Gregorovičová - Itálie 2002

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Itálie, 20.11.-3.12.2002 a 4.-7.12.2002 PhDr. Eva Gregorovičová

1) Itálie 20.11.-3.12.2002, Státní archiv ve Florencii
2) konference ke 150. výročí založení Státního archivu ve Florencii, 4. - 7.12. 2002

Služební cestou do Státního archivu ve Florencii (dále jen ASFi), Itálie, na základě prováděcího plánu k mezistátní kulturní dohodě uzavřené mezi Českou republikou a Itálií, jsem navázala na předcházející výzkum v průzkumu vztahů mezi fondem Rodinný archiv toskánských Habsburků (dále jen RAT), který je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze, a fondy ASFi, vzniklými v období panování členů sekundogenitury habsbursko - lotrinského rodu v Toskánském velkovévodství v letech 1737 - 1859.
Hned po příjezdu jsem se odebrala do ASFi, kde mě přijala ředitelka archivu Rosalia Manno Tolu, jíž jsem seznámila s plánem svého studia, záměrem výstavy o dekoru dopisních papírů, kterou chystá SÚA na rok 2003, dále jsme hovořily o nutnosti zkrácení mého vystoupení na konferenci z časových důvodů. Prohovořily jsme organizaci pobytu ing. Paulusové a PhMr. Bronislavy Bacílkové, konzervátorek SÚA, které měly přijet na několik dnů do Florencie navštívit restaurátorské pracoviště ASFi a Národní knihovny ve Florencii, kde v rámci grantu o restaurování archiválií a knih po živelních katastrofách se chtěly informovat o zkušenostech italských restaurátorů, kteří ještě dodnes odstraňují následky škod na archiváliích, rukopisech a knihách po katastrofální povodni, která postihla Florencii v roce 1966.
Informovala jsem dr. Manno o tom, že jsem podle požadavků ASFi přivezla 13 CD obsahujících digitalizované mapy a plány a jiný materiál z RAT, Petr Leopold, které zhotovil SÚA v rámci reciproční výměny na žádost pracovnic ASFi dr. Diany Toccafondi (dnes ředitelka Státního archivu v Pratu) a dr. Orsoly Gori pro inventář fondové části RAT, Petr Leopold. CD jsem odevzdala dr. Gori. Obě archivářky by chtěly příští rok přijet do SÚA v rámci kulturní dohody dokončit kontrolu jimi připravovaného inventáře našeho fondu RAT, fondová část Petr Leopold, chystaného pro vydání tiskem italskou archivní správou. Zároveň jsem byla požádána dr. Gori, abych napsala do úvodu část o archivním vývoji této fondové části a jejích pořádacích systémech a současném stavu.
Po ukončení základních formalit jsem ihned započala se studiem fondu Segreteria e Ministero degli affari esteri, 1814 - 1860, protože jsem pokračovala ve výzkumu sledování souvislostí mezi fondovou částí RAT, Zastupitelské úřady, 1814 - 1873 (se sídlem v Paříži, Římě, Vídni a Neapoli), a mezi Sekretariátem a později Ministerstvem zahraničních věcí Toskánského velkovévodství.
Při zkoumání vztahů mezi florentským souborem a pražskou dokumentací byl sledován jeden z hlavních aspektů, a to jakým způsobem byly spisy na centrálních úřadech a v jednotlivých legacích řazeny, jaká je vzájemná propojenost archivních celků a jejich celistvost, která vede k zodpovězení otázky, která z dokumentací je úplnější, zda pražská či florentská.
Pokračovala jsem v systematické prohlídce dochované korespondence mezi Sekretariátem zahraničních věcí ve Florencii a pařížskou legací. Prostudovala jsem celkem 19 filz (2421 - 2433, 2909, 2910, 2222, 2374, 2377, 2932 ) z let 1838 - 1859 a 6 protokolů (367, 371, 381, 515, 522, 725) pro ověření způsobu vyřizování spisů a jejich ukládání. Způsob řazení spisů se nijak výrazně neměnil. Státe byly spisy ve filzách řazeny do jednotných chronologicko - numerických řad. Přestalo tedy jejich dělení na písemnosti došlé a odeslané, tj. koncepty. Už nebyly vedeny ani elenchy jako v předcházejících letech, do nichž byl zaznamenáván oběh spisů. Místo toho byly tyto poznámky zaznamenávány přímo na spisy. Najdeme tu odkazy na uložení spisu, na jeho oběh, další vyřízení, na protokoly apod. Dále bylo zjištěno, že od poloviny 40. let 19. století pařížská legace vyřizovala toskánské zahraniční záležitostí i pro Belgii (Filza 2427 z 1846) a Velkou Britanii (od filzy 2430, tj. od 1849 - 1859). Písemnosti všech těchto záležitostí tří zemí jsou uloženy společně pod Legací v Paříži.
Pro úplnost jsem ještě prostudovala F. 2909-2910 z let 1815 - 1825, které obsahují šifrovanou korespondenci mezi centrálou ve Florencii a Legací v Paříži. Další filzy 2374-2377 obsahují korespondenci na nižší úrovni, a to korespondenci mezi sekretáři Segreteria e Ministero degli affari esteri a sekretáři pařížské legace. Zajímavá, i když z hlediska politického méně významná, je dokumentace F. 2222 z let 1814 - 1859, protože se jedná o korespondenci mezi toskánským velkovévodou a francouzskými panovníky, obsahující především zdvořilostní dopisy či oznámení o pověření vyslanců, zplnomocněných vyslanců obou zemí pro různá poslání. Podařilo se mi tak dokončit průzkum dokumentace k pařížské legaci. V příštích studijních cestách je nutno prostudovat ještě korespondenci s legacemi v Římě, Neapoli a Vídni.
Jak už jsem v loňském roce konstatovala ve své zprávě, zvolené téma je nesmírně přínosné pro další využití při zpracování RAT.
Kromě toho jsem se pro výstavu: "Skrytý půvab dopisních papírů. Drobné užité umění v toskánské korespondenci uložené ve Státním ústředním archivu v Praze”, kterou SÚA chystá otevřít na podzim roku 2003, snažila ve fondech ASFi, a to Imperiale e Real Corte, Scrittoio delle fortezze e fabbriche - Fabbriche lorenesi a Depositeria Generale, parte moderna, vypátrat provenienci dopisních papírů, které pro svou bohatou korespondenci užívali členové toskánské větve habsbursko-lotrinské rodu. Problematiku jsem konsultovala ještě s dr. Alessandrou Contini. Bohužel pro náročnost výzkumu (nutno studovat účty) a krátký časový úsek, který jsem pro toto bádání měla vymezen, se mi podařilo tuto otázku objasnit jen částečně.

