Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Poskytování služeb badatelům – badatelská agenda

statistiky - 1993 - 1994 - 1995 - 1996 - 1997 - 1998 - 1999 - 2000 - 2001 - 2002

Statistika badatelského využívání

Statistika počtu badatelů podle oddělení (1993-1996)

2002
Rok od roku roste zájem veřejnosti a úřadů o informace obsažené v archiváliích. Pracovníci odborných oddělení spolu s dvěma badatelnami - na Třídě Milady Horákové v prvním oddělení a v archivním areálu na Chodovci - strávili třetinu pracovního času vypracováním písemných odpovědí a rešerší i poskytováním dokumentů k prezenčnímu studiu. Vyhledávání některých archiválií pro badatele v rozsáhlých, často jen původními kancelářskými pomůckami zpřístupněných či vůbec nezpracovaných fondech, si nijak nezadá s důkladnými rešeršními činnostmi a vyžaduje široké znalosti a dostatek trpělivosti, vynalézavosti a času. Vstřícnost pracovníků našich oficiálních badatelen i archivářů poskytujících vedle konzultací i pátrací služby pro jednotlivce i úřady, vede u některých badatelů ke stupňování nároků až nad hranici provozních možností. Jako samozřejmost se bere možnost studia ve fondech mladších třiceti let a stejně tak je požadováno předložení archiválií z nezpracovaných nejnovějších fondů, což někdy činí velké potíže z důvodu absence jakéhokoliv záchytného bodu pro hledání a též z hlediska personálního limitu. Je smutné, že příliš velká ochota archivářů je po zásluze potrestána občasnými nespokojenými články v tisku z pera obzvláště agresivních jednotlivců.
V případě chodu badatelny provozované třemi pracovnicemi 1. oddělení došlo oproti minulému roku sice k mírnému poklesu počtu badatelů (947 oproti 1000 v r. 2001), avšak zvýšil se počet badatelských návštěv (6 436 oproti 6 154 v r. 2001), který měl za důsledek větší počet archiválií v oběhu (23 417 oproti 19 672 v r. 2001, tj. o 3 745 ks více). Podobně stoupl i počet zápůjček a výpůjček realizovaných badatelnou (o 24). Pro potřeby badatelů bylo v 1. oddělení zhotoveno 51 182 ks elektrografických kopií (z toho 353 barevných).
Poprvé po několika letech je možno bez velkého zkreslení porovnat výkony obou badatelen. Centrální studovna na Chodovci poskytovala své služby bez prostorových omezení po celý rok. Nebyly však zajištěny večerní služby do 18.00 hodin v úterý a ve čtvrtek jako v prvním oddělení, kde se střídají všichni pracovníci tohoto nevelkého útvaru. Je až ostudné, že podobný systém se nepodařilo zabezpečit i na Chodovci, kde sídlí pět ze šesti odborných archivních oddělení SÚA. V roce 2002 se na Chodovci uskutečnilo celkem 6 402 badatelských návštěv, bylo předloženo a vráceno 28 072 archiválií. Celkem kopírovací úsek zhotovil 45 542 kusů kopií.V rámci obnovy archivních pomůcek bylo zhotoveno celkem 7 944 kopií stran archivních pomůcek.
Bez přerušení chodu badatelny byl zde zprovozněn dlouho plánovaný informační systém - nejpodstatnější část Badatelna. Oboustranně velmi intenzivní a vstřícná jednání s olomouckou firmou Bach vedla k tomu, že systém mohl být po opravách a doplňcích zkušebně spuštěn v dubnu a zanedlouho v ostrém provozu. Podařilo se přesvědčit pracovníky studovny o výhodách používání informačního systému - ulehčuje jim rutinní práci spojenou s evidencemi ve studovně. To byl také hlavní cíl zavedení systému. Rovněž byl zprovozněn modul Vademekum s archivními pomůckami, určený badatelům. V tomto případě zbývá ještě nastavit modul pro badatelskou objednávku (podrobnosti viz pasáž Informační technologie).
Bohužel, v příloze letošní výroční zprávy nebude tradiční přehled výpůjček z jednotlivých fondů. V začátku roku jsme počítali se statistikou pomocí automatizovaného informačního systému, a tak jsme příslušné podklady netřídili. Statistika však dosud není plně funkční, bude dodána v nejbližším možném termínu. Odhadem lze však říci, že nejvíce objednávek směřovalo do fondů 4. a poté 3. oddělení. Za absolutního "vítěze" v počtu objednávek lze předpokládat všechny fondy z provenience ÚV KSČ a z oblasti dopravy, především železniční. Tematicky byl rovněž značný zájem o otázky holocaustu a odsunu sudetských Němců, především ze strany zahraničních badatelů.
K těmto údajům je nutno ještě podotknout, že 4. oddělení pro účely badatelny vyhledalo a předložilo 6168 archivních jednotek ze složitého fondu ÚV KSČ a 2055 kartonů z fondů ostatních, úsek fotodokumentů (pozdější 12. oddělení) předložil prostřednictvím centrální badatelny 2623 inventárních jednotek pozitivů, negativů, mikrofilmů, alb, videokazet, gramofonových desek a 110 kartonů.

