Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

Logo SÚA Státní ústřední archiv v Praze Úvodní stránka SÚA
Rejstřík stránek SÚA
Výroční zprávy SÚA
Prostorová situace Státního ústředního archivu

1993 - 1994 - 1995 - 1996 - 1997 - 1998 - 1999 - 2000 - 2001 - 2002

2002
Ideální podmínky pro práci v archivním areálu Chodovec dovolily soustředit pozornost na postupné úpravy, rekonstrukce a opravy v objektu Milada Horáková a Kamýk:
Opravy na objektech-stavební a technologické(nad 100 tis. Kč):
Objekt M. Horákové:

Objekt Kamýk nad Vltavou:
Objekt Chodovec:
na provozně technickém objektu (PTO) Chodovec byly z investičních prostředků OEZ MV realizovány tyto dvě akce:

2001
Nová provozní budova pro Státní ústřední archiv v Praze a Státní oblastní archiv v Praze byla slavnostně otevřena na konci září minulého roku. Nabízí kvalitní prostorové zázemí a solidní vybavení. Nastěhování do provozně technické budovy ukončilo jednu éru v dějinách archivu. Nesrovnatelné pracovní podmínky umožňují posunout laťku představ o ideálním zázemí zase opět dále. Je potěšitelné, že současně byla dokončena rekonstrukce bývalého ředitelského bytu v objektu na Milady Horákové 133. První oddělení již využívá denní místnost a jednu kancelář. Dvě místnosti čekají na nastěhování pracovníků Archivní správy. Zbývá zajistit důstojné zázemí pro badatele v podobě šatny a respiria. V budoucnu bude nezbytná již projekčně připravená kompletní výměna oken a celé zateplení pláště.

2000
Rok 2001 představuje pro Státní ústřední archiv v Praze významný mezník. Do třetího tisíciletí všichni jeho pracovníci vstupují již s optimistickou perspektivou otevření nové provozní budovy, k čemuž se dospělo po několika letech odkladů a posunů. Vnitřní ekonomické potíže zhotovitele stavby, podniku Minas Uherské Hradiště, vyústily do konkurzu v září roku 1999. Krizová situace archivu se počítá již od konce roku 1998. Neulehčila ji zdlouhavá jednání představitelů MV o vyvázání se z dosavadních smluvních vztahů. Dne 26. 7. 2000 bylo přijato vládní usnesení č. 787 k realizaci urychleného dokončení Archivního areálu v Praze 4 Chodovci 2. stavba. Obnovení stavební činnosti na podzim roku 2000 firmou Pozemní stavby Jihlava Holding v konečném důsledku snad již opravdu bude mít za následek dostavbu 2. části 2. stavby archivního areálu Chodovec. Předání provozně-technického objektu do užívání SÚA se však očekává až ve 2. pololetí roku 2001. Pracoviště, která z kapacitních i technologických důvodů nebylo možné ještě umístit do depotního provizoria na Chodovci, čeká nejen náročné stěhování strojů a zařízení, ale též obtížné "přežívání" v podmínkách rekonstrukce objektu Karmelitská novým uživatelem – Muzeem české hudby. Je nutné počítat i s rizikem vskutku neřešitelné prostorové situace s následnou pracovní výlukou a neplněním povinností vůči veřejnosti na úseku podatelny.
Potěšitelný stavební ruch se nevyhne ani 1. oddělení, jehož budova a též kasárna v Kamýku nad Vltavou zůstanou v užívání SÚA. Stavební úpravy bývalého soukromého bytu pro potřeby archivní správy a SÚA umožní konečně řešit důstojně prostory pro veřejnost, aniž by se některá z uživatelských stran musela nějak uskrovňovat.

