Rejčka).

Obr. č. 36 | Rukopis Zbraslavské kroniky ze Státního okresního archivu Jihlava, 1393, fol. 6v.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359-1850 (1894), inv. č. 692, archivní kulturní památka č. 129, 185 fol., 46/32 cm (vazba 47,5/32,5 cm).

Nahoře: císař Jindřich VII., král Jan Lucemburský, císař Karel IV. Dole: císařovna Markéta, královna Eliška Přemyslovna, císařovna Anna Svídnická, matka Václava IV.

Obr. č. 37 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408 (fol. 21v).

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

Ukřižování a přísaha jihlavských konšelů.

Obr. č. 38 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 56r.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

Opis Karlova privilegia s miniaturou Karla IV. jako římského císaře a českého krále.

Obr. č. 39 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 49v.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

List kodexu s miniaturou Jana Lucemburského, českého krále.

Obr. č. 40 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 58v.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

List kodexu s miniaturou Karla IV. jako římského krále.

Obr. č. 41 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 54v.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

List kodexu s miniaturou Karla IV. jako římského a českého krále.

Obr. č. 42 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 60r.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

List kodexu s miniaturou Jana Jindřicha, moravského markrabího.

Obr. č. 43 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 63r.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

List kodexu s miniaturou Jošta, moravského markrabího.

Obr. č. 44 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 68r.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

List kodexu s iniciálou S se znakem města Jihlavy.

Obr. č. 45 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 9v.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

Na iluminaci divý muž se znakem Moravského markrabství na štítu a praporci.

Obr. č. 46 | Gelnhausenův kodex ze Státního okresního archivu Jihlava, 1400-1408, fol. 9r.

Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy 1359 - 1850 (1894), inv. č. 17, archivní kulturní památka č. 128, 187 fol., 48/34 cm (vazba 49,5/34 cm).

Na iluminaci sokolník se psem.

Obr. č. 47 | Rukopis Pulkavovy kroniky z Národního archivu, 1607, fol. 14v, staré číslování 10v.

Národní archiv, Česká dvorská kancelář, Praha, Vídeň, inv. č. 2452, 118 fol., 27/37 cm (vazba 28,5/38,5 cm).

Ukázka textu Pulkavovy kroniky s miniaturou sv. Václava.

Obr. č. 48 | Rukopis Pulkavovy kroniky z Národního archivu, 1607, fol. 75r, staré číslování 71r.

Národní archiv, Česká dvorská kancelář, Praha, Vídeň, inv. č. 2452, 118 fol., 27/37 cm (vazba 28,5/38,5 cm).

Ukázka textu Pulkavovy kroniky s miniaturou Karla IV. jako římského císaře a českého krále.

Obr. č. 49 | Rukopis Pulkavovy kroniky z Národního archivu, fol. 79v, 1607, staré číslování 75v.

Národní archiv, Česká dvorská kancelář, Praha, Vídeň, inv. č. 2452, 118 fol., 27/37 cm (vazba 28,5/38,5 cm).

Ukázka textu Pulkavovy kroniky s miniaturou Václava IV. jako římského a českého krále.

Obr. č. 50 | Katedrála sv. Víta na Pražském hradě od východu, fotografie, 1863.

Ateliér Jana Brandeise, Praha, 1863, foto 38/28,4 cm, karton 51/40,5 cm.
Sbírka pozitivů Národního archivu, I 6500

Fotografie Katedrály sv. Víta od východu s okolními budovami. Pohled z kostela sv. Jiří.

Obr. č. 51 | Západní průčelí katedrály sv. Víta, lept - výřez, 1791.

Lept, Caspar Pluth, po 1791, otisk desky 49/66,5 cm.
Národní archiv, Benediktini - klášter Břevnov, Praha - grafická sbírka, inv. č. 1243. Majetek Benediktinského arciopatství v Praze-Břevnově.

Příchod císařského páru před katedrálu sv. Víta. Osmý list z dvanácti, tvořících obrazový doprovod k publikaci vydané ke korunovaci císaře Leopolda II. na českého krále 6. září 1791 Franzem Hegerem a Casparem Pluthem.