2001
Vzhledem k pokračujícímu provizoriu centrální badatelny na Chodovci až do 1.10.2001 lze těžko usuzovat bez zkreslení na dlouhodobé trendy v návštěvnosti a půjčování určitých typů fondů. Přímé badatelské služby poskytovala bez omezení pouze studovna prvního oddělení. Zde studovalo v r. 2001 celkem 1000 badatelů (921 domácích, 79 zahraničních), kteří vykonali 6 154 návštěv (5 697 domácí, 457 zahraniční). Předloženo jim bylo celkem 19 672 archiválií (kartony, knihy, jednotliviny – 9 799 prio, 9 873 repo).Lze konstatovat, že došlo k nárůstu návštěvnosti, a to o dalších cca 10 %. Přitom klesl počet zahraničních badatelů a jejich návštěv, zatímco stoupl počet i návštěvnost domácích badatelů. Nejpravděpodobnějším důvodem je zprovoznění internetu a vyšší počet českých badatelů, vyřizujících za úplatu genealogickou agendu pro cizince. Zatímco v minulých letech se jednalo stabilně o 2-3 osoby, v tomto roce odhadujeme jejich počet na cca 20 osob. Podle zakázek pak navštěvují naši studovnu v pravidelných intervalech.
V archivním areálu jsme v první polovině roku 2001 neměli možnost poskytovat badatelské služby v požadovaném rozsahu. Snažili jsme se uspokojit alespoň naléhavé žádosti o krátkodobé studium, umožnit přípravu budoucího výzkumu využitím archivních pomůcek a poskytovat kopie konkrétních dokumentů, které byly objednány na základě odkazů v literatuře. Často takovéto služby vykonávala oddělení, jež obvykle nemají v popisu práce přímý styk s veřejností. Např. čtvrté oddělení ve své pracovně, původně určené k pořádání archivních fondů a přeměněné ve společnou pracovnu vedoucí a pracovníků oddělení připravilo a následně zareponovalo 2590 archivních jednotek z  fondu ÚV KSČ a 2490 kartonů z ostatních fondů. Tam, kde to charakter předkládaných archiválií vyžadoval, byly posuzovány z hlediska ochrany osobnosti a z  hlediska dodržení všech ustanovení zákona o ochraně utajovaných skutečností. Plynule jsme umožňovali nahlížení do archiválií z  oblasti zemědělství pro účely restitucí, z oblasti památkové péče pro potřeby pracovníků památkových úřadů a pro orgány činné v trestním řízení jsme připravovali archiválie bez omezení většinou z nezpracovaných fondů.
Po otevření archivního areálu jsme zaznamenali velký nárůst badatelských požadavků. Celkem bylo v neoficiální studovně od počátku roku 2001 registrováno 1 050 badatelů při 4 238 badatelských návštěvách, čtvrté oddělení navštívilo 154 badatelů v 857 návštěvách, šesté oddělení předkládalo archiválie 50 badatelům o 133 návštěvách, také úsek foto přijal 49 badatelů. Zdá se, že rok 2001 byl rekordní po všech stránkách. Celkem bylo pro badatele zhotoveno 336 784 elektrografických kopií.
S ohledem na možný útlum ve vyhotovování genealogických rešerší směrem k cizině bude zajímavý údaj o počtu rešerší expedovaných do ciziny v roce 2001. Celkový počet 402 expedic obsahuje cca 106 dotazů ze šlechtické genealogie a dějin židovských rodin. Židovská problematika dominuje v úřední nahlédací agendě prvního oddělení – 313 odpovědí na dotazy ze zahraničí.
Jednoduché dotazy zasílané elektronickou poštou byly zodpovězeny ihned touto cestou, u náročnějších bylo vyžadováno klasické poštovní spojení.

