Úvod 5/6

Když v Československu nedošlo k radikálnímu politickému obratu, rozhodlo se sovětské vedení zasáhnout silou. „Operace Dunaj“, na níž se podílely též armády NDR, Polska, Maďarska
a Bulharska, proběhla vojensky úspěšně, a to i díky rozhodnutí československého vedení neklást ozbrojený odpor. Vyvolala však mohutný lidový protest, který zabránil nastolení kolaborační „dělnicko-rolnické vlády” podle vzoru Maďarska z roku 1956. Okupaci odsoudilo předsednictvo ÚV KSČ a následně i mimořádný „vysočanský“ sjezd KSČ. S důrazným nesouhlasem se setkala ve světě. Sovětské politbyro, stojící před nutností zavést v Československu nákladný okupační režim, přijalo vděčně iniciativu prezidenta Ludvíka Svobody a zahájilo v Moskvě jednání za účasti zatčených reformátorů. Výsledkem byl tajný „moskevský protokol“ z 27. srpna, který zavazoval československé vedení k dalekosáhlým ústupkům od reformního programu. Vzápětí následovalo schválení dohody o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk, personální změny i přijetí některých „přechodných” opatření omezujících shromažďovací a spolkové právo.