Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Německo - Ludwigsburg, 12.-16.5.2002 PhDr. Helena Sedláčková

Zasedání sfragistické komise Mezinárodní archivní rady ve Státního archivu v Ludwigsburgu

Pravidelné setkání sfragistické komise (jedna z odborných komisí Mezinárodní archivní rady) proběhlo tentokrát v německém Ludwigsburgu. Pod svou střechu ji přijal zdejší Státní archiv, v současnosti nejmodernější archiv v Německu. Zasedání se zúčastnilo 9 členů (Paul D.A. Harvey z Durhamu, předseda komise, Stefan Jäggi ze Státního archivu v Luzernu, sekretář komise, Luca Becchetti z Tajného archivu ve Vatikánu, Martin de Framond z Departamentního archivu Haute Loire v Puy-en-Valey, Stefania Ricci-Noé z italské archivní správy, Wolfhard Vahl z Hessenského státního archivu v Marburgu, Marie Adélaide Nielen z Národního archivu v Paříži, Laurentiu Szemkovics z Národního archivu v Bukurešti a předkladatelka této zprávy), ze zasedání se z rodinných důvodů nebo kvůli pracovnímu zaneprázdnění omluvili (msgre Aldo Martini z Tajného archivu ve Vatikánu, Brigitte Bedos-Rezak z Marylandské univerzity v USA, Rafael Conde y Delgado de Molina z Archivu Koruny aragonské v Barceloně, Hu Zhong Liang z Čínského prvního historického archivu v Pekingu, David Crook z anglického Public Record Office v Kew a Gudmundur Magnusson z archivu v Reykjaviku).
Jednání komise se řídilo, stejně jako minulý rok v Barceloně, přijatým čtyřletým plánem na léta 2001-2004. V pondělí ráno, poté co předseda komise prof. Harvey seznámil účastníky s programem nadcházejícího zasedání, se začal projednávat první bod, jímž byla zpráva jednotlivých členů o nejnovější sfragistické literatuře za léta 2001-2002 v zemi, kterou zastupují. Předkladatelka této zprávy předala panu Jäggimu, sekretáři komise, seznam nejvýznamnější sfragistické produkce za toto období z naší republiky. Seznam mohl být vyhotoven jen díky informacím poskytnutým (stejně jako minulý rok) ředitelem Zemského archivu v Opavě, dr. Karlem Müllerem. Dalším bodem jednání byla oficiální stránka komise na internetu. Tato již existuje od minulého roku a prozatímně je spravována Historickým národním archivem v Madridu. Problémy, o kterých se mluvilo před rokem v Barceloně přetrvávají. Jde jednak o to, kdo bude stránku spravovat, kdo ji trvale připojí ke svým webovským stránkám a přijme na sebe i finanční stránku věci. Obsah webovské stránky se zatím měnit nebude. Lze na ní nalézt informace o historii komise, jejich členech, publikacích, některých akcích. Text je psán francouzsky a španělsky, což určitým způsobem omezuje její přístupnost. O rozšíření stránky se uvažuje až po jejím definitivním umístění na webu některého archivu. Nabízí se možnost připojení ke stránkám Public Record Office v Kew. Vzhledem k tomu, že se jednání nezúčastnil pan David Crook ze zmíněné instituce, nemohly být poskytnuty další podrobnosti. Hovořilo se také o možnosti umístit na internetové stránce komise texty již vydaných nebo zamýšlených publikací. Konkrétně byly jmenovány dvě, dokončovaný ikonografický průvodce pečetí a již vydaný Mezinárodní sfragistický slovník. Původní myšlenka o připojení českých ekvivalentů, který navrhovala předkladatelka této zprávy na minulém zasedání komise, zřejmě nebude možno uskutečnit, protože v elektronické podobě by byl zmíněný slovník k dispozici pouze ve francouzské jazykové mutaci, bez odpovídajících ekvivalentů v ostatních jazycích. Konečné řešení přinese až trvalé umístění stránky na jednom z webů.