Účast a vystoupení na mezinárodní konferenci ke 150. výročí založení Státního archivu ve Florencii
Dne 30. 11. jsem se zúčastnila slavnostní vernisáže výstavy "Dai "cimeli” al computer. Mostra sulla storia e i "tesori” dell´ Archivio di Stato di Firenze” (Od cimelií k počítači. Výstava o historii a "pokladech” Státního archivu ve Florencii), kterou uspořádal Státní archiv ve Florencii pod záštitou prezidenta Italské republiky Carla Azeglia Ciampiho a patronací UNESCA za přítomnosti nejvyšších představitelů toskánského regionu, florentské provincie a města Florencie u příležitosti oslav založení archivu v roce 1852.
V rámci oslav 150. výročí založení Státního archivu ve Florencii byla uspořádána ve dnech 4. - 7. 12. 2002 mezinárodní konference pod názvem: "Archivi e Storia nell´ Europa del XIX secolo. Alle radici dell´ identita´ culturale europea.” (Archivy a historie v Evropě v 19. století. Ke kořenům evropské identity.), která se konala pod záštitou prezidenta Italské republiky Carla Azeglia Ciampiho, patronací UNESCA a nejvyšších orgánů toskánského regionu, florentské provincie a města Florencie přímo v budově ASFi. Konference měla přinést široký pohled na formování moderní archivistiky, konstituování archivů a jejich využívání badatelskou veřejností převážně v 19. století v Itálii a v různých evropských zemích, jako ve Francii, Belgii, Španělsku, Anglii a Skotsku, Německu, Rakousku, Čechách a Chorvatsku. Celkem vystoupilo víc jak 50 referujících. Konference byla v podstatě otevřena již 3. 12. odpoledne presentací programu "La guida on line dell´ Archivio di Stato di Firenze: Il significato e i caratteri di un progetto; presentazione della banca dati e della sua interfaccia WEB di consultazione.” (Průvodce on line Státního archivu ve Florencii: Význam a charakter projektu; presentace databanky a její internetové stránky WEB pro získání informací.), který představil pracovník ASFi a předseda Výboru pro popisové standardy Mezinárodní archivní rady dr. Stefano Vitali a Lorenzo Valgimogli. Jedná se o víceúrovňový archivní informační systém, který je vybudován na základě mezinárodních standardů ISAD(G) a ISAAR(CPF) a má sloužit v brzké době badatelům Státního archivu ve Florencii, kteří budou moci přes Internet získat co nejširší informace o fondech ASFi, jejich struktuře, původcích: o jejich organizačním a kompetenčním vývoji (začleněny jsou i osobní fondy), informace postihují i vývoj a dějiny fondu či sbírky, podávají archivní charakteristiku i obsah fondu, zahrnují záznamy o uspořádání fondů, pomůcky, bibliografické údaje apod. Jednotlivé úrovně jsou vzájemně propojeny, takže lze pomocí podle potřeby přecházet z jedné úrovně do druhé. S charakterem tohoto systému se naše archivářská veřejnost mohla seznámit přímo na půdě Státního ústředního archivu v Praze v červnu tohoto roku, kdy dr. S. Vitali měl na dané téma přednášku spojenou s ukázkami archivního informačního systému.
Kromě toho dále vystoupili Francouz Bruno Galland (Národní archiv v Paříži a člen Výboru pro popisové standardy Mezinárodní archivní rady) s referátem o archivních informačních systémech a popisových standardech a Umberto Parrini (Centrum informačních výzkumů pro kulturní památky, Scuola Normale Superiore, Pisa). Takže prolog ke konferenci byl věnován naprosto nejmodernějších informačním technologiích a systémům užívaným v práci moderních archivních institucí.