1999
V r. 1998 se mohlo zdát, že tato pasáž výročních zpráv o činnosti SÚA bude poslední, neboť prostorová situace bude vyřešena dostavbou archivního areálu na Chodovci. Bohužel se tak nestalo a prostorová situace SÚA se tím značně zkomplikovala. Pokud jde o uložení archiválií, bylo vše v pořádku, neboť všechny archiválie ve správě SÚA již byly uloženy v kvalitních depotech na Chodovci, na tř. M. Horákové a na Kamýku.
Složitá situace však nastala v umístění pracovníků, technologických provozů a skladů. Pracovníci umístění na Chodovci strávili celý rok (někteří již několikátý rok) v provizorních kancelářích, jejichž původní určení bylo pro pořádání a vyhledávání archiválií. Přeplněné kanceláře a výskyt čpavkových par v horních podlažích vyvolávaly i zdravotní problémy, stresové situace a mezilidské konflikty. Situace zde se stala dlouhodobě neudržitelnou.
V Karmelitské 2 zůstala pracoviště, která nebylo možno přemístit na Chodovec (ředitelství, hospodářsko-provozní oddělení, knihovna, chemické laboratoře, restaurátorské ateliéry, fotoateliéry, vydavatelství publikací, sklady aj. ), což přinášelo problémy v řízení některých činností a v komunikaci mezi jednotlivými pracovišti. Navíc bylo třeba se vyrovnávat s problémy morálně dožívající budovy v Karmelitské 2 jako byly poruchy topení, dodávek vody a elektrické energie.
Nadějné zprávy o dostavbě archivního areálu, které proskočily koncem roku 1999, jsou snad konečně příslibem, že za rok při psaní výroční zprávy za r. 2000 bude prostorová situace SÚA již odloženým tématem.

1998
V roce 1998 došlo k vyklizení z hlediska pracovních podmínek i ukládacích podmínek nejhoršího pracoviště v Praze 1, Loretánská 6 a objekt byl předán Policejnímu prezídiu v Praze. Pracovníci 3. odd. se zčásti přemístili na Chodovec a zčásti do Karmelitské 2. V tomto historickém objektu se však začalo koncem r. 1998 projevovat morální dožívání této budovy. Nedostatečné vytápění, časté výpadky elektrického proudu a přerušované zásobování vodou vedly k zavedení regulačních opatření a k převedení dalších pracovníků na Chodovec (též díky laskavé výpomoci SOA Praha). V Karmelitské 2 byl rovněž ukončen provoz studoven a výpůjční služby knihovny.
Od 1. ledna 1999 měl být dán do užívání provozně technický objekt v archivním areálu na Chodovci a k tomuto datu se soustředily veškeré přípravy na přesun zbývajících provozů z Karmelitské 2 na Chodovec. Kvůli opoždění výstavby nebyl tento termín dodržen, což archivu působí nesmírné obtíže při zajišťování provozu a koordinaci činnosti jednotlivých pracovišť. Působení v improvizovaných podmínkách již není jinak řešitelné než urychleným dokončením stavby archivního areálu, jeho vybavením a uvedením do provozu a užívání. O předání objektu Karmelitská 2 se již vedou jednání mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem kultury pro potřeby Národního muzea - Muzea české hudby. Po zajištění kvalitních podmínek pro uložení archiválií tak zbývá úkol postarat se i o kvalitní pracovní podmínky pro archiváře.

1997
Výstavba archivního areálu na Chodovci byla v průběhu roku 1997 ohrožena pro krácení investičních prostředků. Podařilo se však stavební práce nepřerušit a koncem roku zajistit i dostatek finančních prostředků pro pokračování stavby. Dle časového harmonogramu generálního dodavatele stavby firmy MINAS Uherské Hradiště by měl být konečný termín 31. 12. 1998 dodržen. V pololetí 1997 byl předán do užívání depotní blok III, což umožnilo umístit na Chodovec další část Sbírky novin a sbírky foto- fono- kino- dokumentů. Postupně také byly vybavovány další depotní sály regálovou technikou, takže zbývá ještě dovybavit několik sálů v 1. a 12. nadzemním podlaží.
Ze stávajících objektů byl vyklizen a předán depozitář Krypta, který byl nejstarším nepřetržitě užívaným archivním depozitářem v Čechách. K vystěhování v r. 1998 zůstaly archivu ještě budovy Loretánská 6 a Karmelitská 2. Vzhledem k jejich bezperspektivnosti se v nich prováděla již jen běžná údržba bez větších investičních akcí, což někdy způsobovalo, zejména v objektu Loretánská 6, havarijní situace, jež musely být urychleně odstraňovány.
V objektu na tř. M. Horákové 133 pokračovaly rekonstrukční práce, pro krácení investičních prostředků se nepodařilo posílit příkon elektrického proudu a provést rekonstrukci kotelny.
Na Kamýku byla odložena plynofikace kotelny pro stavební nepřipravenost rozvodů ve městě a nebyly provedeny opravy fasád kvůli nedostatku finančních prostředků.