Dalším bodem jednání bylo uspořádání 2 "kulatého stolu” konzervátorů, jež by měl proběhnout příští rok v Paříži. Úkolem komise bylo stanovit, kdy a kde celá akce proběhne. V Barceloně navrhla paní Nielenová z Národního archivu v Paříži, že by jejich instituce mohla akci zaštítit. Úkolem komise bylo určit přesnější termín a téma, o kterém by konzervátoři měli hovořit. Paní Nielenová zmínila určitá finanční omezení, která limitují počet možných zúčastněných, který by neměl přesáhnout 15 osob. Pan Vahl uvedl, že všude jsou potíže a připomenul problémy s uspořádáním setkání v Ludwigsburgu (kdy pobyt a strava mohla být plně hrazena pouze 10 účastníkům) a odmítnutí původně slíbeného uspořádání setkání komise v Praze v roce 2003. I když tato záležitost měla být na jednání poslední den, bylo nutné vysvětlit situaci v České republice, proč archivní správa upustila od uspořádání akce. Seznámila jsem kolegy s obtížnou situaci vyvolanou probíhající reformou správy, která má dopad i na archivy České republiky. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni říci, jaká bude především finanční situace v příštím roce, došla archivní správa k rozhodnutí raději akci odvolat. Účastníci zasedání tyto těžkosti pochopili a i přes určitou nepříjemnost celé záležitosti, našlo se řešení (viz zápis o jednání z posledního dne). Členové komise se shodli na tom, že počet 15 lidí naprosto stačí. Na 1 "kulatém stole” konzervátorů v Madridu v roce 1995 jich nebylo více. Tématem jednání by mělo být uložení archiválií a pokud to časové podmínky dovolí i konzervace olověných bul. Vyjádří-li oslovení konzervátoři prostřednictvím připravovaného dotazníku zájem o jiné téma, lze náplň setkání jejich požadavkům přizpůsobit. Námět příspěvku, který by mohla přednést ing. Jana Dernovšková, pracovnice konzervační dílny Státního ústředního archivu, na téma krystalizace pečetí by zcela zapadala do problematiky uložení archiválií. Setkání konzervátorů by se mohlo konat v červnu příštího roku.
Odpoledne od 15.30 proběhla návštěva Institutu pro konzervaci archivních a knihovních dokumentů v Ludwigsburgu. Institut sídlí v budově Státního archivu a jeho úkolem je péče o archiválie a materiály uložené v archivech a knihovnách Badenska-Würtemberska, konkrétně šesti národních archivů, dvou zemských knihoven v Karlsruhe a ve Stuttgartu, dále devíti univerzitních knihoven téže spolkové země. Pracovníci institutu předvedli ukázky konzervace pečetí, jejich čištění, doplňování, odstraňovaní zkorodovaných částí kovových pouzder chránících vlastní pečeť. Demonstrované postupy nebyly pro členy, myslím, ničím neznámým, sporné se pouze jevilo, dle sdělení pana Becchettiho, dnes již zastaralé používání metody pomocí níž se odstraňují zkorodované části na olověných bulách elektrolyticky, pomocí kyseliny.
V úterý byl na pořadu jednání stav inventáře pečetí, popř. sbírek pečetí. Pan prof. Harvey informoval o situaci v Británii. Probíhající projekt elektronického soupisu pečetí, na kterém se podílí Public Record Office v Kew, Britská knihovna, Národní skotský archiv, Národní knihovna ve Walesu a Univerzita v Durhamu, a jež obsahuje přes 20 000 záznamů, se nyní potýká s finančními problémy. Jejich záměr umístit výsledky na internetu je mařena nedostatkem finančních prostředků. Britští kolegové se snaží řešit situaci pomocí podpory získané u různých institucí v Británii, ale zamýšlejí se i nad mezinárodním projektem, využívajícím spolupráce a financování v rámci Evropské unie. Britové tedy řeší obdobné problémy jako my. Vzhledem k tomu, že jedině v archivech ČR se používá ke katalogizaci pečetí počítačový program, informovala jsem účastníky o současném stavu celostátního soupisu pečetí, pečetidel a odlitků, mohla jsem tak navázat na úspěšnou prezentaci tohoto katalogu v Barceloně. Konstatovala jsem, že soupis úspěšně probíhá, obsahuje přes 30 000 záznamů a v současné době se pracuje na přípravě nového CD, zachycujícího aktuální stav. Rozdala jsem překlad rubrik námi používaného formuláře v angličtině a francouzštině, o který členové komise projevili zájem již v Barceloně. Vzhledem k tomu, že se jednalo o 5 stran anglického a 5 stran francouzského textu, navrhli členové komise, abychom se k němu vrátili ve čtvrtek při projednávání využití mezinárodní normy archivního popisu ISAD (G) při vytváření formuláře pro popis pečetí. Myšlenka o mezinárodní spolupráci při pořizování katalogu pečetí, kterou přednesl prof. Harvey, usnadnila mou pozici, abych mohla hovořit o myšlence vytvořit projekt mezinárodního elektronického katalogu pečetí, s kterou mě seznámil dr. Růžek, jež garantuje jako zástupce archivní správy provádění již zmíněného celostátního soupisu pečetí, pečetidel a odlitků v archivech ČR. Podle stručné informace, kterou mi poskytl dr. Růžek těsně před mým odjezdem do Ludwigsburgu, zamýšlí se firma AiP Beroun, která zabezpečuje konečný výstup našich výsledků ve formě CD, nad možností vytvořit mezinárodní katalog pečetí s využitím stávajících, popřípadě, budoucích dat uložených v rámci obdobných projektů v jiných zemích (např. ve zmíněné Británii). Myšlenka členy komise zaujala, ale nebyli si jisti, zda bude reálně, především technicky, proveditelná. Jelikož mě poskytnutá informace byla také kusá, nebyla jsem schopna jim celou záležitost odpovídajícím způsobem vysvětlit. Slíbila jsem, že až získám podrobnější informace, členům komise je sdělím. Členové komise, pokud by mohl být projekt v budoucnu realizován, by byli ochotni dát projektu potřebné doporučení pro snazší získání podpory projektu u EU. Pokud by se podařilo zamýšlený projekt opravdu navrhnout, získat podporu a realizovat, to vše pod vedením České republiky, bylo by to jednak uznání naší práce, ale i doklad našich schopností.