Vlastní konference byla oficiálně zahájena ráno 4. 12. projevem generálního ředitele italských archivů Salvatore Italii a dalšími slavnostními pozdravy řady významných osobností italského archivního světa. S referáty, které měly uvést přítomné do problematiky a tématu jednání vystoupili dr. Rosalia Manno Tolu (ředitelka ASFi) a prof. Mauro Moretti (Universita v Pise). Pak už byl zahájen první blok příspěvků s tématem: Kultura a archivy v Evropě v 19. století. Odpolední jednání prvního dne bylo ve znamení zhodnocení toskánského historicko - kulturního kontextu.
Dopolední jednání druhého dne konference bylo věnováno přímo Státnímu ústřednímu archivu ve Florencii v 19. století: jeho založení, osobnosti Francesca Bonainiho a jeho řízení archivu, používání archivních metod pro zpracování fondů, organizaci badatelského využívání jeho fondů, institucionálním reformám v Toskánsku apod. Odpoledne se referující ve svých vystoupeních zabývali organizací a významem archivů pro historické bádání. Třetí den se pak vystoupili zástupci různých evropských zemí, kteří se ve svých příspěvcích snažili představit a zmapovat situaci při zakládání archivů, zobecnit vývojové linie archivnictví, pomocných věd historických a přiblížit využívání archivů v jednotlivých zemích v 19. století. V tomto bloku příspěvků, kde vystoupili Bruno Galland (Národní archiv, Paříž), Lieve De Mecheleer (Všeobecný archiv v Bruselu), José Luis Rodrígues de Diego (Generální archiv Simancas), Rafael Conde y Delgado de Molinas (Archiv Aragonské koruny, Barcelona), Leopold Auer (Domácí-Dvorský a Státní archiv, Vídeň), Egidio Ivetic (Universita v Padově) Patrick Cadell (Scottish Record Office, Edimburg), jsem vystoupila s referátem "Archivnictví a archivy v Čechách v 19. století. Počátek výzkumu v italských archivech.”, který se setkal s velkým zájmem. Odpolední zasedání, věnované problematice různých archivních modelů, pak pokračovala vystoupeními dalších významných zahraničních hostů: Bruno Delmas (Ecole Nationales des Chartes, Paříž), Christine Nougaret (Národní archiv v Paříži), nebo Anne Georgeon-Liskenne (Archiv Ministerstva zahraničních věcí, Paříž) a představitelů jiných italských archivů.
Poslední den se referující zabývali otázkami metod, které se využívají pro výzkum dokumentárních pramenů, kde vystoupili např. Peter Horsman (Holandská archivní škola, Amsterodam), Denise Ogilvie (Národní archiv, Paříž), Walter Koch (Universita Mnichov), Reinhard Haertel (Universita v Gratzu). Toto dopolední zasedání bylo uzavřeno kulatým stolem, kde významní profesoři italských universit hodnotili přínos celé konference, kriticky rozebírali jednotlivé příspěvky z hlediska přínosu pro historickou obec.
Závěrem lze konstatovat, že mezinárodní konference naprosto naplnila svůj záměr ukázat kořeny evropské identity v úrovni vývoje archivních institucí, metod práce, archivní organizace, využívání fondů apod. Generální ředitelství italských archivů v Římě vydá sborník příspěvků z této konference. Organizátoři však pro referující i hosty připravili předem francouzské překlady všech příspěvků, které pak odezněly během konference, které jsem přivezla pro možné využití pro případné zájemce pro uložení do knihovny Státního ústředního archivu v Praze.

Nahoru