Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Zpráva ze zahraniční služební cesty do Ruska (1999) Raisa Machatková

Ve dnech 28. listopadu - 2. prosince 1999 vykonala jsem služební cestu do Sankt Peterburgu na mezinárodní vědeckou konferenci - Kulturní dědictví ruské emigrace 1917-1939, kterou pořádaly Historický ústav Akademie věd Ruské federace, Ústav ruské literatury (Puškinskij dom), Vědecká společnost historiků a archivářů a další vědecké instituce v St. Peterburgu za podpory městského Zákonodárného sboru, Generálního konzulátu České republiky v Sankt Peterburgu a místního Fondu kultury.

Z České republiky se konference zúčastnila Mgr. Anastasie Kopřivová-Vukolová (Slovanská knihovna v Praze, spoluzakladatelka Výboru Oni byli první), Mgr. Marie Magidová (Slovanská knihovna v Praze) a dr. Marta Dandová (Literární archiv Památníku národního písemnictví).

Konference byla zahájena dne 29. listopadu v budově Historického ústavu Akademie věd RF, ul. Petrozavodskaja č. 7. Po registraci účastníků konference proběhlo od 10.30 hod. do 13.00 hod. plenární zasedání, na němž bylo předneseno 5 referátů.

L. I. Petruševová (Státní archiv Ruské federace, Moskva) hovořila o zahraničních archivních rosikách uložených v archivu, mj. o materiálech býv. Ruského zahraničního historického archivu v Praze, informovala o přípravě Průvodce po fondech ruské zahraniční provenience, které jsou uloženy v archivech Ruské federace. O. A. Kaznina (Ústav literatury a umění Akademie věd RF, Moskva) referovala o činnosti ruské emigrantské komunity v Anglii po roce 1917. N. V. Bašmakovová (Finsko) hovořila o početné a agilní ruské komunitě ve Finsku ve 30. letech.

Můj referát nesl název Ruská pomocná akce v Československu v letech 1921-1938 a materiály Státního ústředního archivu v Praze k dějinám ruské emigrace. V referátu jsem mj. věnovala pozornost činnosti Ruského zahraničního historického archivu v Praze v letech 1939-1945, kdy byl přičleněn k Ústřednímu archivu Ministerstva vnitra. V interpretaci tohoto období činnosti archivu se v ruské historické literatuře vyskytly některé omyly. Příkladem může sloužit článek T. F. Pavlovové Russkij zagraničnyj istoričeskij archiv v Prage (čas. Voprosy istorii 1990, č. 6), v němž autorka hodnotí negativně přechod archivu do působnosti Ministerstva vnitra v Praze. Spisy býv. registratury ÚAMV naopak svědčí o tom, že se jeho české vedení snažilo chránit ruský archiv před okupanty a podporovalo doplňování a evidenci jeho sbírek.

V uvedenou dobu probíhalo v RZHA zpracování generálního rejstříku s věcnými, zeměšpisnými a osobními hesly. Kartotékový rejstřík je uložen v SÚA a slouží svědectvím o dokumentárním bohatství archivu ruské emigrace v Praze, který zde působil v letech 1923-1945, než byl odvezen do Moskvy. V současné době jsou jeho sbírky rozčleněny do různých fondů uložených v řadě ruských archivů.

Po ukončení plenárního zasedání byla hodinová přestávka, během níž jsem byla oslovena některými z přítomných účastníků (vědeckými pracovníky, diplomaty a studenty), kteří se zajímali o materiály SÚA k problematice ruské emigrace.

Odpoledne až do večerních hodin jsem se zúčastnila práce sekce Politický život emigrace, na níž byly předneseny referáty o politické činnosti ruských emigrantských komunit, mj. v Československu, Francii, Finsku, v Číně a jinde. Obsahem referátu Mgr. A. Kopřivové (Česká republika) byl osud ruských muzeálních sbírek v Československu, zvláště sbírek Ruského muzea na Zbraslavi.

Druhý den konference probíhal v sekci Kultura ruského zahraničí. Dopolední a odpolední zasedání se konala v budově Univerzity kultury a umění, Dvorcovaja naberežnaja č. 2. Většina referátů byla věnována výzkumu umělecké činnosti ruské emigrace a přehledům jejích archivních a knižních fondů uložených v Moskvě a Sankt Peterburgu.

Třetí den konference - 1. prosince probíhal v sekcích Literatura ruské emigrace, Ekonomické myšlení a podnikatelská činnost, a to v různých budovách dosti vzdálených od sebe. Zúčastnila jsem se dopoledního a odpoledního zasedání první uvedené sekce, která se konala v Institutu ruské literatury (Puškinskij dom), Naberežnaja adm. Makarova č. 4.

Na programu sekce byly též 2 referáty českých účastnic konference, paní M. Magidové a M. Dandové. Příspěvek Mgr. M. Magidové byl věnován tradici Dne ruské kultury podle materiálů Slovanské knihovny v Praze, dr. M. Dandová přednesla přehled osobních fondů a sbírek ruské provenience uložených v Literárním archivu PNP, mj. osobních fondů A. L. Béma, V. F. Bulgakova, A. V. Florovského, V. A. Franceva, R. O. Kondakova a dalších ruských vědců a literátů.

V příspěvcích tuzemských účastníků zaznělo poděkování přítomným českým archivářkám za péči o uchování archivních pramenů k dějinám ruské emigrace.

Nahoru

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.