Obr. č. 52 | Katedrála sv. Víta od jihozápadu, litografie - výřez, 1836.

Dvoubarevná litografie, podle předloh Eduarda Gurka litografoval F. Herr, 57,5/72,5 cm.
Národní archiv, Sbírka grafických listů, kreseb a maleb, Praha, inv. č. 531, III B 9.

Ukázka ze souboru dvanácti litografických listů provedených podle předloh Eduarda Gurka a otištěných J. Höfelichem, zachycujících korunovaci rakouského císaře Ferdinanda I. (V.) na českého krále roku 1836. Zde hold korunovanému císařskému páru na třetím nádvoří Pražského hradu 12. září 1836.

Obr. č. 53 | Interiér katedrály sv. Víta, pohled k západu, litografie, 1836.

Dvoubarevná litografie, podle předloh Eduarda Gurka litografoval Griesser, 57,5/72,5 cm.
Národní archiv, Sbírka grafických listů, kreseb a maleb, Praha, inv. č. 531, III B 8.

Ukázka ze souboru dvanácti litografických listů provedených podle předloh Eduarda Gurka a otištěných J. Höfelichem, zachycujících korunovaci rakouského císaře Ferdinanda I. (V.) na českého krále roku 1836. Zde korunovace císařovny Marie Anny na českou královnu v katedrále sv. Víta 12. září 1836.

Obr. č. 54 | Interiér kaple sv. Václava, pohled od východu, litografie, 1836.

Dvoubarevná litografie, podle předloh Eduarda Gurka litografoval Edinger, 57,5/72,5 cm.
Národní archiv, Sbírka grafických listů, kreseb a maleb, Praha, inv. č. 531, III B 3.

Ukázka ze souboru dvanácti litografických listů provedených podle předloh Eduarda Gurka a otištěných J. Höfelichem, zachycujících korunovaci rakouského císaře Ferdinanda I. (V.) na českého krále roku 1836. Zde motlidba císaře před korunovací v kapli sv. Václava 7. září 1836.

Obr. č. 55 | Hrad Karlštejn od jihozápadu s řekou Berounkou, kresba z roku 1720.

Kresba tuší, lavírovaná, 37,3/30 cm.
Národní archiv, Česká dvorská kancelář, Praha, Vídeň, I B 1, karton K 21.

Jeden ze dvou nejstarších dochovaných celkových pohledů na hrad Karlštejn. Autorem kreseb byl úředník, který kresby vytvořil jako přílohu k celkovému inventáři panství vyhotoveném pro císařovnu Alžbětu Kristinu, majitelku komorního panství Karlštejn.

Obr. č. 56 | Hrad Karlštejn od východu, kresba z roku 1720.

Kresba tuší, lavírovaná, 37,3/30 cm.
Národní archiv, Česká dvorská kancelář, Praha, Vídeň, I B 1, karton K 21.

Jeden ze dvou nejstarších dochovaných celkových pohledů na hrad Karlštejn. Autorem kreseb byl úředník, který kresby vytvořil jako přílohu k celkovému inventáři panství vyhotoveném pro císařovnu Alžbětu Kristinu, majitelku komorního panství Karlštejn.

Obr. č. 57 | Karlštejn, nástěnná malba - Radslav se koří sv. Václavu, kresba A. D. Výška, patrně mezi 1865 - 1873.

Kresba tužkou na pauzovacím papíře, kolorovaná akvarelem, podlepeno, 29/36,7 cm.
Národní archiv, Sbírka grafických listů, kreseb a maleb, Praha, inv. č. 642

Cyklus nástěnných maleb na schodišti velké věže Karlštejna. Výběr ze souboru 58 kreseb zachycujících nástěnné a deskové malby na hradě Karlštejně, vytvořených Antonínem Dobromilem Výškem (1809 - 1878) patrně mezi lety 1865 - 1873 (viz Ottův slovník naučný, 27, 1908, s. 67; Památky archeologické a místopisné, VI. (1865), s. 161 - 163; archivní fond Z V III, I-6-1, karton 25).