2000
Sumární údaje o počtu badatelů, badatelských návštěv, zápůjček a vypůjček ovlivnilo uzavření centrální badatelny v Karmelitské ulici. Přímé badatelské služby poskytovala bez přerušení pouze studovna prvního oddělení. V depozitáři na Chodovci fungoval ve skromných podmínkách pouze provizorní studijní prostor se systémem dlouhodobého objednávání pracovních míst. Tlak badatelské veřejnosti vedl k mohutnému průlomu do specializace ostatních "archivních" oddělení, jež přijímala (vedle studovny 1. oddělení) další žadatele o studium ve svých již tak přeplněných prostorách. Ve snaze vyhovět veřejnosti bylo realizováno větší množství zápůjček archiválií do jiných archivů. Znamenalo to velké časové zatížení pracovnic studovny při přípravě na zapůjčení ve formě foliování.
Z uvedených čísel je patrný stoupající počet badatelských rešerší, snad související se sníženou možností návštěvy archivu. Uzavření badatelského centra se příliš neodrazilo ani ve snížení počtu studujících ani v počtu návštěv. Odůvodnění lze nalézt v rozložení zájemců do všech oddělení archivu a stabilně vysoké návštěvnosti ve studovně pro fondy do roku 1848 v prvním oddělení. S otevřením provozní budovy a řádné studovny lze se tedy nadít pokračování v nastoupeném potěšitelném trendu zvýšeného zájmu veřejnosti o předkládání originálních dokumentů. Předpokládáme dokonce prudký vzestup v této oblasti poskytování služeb, neboť bude moci býti uspokojena stále ještě vnějšími okolnostmi utlumená poptávka.

1999
Výsledky badatelské agendy v roce 1999 jsou zkresleny již zmíněnou skutečností, že centrální badatelna byla v uplynulém roce mimo provoz a pouze naléhavé případy byly improvizovaně řešeny v provizorních podmínkách archivního areálu na Chodovci. Přesto pokles ve sledovaných ukazatelích nebyl tak dramatický, jak se očekávalo, což lze přičíst k dobru pracovnicím studovny 1. oddělení , které musely zvládat zvýšený nápor badatelů na tuto studovnu, a pracovnicím a pracovníkům 7. oddělení a dalších "archivních" oddělení, kteří zajišťovali badatelskou agendu v improvizovaných podmínkách.
Tabulka nám dovoluje sledovat některé dlouhodobější trendy. Počet badatelských rešerší se již 3 roky udržuje na vysoké úrovni a v roce 1999 byl třetí nejvyšší v 90. letech. Také počet domácích badatelů se drží na vysoké úrovni, a i když v r. 1999 došlo k poklesu ve srovnání s lety 1997–1998, přesto byl počet těchto badatelů vyšší než v letech 1991–1996. Uzavření centrální badatelny se projevilo především v úbytku zahraničních badatelů a v nejnižším počtu badatelských návštěv za posledních 9 let.