1996
Díky uvedení dvou depotních bloků archivního areálu na Chodovci do provozu v r. 1995 neměl SÚA problémy s uložením archiválií. V roce 1996 pokračovalo stěhování z pronajatých (Zličín, Těšnov) a mimopražských objektů (Adršpach, Mníšek) a z objektu Karmelitská byla odstěhována většina archiválií, aby dosavadní depoty mohly být přeměněny na pracovny pro archiváře, kteří museli opustit vystěhované objekty. Tak k 31. 12. 1996 zůstaly archivu jen objekty archivního areálu na Chodovci, 1. odd. na tř. M. Horákové v Praze 6, areálu Kamýk nad Vltavou, Krypta, Karmelitská a Loretánská.
řechodné období stěhování spíše přinášelo problémy s umístěním pracovníků. Část pracovníků působí na Chodovci v provizorních podmínkách v místnostech určených jako pořádácí a manipulační sály. Část pracovníků se přestěhovala do uvolněných místností v Karmelitské, ale pro práci s archiváliemi musí dojíždět do jiných objektů.
V archivním areálu na Chodovci především pokračovala výstavba depotního bloku III. Do konce roku 1996 byla hotova jeho hrubá stavba a většina rozvodů elektřiny, vzduchotechniky a systému hašení. Do zkušebního provozu má být tento depotní blok předán k 1. 7. 1997. Byly rovněž zahájeny stavební práce na provozně technickém objektu a do konce roku 1996 byly hotovy montážní práce podzemního podlaží. Provozně technický objekt má být dokončen v r. 1998.
 objektu M. Horákové 133 probíhaly dokončovací práce opláštění a vnitřních tepelných izolací, malování administrativní části budovy a pokračovaly práce na rekonstrukci vzduchotechniky. Na Kamýku byl instalován náhradní zdroj elektrického proudu a byly provedeny rekonstrukce inženýrských sítí. V objektech Krypta, Karmelitská a Loretánská probíhaly pouze nejnutnější údržbářské práce, neboť tyto objekty SÚA v l. 1997 - 1998 opustí, a proto již nejsou do těchto objektů vkládány velké investice. Vytváří to však napjatou situaci zejména pokud jde o vytápění objektů, neboť zastaralé kotelny a rozvody nedávají plný tepelný výkon a jsou zdrojem častých poruch. Jejich stav je limitující pro užívání objektů Karmelitská a Loretánská, stejně jako výjimka pro jejich provoz, stanovená Českou inspekcí životního prostředí do konce r. 1998.

1995
Zásadní změnou v řešení prostorové situace SÚA bylo otevření 1. stavby archivního areálu na Chodovci, která zahrnuje dva depotní bloky, přejímací úsek a hospodářský objekt. Od 1. ledna 1995 začal zkušební provoz nové budovy a od 3. ledna probíhalo nepřetržitě navážení archiválií do nových depotů a postupně se zprovozňovaly úseky dezinfekce archiválií, jejich příjmu a zpracování. Provoz v nové budově byl poněkud komplikován tím, že v ní probíhaly dokončovací práce, dovybavení dalších podlaží a příprava a zahájení 2. etapy výstavby. V roce 1995 bylo přestěhováno do archivního areálu na Chodovci 24.140 bm archiválií a 2200 bm knih a novin.
Díky stěhování archiválií se podařilo vyprázdnit a předat pronajímatelům objekty firmy Kliment ve Vysočanech, Okresního soudu v Mladé Boleslavi, Okresního soudu v Rakovníku, Arcibiskupského paláce v Praze a suterénu Ministerstva dopravy v Praze.
Ze stávajících objektů probíhaly rekonstrukční práce především na tř. M. Horákové 133 v Praze 6 a v Kamýku, avšak ani zdaleka ještě nejsou ukončeny, ačkoliv již probíhají několik let. V ostatních objektech se realizovaly jen nezbytné údržbové práce, neboť do dvou let by měly být vyklizeny, a proto je snaha investovat do nich co nejméně. V některých z těchto objektů však je udržován provoz na hranici únosnosti (Loreta, Karmelitská, Krypta, Mníšek).
Beze změny by bylo možno opsat odstavec ze zprávy o činnosti SÚA za rok 1994 týkající se uvolnění služebních bytů v Karmelitské 4, Loretánské 6 a M. Horákové 133. Není nám známo, že by nadřízené složky v roce 1995 cokoliv podnikly v řešení tohoto problému.