Obr. č. 58 | Karlštejn, nástěnná malba - sv. Václav sklízí a mlátí obilí, kresba A. D. Výška, patrně mezi 1865 - 1873.

Kresba tužkou na pauzovacím papíře, kolorovaná akvarelem, podlepeno, 24,4/31,3 cm.
Národní archiv, Sbírka grafických listů, kreseb a maleb, Praha, inv. č. 642

Cyklus nástěnných maleb na schodišti velké věže Karlštejna. Výběr ze souboru 58 kreseb zachycujících nástěnné a deskové malby na hradě Karlštejně, vytvořených Antonínem Dobromilem Výškem (1809 - 1878) patrně mezi lety 1865 - 1873 (viz Ottův slovník naučný, 27, 1908, s. 67; Památky archeologické a místopisné, VI. (1865), s. 161 - 163; archivní fond Z V III, I-6-1, karton 25).

Obr. č. 59 | Karlštejn, nástěnná malba - křest sv. Ludmily sv. Metodějem, kresba A. D. Výška, patrně mezi 1865 - 1873.

Kresba tužkou na pauzovacím papíře, kolorovaná akvarelem, 34,1/25,4 cm.
Národní archiv, Sbírka grafických listů, kreseb a maleb, Praha, inv. č. 642

Cyklus nástěnných maleb na schodišti velké věže Karlštejna. Výběr ze souboru 58 kreseb zachycujících nástěnné a deskové malby na hradě Karlštejně, vytvořených Antonínem Dobromilem Výškem (1809 - 1878) patrně mezi lety 1865 - 1873 (viz Ottův slovník naučný, 27, 1908, s. 67; Památky archeologické a místopisné, VI. (1865), s. 161 - 163; archivní fond Z V III, I-6-1, karton 25).

Obr. č. 60 | Karlštejn, nástěnná malba - kníže Bořivoj a sv. Ludmila s potomky, kresba A. D. Výška, patrně mezi 1865 - 1873.

Kresba tužkou na pauzovacím papíře, kolorovaná akvarelem podlepeno, 32,6/24 cm.
Národní archiv, Sbírka grafických listů, kreseb a maleb, Praha, inv. č. 642

Cyklus nástěnných maleb na schodišti velké věže Karlštejna. Výběr ze souboru 58 kreseb zachycujících nástěnné a deskové malby na hradě Karlštejně, vytvořených Antonínem Dobromilem Výškem (1809 - 1878) patrně mezi lety 1865 - 1873 (viz Ottův slovník naučný, 27, 1908, s. 67; Památky archeologické a místopisné, VI. (1865), s. 161 - 163; archivní fond Z V III, I-6-1, karton 25).

Obr. č. 61 | Karlštejn, nástěnná malba - Karel IV. s císařovnou a arcibiskupem před oltářem s relikviářovým křížem a plenářem, kresba A. D. Výška, patrně mezi 1865 - 1873.

Kresba tužkou na pauzovacím papíře, kolorovaná akvarelem podlepeno, 22,6/32,2 cm.
Národní archiv, Sbírka grafických listů, kreseb a maleb, Praha, inv. č. 642

Nástěnná malba z vrcholu schodiště hlavní věže na Karlštejně. Výběr ze souboru 58 kreseb zachycujících nástěnné a deskové malby na hradě Karlštejně, vytvořených Antonínem Dobromilem Výškem (1809 - 1878) patrně mezi lety 1865 - 1873 (viz Ottův slovník naučný, 27, 1908, s. 67; Památky archeologické a místopisné, VI. (1865), s. 161 - 163; archivní fond Z V III, I-6-1, karton 25).

Obr. č. 62 | Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně od severu před obnovou, arch. J. Mocker, 1881.

Rukopisný plán, 54/72,6 cm.
Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 2759/7, sign. E XIX 2.

Návrh obnovu chrámu, průčelí s věžemi a chór (vzadu věže). Výběr ze souboru původních rukopisných plánů - návrhů architekta Josefa Mockera na restaurování chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně z let 1881, 1887, 1898.