1998
Také v roce 1998 byly v provozu dvě badatelny v Karmelitské 2 a badatelna 1. oddělení na tř. M. Horákové 133. Badatelská klientela byla ovlivněna tím, že bylo ohlášeno uzavření badatelen v Karmelitské 2 koncem r. 1998, což vedlo k frekventovanějšímu využívání obou badatelen, a dále tím, že řada fondů nemohla být badatelům předkládána, neboť byla uložena na Chodovci v karanténě a čekala teprve na dezinfekci. Vývoj badatelské agendy v jednotlivých ukazatelích podává následující tabulka.
Čísla ukazují, že badatelský nápor na SÚA byl v posledních dvou letech značný. Až po otevření nové badatelny na Chodovci se ukáže, zda to bylo způsobeno jen kumulací požadavků před uzavřením starých studoven či zda je to příznakem trvalého zájmu o studium archiválií.
Statistický přehled o časovém a tematickém zaměření archivního bádání nelze podat. Je však možno konstatovat, že trvá vysoký zájem o tematiku z období feudalismu, neboť klientela 1. oddělení se na celkových výsledcích podílela 53 % na badatelských rešerších, 34 % na počtu domácích badatelů, stejným dílem na počtu zahraničních badatelů a 45 % na počtu badatelských návštěv. Vysoký zájem byl i o studium soudobých dějin, především z fondu KSČ – ústřední orgány.

1997
V roce 1997 zůstaly v provozu pouze 2 badatelny v Karmelitské 2 a badatelna 1. oddělení na tř. M. Horákové 133. Postupně se pro bádání uzavíraly fondy z období 1848–1945, které patřily k badatelsky nejžádanějším. Přesto byl ve všech sledovaných ukazatelích zaznamenán nárůst klientely.
Vzhledem k probíhající reorganizaci a stěhování archivu nelze srovnávat údaje z minulých let roztříděné podle jednotlivých oddělení, ale je zřejmé, že k nárůstu počtu badatelů došlo v obou studovnách v Karmelitské 2 a u zahraničních badatelů i ve studovně 1. oddělení
Vzhledem k tomu, že se postupně budou badatelům opět předkládat fondy uzavřené kvůli stěhování a dezinfekci a že se budou badatelům otvírat nově zpracované fondy, lze i v příštích letech očekávat, že badatelská klientela bude nadále vysoká nebo možná ještě poroste. Pro lepší informační zabezpečení badatelské agendy bude třeba se vrátit ke sledování tematického profilu badatelských zájmů a již se začíná sledovat frekvence využívání jednotlivých archivních fondů a sbírek.

1996
Přestože v důsledku stěhování archiválií byly některé badatelny SÚA uzavřeny a některé archivní fondy a sbírky se přechodně nepředkládaly ke studiu, kvantitativní údaje ukazují, že pokles badatelského zájmu v r. 1995 byl přechodný a s výjimkou počtu badatelských rešerší se ostatní ukazatelé vrátili na úroveň předchozích let.
Srovnání výsledků jednotlivých oddělení s minulými lety má několik úskalí, daných probíhající reorganizací SÚA. Archiválie 2. a 3. oddělení byly předkládány ve studovně v Karmelitské, ale navíc i výjimečně ve studovně v Loretánské 6. Archiválie 4. oddělení byly předkládány ke studiu společně s archiváliemi 5. oddělení v nové studovně v Karmelitské. Některé badatelské požadavky na oddělení nestátních fondů byly vyřízeny přímo na Chodovci, ostatní byly uspokojeny v některé ze dvou badatelen v Karmelitské. Plně srovnatelné s minulými lety jsou proto jen výsledky 1. oddělení
Průměrný počet návštěv vykonaných jedním badatelem v archivu za účelem studia jednoho tématu vyjadřuje náročnost práce jednotlivých badatelen s badateli. Obecně platí, že nižší průměrný počet návštěv připadajících na jednoho badatele je svědectvím o náročnější práci badatelské obsluhy, neboť při první návštěvě badatele je třeba mu věnovat větší pozornost (vyplnění badatelského listu, konzultace o studovaném tématu, předložení archivních pomůcek, objednávka archiválií ke studiu apod.) než při dalších opakovaných návštěvách, kdy již studium probíhá rutinním způsobem. V dřívějších letech se vyznačovala badatelská klientela 4. oddělení tím, že tamní badatelé studovali svá témata spíše dlouhodobě a ve srovnání s ostatními odděleními se vyskytoval menší počet jednorázových badatelů. Po uzavření badatelny na Těšnově se tato anomálie rozplynula v  průměru ostatních badatelen.