1994
Ke dni 31. 12. 1994 byla předána do zkušebního provozu 1. etapa stavby archivního areálu, což umožní od 2. ledna 1995 začít stěhování archivních fondů do nových depozitářů.
V ostatních objektech probíhaly rekonstrukční práce především v budově 1. odd. na tř. M. Horákové 133 a v areálu na Kamýku. V ostatních budovách, zejména na Mníšku a v Loretánské 6, probíhala jen nezbytná údržba a opravy, neboť tyto objekty by měl archiv do 3 let opustit.
Přejímkami archiválií ze spisoven zrušených nebo reorganizovaných institucí byl zaplněna volná kapacita depozitáře ve Vysočanech. Do Kamýku byla přestěhována členská evidence KSČ a mikrofilmy z Mníšku. Zbývající volná kapacita na Kamýku bude využita pro umístění evidence pražského obyvatelstva do r. 1953, takže ke konci roku 1994 byly téměř všechny rezervy, vytvořené v letech 1991 - 1993, zaplněny. Opakovaně urgovali pronajímatelé vyklizení pronajatých depozitářů v budově Ministerstva dopravy, okresního soudu v Mladé Boleslavi a okresního soudu v Rakovníku. Tyto požadavky pronajímatelů a tlak nadřízených resortních orgánů na urychlené opuštění depozitáře ve Vysočanech se podaří splnit až v roce 1995
Ani v roce 1994 se nepodařilo vyřešit uvolnění služebních bytů v Karmelitské 4, Loretánské 6 a M. Horákové 133 nájemníky, kteří nejsou v SÚA v pracovním poměru. Tento stav byl konstatován již ve zprávě o činnosti za rok 1993 a během uplynulého roku nedošlo k žádnému pokroku v jednání. Byty v Karmelitské 4 by přitom archiv naléhavě potřeboval pro řešení kritické bytové situace dvou svých pracovnic a byt na tř. M. Horákové 133 brzdí postup adaptačních prací v této budově.

1993
V roce 1993 byla dokončena adaptace depotů na Kamýku, kam se podařilo umístit archiválie z Broumova a Lorety a ještě tu zůstala volná ukládací kapacita cca 5000 bm. Tu zčásti využívá Státní okresní archiv v Příbrami pro uložení fondů, které musely být z důvodu adaptace hlavní budovy v Příbrami vystěhovány, a část je rezervována pro Státní oblastní archiv Praha, pokud by musel urychleně vystěhovat depozitář v Buštěhradu dříve, než bude možno tamní archivní fondy převézt do archivního areálu. SÚA hodlá tuto rezervu využít pro uložení členské evidence KSČ, aby uvolnil část prostor na Ministerstvu dopravy, a část depotních prostor na Kamýku ponechá volnou pro nepředvídané přejímky nebo přesuny archiválií.
Depotní prostory ve Vysočanech byly v uplynulém roce zcela zaplněny převzatými registraturami rušených federálních institucí. Tlak na uvolnění části depotních prostor vyvíjí Ředitelství českých drah na nábřeží L. Svobody. Ekonomickému odboru MV se podařilo prodloužit nájemní smlouvu alespoň do poloviny roku 1995. SÚA uvolní v 1. pololetí 1994 prostory, kde je uložena členská evidence KSČ.
Stavební práce probíhaly kromě Kamýku ještě na Mníšk a v Praze v Loretánské a na tř. M. Horákové. Oprava oken na Mníšku nebyla kvůli nesolidnosti dodavatelské firmy provedena včas a navíc v nevyhovující kvalitě. Pro rok 1994 se počítá se změnou firmy. V budově v Loretánské se provádějí jen nejnutnější údržbářské práce vzhledem k tomu, že ministerstvo vnitra nemá zájem na jejím dalším využívání. Celková zanedbanost objektu však způsobuje, že se tu v poslední době vyskytují vážné havarijní situace (kotelna, střecha, opěrná zeď), které si vyžadují neodkladné a finačně nákladné opravy. Také rekonstrukční práce na tř. M. Horákové probíhají pomaleji než podle plánu a ani vnitřní vybavení kvůli nedostatku finančních prostředků nebylo dokončeno.
V roce 1993 se nepodařilo vyřešit uvolnění ani jednoho služebního bytu, které jsou v objektech Karmelitská 4, Loretánská 6 a M. Horákové 133. V ostatních objektech užívaných SÚA se v roce 1993 nevyskytly závažnější problémy.

Nahoru

© Státní ústřední archiv v Praze
Poslední změna této stránky v březnu 2003

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.