Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Zpráva ze zahraniční cesty do Itálie (2000) Alena Pazderová

Účelem cesty bylo pokračování výzkumu bohemik ve Státním archivu v Římě se zřetelem na edici korespondence papežského nuncia na císařském dvoře v Praze Cesare Speciana z let 1592–1598, kolace přepisů a výzkum pramenů ve Vatikánském tajném archivu a ve Vatikánské knihovně pro tuto edici a jednání s italskou archivní správou o připravovaném slavnostním otevření Státního ústředního archivu v Praze v r. 2001 a o výstavě s pracovním názvem "Praha in Roma" spojené s odbornou konferencí, proponovanými na r. 2002.

Ve Státním archivu v Římě byl vytěžován podfond Commissariato delle soldatesche e galere (1437–1841), jenž je součástí fondu Camerale I. (písemnosti Apoštolské komory v Římě z let 1437–1841). Zpracována byla část "Conti straordinarii" (mimořádné účty) z let korespondujících se sledovanou nunciaturou. Hlavním tématem těchto písemností je papežská pomoc císaři Rudolfovi II. v boji proti Turkům v Uhrách a znovudobytí Ferrary pro papežský stát. Byly prohlédnuty a zregestovány busty č. 90 a 91. Busta č. 90 obsahuje 14 svazků mimořádných účtů proplacených Apoštolskou komorou v 1. 1565–1595 a registra hlavního pokladníka Apoštolské komory Cesiho z let 1594 (6 ks), 1595 (71 ks) a 1596 (1 ks). Busta č. 91 obsahuje 15 fasciklů z let 1595–1601. Jedná se o registra účtů vrchního zbrojmistra Andělského hradu Ferrarina, vrchního velitele papežského vojska do Uher proti Turkům Dorii, účetního Apoštolské komory Mansuetiho, papežského generálního depositora Glustiniana aj. Tématem jsou opět náklady na papežskou vojenskou a materiální pomoc v protiturecké válce. Vytěžené údaje včetně jmen a titulů církevních hodnostářů, úředníků papežské administrativy, vojenských velitelů i příslušníků mezinárodní šlechty budou využity pro poznámkový aparát a rejstřík výše zmíněné edice.
Ve Vatikánském tajném archivu byla v návaznosti na předchozí výzkumy dokončena kolace opisů korespondence státního sekretariátu s nunciem Specianem pro r. 1595 z fondu Borghese I 771. Ve Vatikánské knihovně byl studován fond Chigi M III, sv. 65, obsahující Specianovy šifrované zprávy papežskému sekretariátu z let 1593–1596. Byl pořízen jejich úplný soupis a provedena kolace vybraných šifer z let 1592–1593.
V rámci studia ve Státním archivu v Římě jsem byla seznámena s novým provozem badatelny. Na rozdíl od českých archivů je studovna dostatečně vybavena odborným i pomocným personálem. Pro manipulantské práce jsou zde využíváni nezaměstnaní vysokoškoláci (filologové, klasičtí archeologové či historici), kteří zde pracují jako volontéři (nejsou honorovaní), avšak mají nárok na větší podporu v nezaměstnanosti). Z tohoto důvodu je o manipulantská místa poměrně velký zájem. Evidence badatelů je stejná jako u nás (badatelský list, prezenční kniha), na rozdíl od nás však badatel obdrží i studijní průkaz, který je mu každoročně prolongován, přičemž jména a osobní data badatelů jsou uloženy v počítači. Badatel se při studiu obsluhuje sám. K dispozici má archivní pomůcky, na jejichž základě vyplní žádanku, kterou předloží odbornému dozoru. Je-li správně vyplněna, pracovník dozoru ji parafuje, v opačném případě poradí se správným vyplněním. Poté je žádanka odevzdána manipulantům k vyhledání materiálu. Požadované materiály se badatelům nenosí průběžně, ale jsou stanoveny dva termíny denně (9.30 a 12.30 hod.), kdy je nový materiál vydáván a současně je možné odevzdat žádanku na materiál pro týž den, přičemž požadovaný materiál obdrží badatel nejdříve za 30 minut. Žádanky podané po 12.30 hod. jsou vyřizovány další den. Badatel si také sám vyplňuje badatelský list, opatřený jeho badatelským číslem přiděleným studovnou, v němž uvádí datum objednávky a požadovanou signaturu. Tento badatelský list zařazuje při odchodu do kartotéky řazené numericky. Ukončí-li studium archiválie, předloží badatelský list pracovníkovi studovny, který opatří příslušnou signaturu razítkem s datem a odevzdá materiál k založení. V případě, že badatel pokračuje ve studiu, uloží sám materiál do regálu, umístěného v badatelně a opatřeného písmeny A–Z, pod písmeno, jímž začíná jeho příjmení. Zde je tedy praxe badatelny benevolentnější než u nás, avšak z hlediska ostrahy materiálu je naše praxe lepší. Studovna je vybavena čtecím přístrojem mikrofilmů, opatřeným tiskárnou, kde si badatel sám tiskne po vhození příslušných mincí potřebné kopie. Odpadá tak složité objednávání a zatěžování pracovníků pověřených bezpečnostním mikrofilmováním archiválií. Tuto praxi je potřebné zavést i u nás, neboť v archivech na západě je samozřejmostí. Studovna je dále vybavena i několika kopírkami, na nichž si badatelé mohou po vhození příslušných mincí sami zhotovovat xeroxové kopie. Toto řešení však nelze považovat za správné, protože neodborná manipulace většiny badatelů s archiváliemi přispívá k jejich rychlé degradaci.

Nahoru

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.