1995
V badatelské agendě došlo, pokud jde o kvantitativní ukazatele, k určitému poklesu ve srovnání s rokem 1994. Bylo to jistě způsobeno také tím, že kvůli stěhování archivních fondů a kvůli jiným naléhavým úkolům byly trvale nebo přechodně uzavřeny studovny téměř všech oddělení. Zda pokles zájmu o badatelské využívání archiválií bude mít dlouhodobější charakter ukáží až příští léta po stabilizaci poskytovaných badatelských služeb v nové budově na Chodovci.
Počet badatelů v jednotlivých odděleních nebyl v roce 1995 reprezentativním ukazatelem zájmu o jednotlivá historická období a témata, neboť badatelny byly v provozu po různě dlouhá období a řada fondů byla z bádání vyloučena (zejména fondy z období po r. 1945). Rok 1995 byl také posledním, kdy v SÚA fungovalo 5 badatelen. Od r. 1996 již bude působit jen centrální badatelna, zatím v Karmelitské 2, a badatelna 1. oddělení a omezeně i 3. oddělení Přehled badatelské agendy podle oddělení je proto poslední toho druhu.
Údaj o počtu návštěv na badatele se opírá o předpoklad, že jejich nižší průměrný počet znamená, že je více badatelů přicházejících do archivu jednorázově, což klade vyšší nároky na administrativní a informativní činnost personálu v badatelnách. Tento ukazatel bohužel zaznamenal v obou nejnavštěvovanějších badatelnách SÚA v roce 1995 zhoršení v porovnání s rokem 1994.

1994
Také u badatelské agendy můžeme konstatovat, že pokles v roce 1993 byl přechodný. Počet vyhotovených rešerší byl sice nejnižší za poslední roky, zato počet badatelů dosáhl nového vrcholu.
Porovnáme-li návštěvnost badatelen v jednotlivých odděleních, je rozvržení zhruba stejné jako v minulých letech, jen je nápadný vzestup zájmu v badatelně 5. oddělení, což je výsledkem zvýšeného zájmu o studium soudobých dějin a činnosti různých vyšetřovacích komisí, orgánů činných v trestním řízení a kontrolních a revizních orgánů. Návštěvnost badatelen sice neodpovídá přesně zájmu o jednotlivá historická období, neboť v badatelně 2. oddělení studovali i zájemci o fondy jiných oddělení, ale hrubou představu tabulka dává.
Počet návštěv na badatele naznačuje, že ve 4. oddělení je nejvíce stálých badatelů, kteří pracují na svých tématech soustavně a dlouhodobě. Největší obměna badatelů je naopak ve 3. oddělení Tento údaj také napovídá, že tam, kde je nejvíce krátkodobých badatelů, jsou největší nároky na informativní činnost vykonávanou obsluhou v badatelně.

1993
Porovnání údajů ze rok 1993 s rokem 1992 ukazuje určitý pokles badatelského využívání archiválií v SÚA, což však bylo ovlivněno dlouhodobým uzavřením badatelny 1. oddělení kvůli rekonstrukci výtahu. I přes tento výpadek měla badatelna 1. oddělení nejvíce badatelů i badatelských návštěv. Nejvíce cizích badatelů směřovalo však do 3. oddělení na fondy z období 1918 - 1945.
Uplatnění novely archivního zákona, pokud jde o zkrácení ochranné lhůty na 30 let, a aplikace zákona o ochraně osobních dat v informačních systémech přinášely problémy zejména v badatelně 5. oddělení, kde se badatelé často domáhali předkládání archiválií mladších než 30 let, někdy téměř současných (z r. 1989). Na základě dobrozdání příslušných ministerstev jako původců archiválií nebo jejich nástupců byly pro potřeby vědeckého výzkumu poskytnuty některé výjimky z 30 leté ochranné lhůty. Značný nápor na badatelnu 5. oddělení znamenaly i požadavky různých vyšetřovacích parlamentních, vládních či resortních komisí, neboť pro jejich pracovníky bylo třeba vyhledávat dokumenty i v nezpracovaných fondech.