Obr. č. 63 | Návrh na obnovu chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, arch. J. Mocker, 1881.

Rukopisný plán, 54/72,6 cm.
Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 2759/7, sign. E XIX 2.

Návrh na obnovu chrámu, průčelí s věžemi a chór (vzadu věže). Výběr ze souboru původních rukopisných plánů - návrhů architekta Josefa Mockera na restaurování chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně z let 1881, 1887, 1898.

Obr. č. 64 | Návrh na obnovu chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně - podélný řez od jihu, arch. J. Mocker, 1898.

Rukopisný plán, 55,5/72,7 cm.
Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 2759/12, sign. E XIX 2.

Návrh obnovu chrámu, podélný řez, jižní pohled. Výběr ze souboru původních rukopisných plánů - návrhů architekta Josefa Mockera na restaurování chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně z let 1881, 1887, 1898.

Obr. č. 65 | Stavba štítu chóru chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, fotografie, před 1910.

Fotografie, fotografoval Krátký, Kolín, před 1910, 37,8/28 cm
Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 2759, sign. E XIX 2.

Fotografie ze stavby novogotického štítu nad vítězným obloukem vysokého chóru chrámu za celkové obnovy prováděné v letech 1903-1910 architektem Ludvíkem Lábnerem.

Obr. č. 66 | Vlašský dvůr v Kutné Hoře před zahájením obnovy s chrámem sv. Jakuba, fotografie, před 1893.

Fotografie, fotograf Josef Steffel, Kutná Hora, před 1893, foto 9/14,3 cm, karton 17/22,5 cm.
Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 2760/12, sign. E XIX 3.

Fotografie - celkový pohled na Vlašský dvůr z údolí potoka Vrchlice (Páchu). Svat před zahájením restaurování a dostavby v roce 1893.

Obr. č. 67 | Východní strana Vlašského dvora s věží a palácem v průběhu restaurátorských prací, fotografie, leden 1895.

Fotografie, fotograf Josef Steffel, Kutná Hora, foto 21,7/27,4 cm, karton 33/38,9 cm.
Národní archiv, Rodinný archiv Adámků, sign. C 1338.

Fotografie východní strany Vlašského dvora s věží a palácem Václava IV., zatím nedotčených probíhajícími radikálními restaurátorskými pracemi a dostavbou. Stav po právě dokončeném bourání předního přistaveného domu v lednu 1895 (určeno podle rukopisné poznámky pod fotografií).

Obr. č. 68 | Část šmiten /mincovny/ v přízemí nádvoří Vlašského dvora před zahájením obnovy, fotografie, před 1893.

Fotografie, fotograf Josef Steffel, Kutná Hora, foto 21,4/27,2 cm, karton 25/32,9 cm.
Národní archiv, Rodinný archiv Adámků, sign. C 1208.

Fotografie části šmitten (přízemí kolem 1300, první patro kolem 1400). Stav před rokem 1893.

Obr. č. 69 | Západní strana nádvoří Vlašského dvora s palácem, věží a kaplí před zahájením obnovy, fotografie, asi 1893.

Fotografie, fotograf Oldřich Jelínek, Kutná Hora, foto 29,9/23,3 cm, karton 41,9/32,8 cm.
Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 2760/11, sign. E XIX 3.

Fotografie západní strany nádvoří Vlašského dvora s palácem, kaplí a částí šmiten. Stav před restaurováním. Snímek patrně pořízen v roce 1893 na samém počátku restaurátorských prací.

Obr. č. 70 | Návrh na restaurování Vlašského dvora, půdorys 1. patra s palácem, věží a kaplí (šedá barva znázorňuje původní stav), arch. L. Lábner.

Rukopisný plán, arch. L. Lábner, bez data, 62,6/93 cm.
Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 2759/3, sign. E XIX 3.

Návrh na restauraci a dostavbu Vlašského dvora, první patro (mimo jiné zachycen původní stav klenby kaple a dřevěného stropu velkého sálu paláce Václava IV.