Na projednávání soupisu pečetí navázala diskuse o využití mezinárodní normy archivního popisu ISAD (G) pro sestavení formuláře pro katalogizaci pečetí. Sekretář, pan Jäggi předložil k posouzení formulář respektující výše uvedenou normu. Diskuse se rozpoutala na vhodnosti použití této normy. Vzhledem k tomu, že bylo nutno odjet do státního archivu ve Stuttgartu, bylo rozhodnuto, že se k formuláři vrátíme ve čtvrtek při dalším projednávání normy ISAD (G).
Ve státním archivu ve Stuttgartu byly členové komise seznámeni se zajímavým projektem listin zpřístupněných na internetu, protože tyto dokumenty obsahují kromě zveřejnění textu také naskenované obrazy pečetí, a to ve velmi dobré kvalitě. I tato ukázka jasně dokazuje, že si ve všech zemích Evropy archiváři uvědomují přednosti využití moderní techniky při katalogizaci a hlavně ochraně archiválií, protože dokonalý digitální obraz nahradí práci s originálem. V archivu jsme měli také možnost prohlédnout si rozsáhlou sbírku pečetí, pečetidel a odlitků, seřazenou tématicky a abecedně podle pečetitelů. Vyhledávání ve sbírce umožňovala lístková kartotéka.
Ve středu byla tématem jednání poslední redakce ikonografického manuálu pečetí. Předložený definitivní text byl schválen. Diskuse se rozvinula nad způsobem publikace. Pokud nebude možno vydat manuál dvojjazyčně (anglicky a francouzsky) s pomocí Mezinárodní archivní rady, jako řešení se nabízí otištění jednotlivě v některém z odborných časopisů. Členové komise nesouhlasili s publikací pouze v elektronické podobě (CD nebo na internetu), jejíž trvanlivost je omezena "životností” hardwaru i softwaru. Odpoledne měli členové komise možnost shlédnout sbírku odlitků pečetí vytvořenou knížetem Bedřichem Karlem I. Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürst (1814-1884, zakladatelem vědecké sfragistiky v Německu a předním heraldikem), umístěnou na rodinném sídle ve Waldenburgu. Část sbírky je veřejnosti přístupna v pěti vitrínách rozdělujících odlitky tématicky na císařské a královské, církevní, měst, měšťanů, představitelů cizích panovnických rodů. Jedna místnost byla věnována pečetím rodu Hohenlohe.
Ve čtvrtek, poslední den jednání, seznámil pan Vahl členy komise s postupem prací na paleografickém manuálu pečetí. Představa pana Vahla je skloubit zkušenosti z dosavadního výzkumu na tomto poli v jednotlivých zemích. Seznam zkratek určený pro tento manuál, který jsem předala v Barceloně, nebyl panu Vahlovi doručen, proto jsem slíbila zaslat jej na disketě. Během následujícího jednání, které se vrátilo k formuláři určenému pro katalogizaci pečetí. jsem mohla členům komise podrobně vysvětlit jednotlivé položky elektronického formuláře užívaného při katalogizaci pečetí v rámci výše uvedeného celostátního soupisu pečetí, pečetidel a odlitků v ČR. Členy komise zaujala preciznost formuláře. Při následném jednání přednesl pan de Framond návrh struktury formuláře, který by respektoval zásady obsažené v mezinárodní normě archivního popisu ISAD(G). Z našeho formuláře byla převzata např. rubrika pravosti pečeti, která v původním návrhu chyběla. O konečné podobě formuláře se rozhodne na dalším zasedání komise v příštím roce.
Posledním bodem k projednání bylo místo, kde se uspořádá příští zasedání komise v roce 2003. Jak již bylo uvedeno výše, Česká republika to kvůli reorganizaci správy nebude. Možností se naštěstí nabízí hned několik, pořadatelem bude zřejmě Public Record Office v Kew, popřípadě francouzský Departamentní archiv Haute Loire, či italská archivní správa.
Zasedání komise naznačilo příští trendy práce komise. Kromě paleografického manuálu pečetí se komise zaměří na setkání konzervátorů v Paříži a možný mezinárodní projekt elektronického katalogu pečetí. Pokud by se podařilo, aby se garantem této dlouhodobé, ale velmi důležité akce, stala Česká republika, bylo by zúročení dosavadní práce zaměstnanců ze všech zainteresovaných archivů ČR na tomto poli.

Nahoru

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.