Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Zpráva ze zahraniční služební cesty do Francie (1999) Michal Ďurovič

Cílem služební cesty byla účast na 12. mezinárodní konferenci International Council for Museums - Committee for Conservation (ICOM-CC), která se konala v Lyonu v novém moderním kongresovém centru Palais des Congrčs. Konference ICOM-CC se pořádají pravidelně každé tři roky a jejich smyslem je odborná diskuse nad novými konzervátorskými a restaurátorskými postupy, výchovou restaurátorů, výsledky vědeckých studií, trendy a názory na ochranu kulturního dědictví. Vzhledem k tomu, že ICOM je organizace sdružující především muzea celého světa, je odborné zaměření konference tematicky velmi rozsáhlé. Konference probíhala souběžně v 23 odborných sekcích. Konference se účastnilo přes 500 odborníků z celého světa. Z toho důvodu nebylo možné obsáhnout jednání všech sekcí. V příloze č. 2 je uveden podrobný program jednání sekcí Grafických dokumentů, Fotografických dokumentů a Preventivní kozervace, kterých jsem se účastnil.

První den konference (pondělí, 30. 8. 1999) po registraci účastníků proběhlo v Lumičre Auditoriu slavnostní zahájení konference a volba nového výkonného výboru ICOM-CC na období 2000-2003. Volby se mohli samozřejmě účastnit pouze členové organizace s řádně zaplacenými poplatky.

Odpoledne v Salle Pasteur proběhlo jednání sekce Grafických dokumentů, které koordinoval prof. dr. Gerhard Banik z Akademie Bildende Künste Stuttgard. Johan G. Neevel z Netherlands Institute for Cultural Heritage Amsterdam ve své přednášce "The Behaviour of Iron and Sulphuric Acid During Iron-Gall Corrosion" shrnul současné znalosti o mechanismech degradace papíru žeznato-duběnkovými inkousty. Jedná se účinek kyseliny sírové, která katalysuje hydrolytický rozpad celulózy, a síranu železnatého, který naopak katalysuje oxidativní destrukci celulózy. Ve své studii dospěl k závěru, že při změnách relativní vlhkosti v depozitářích dochází k migraci kyseliny sírové po celém listu papíru, zatímco železnaté ionty jsou fixovány v okolí záznamu inkoustem. Navrhuje konzervaci inkoustu odkyselením metodou Bookkeeper (oxid hořečnatý) a stabilizaci antioxidantem - fytátem hlinito-litným. Obdobným tematem tj. destruktivním účinkem železnato-duběnkových inkoustů na papír se zabývala další přednáška Carme M. Sistach ze Španělska "Ageing of Laboratory Irongall Inks Studied by Reflectance Spectrometry". Dr. Helmut Bansa z bavorské knihovny navrhl velmi zajímavý způsob celoplošného zpevnění křehkých papírů pomocí vláken Kózo (jeden ze zdrojů vysoce kvalitních japonských papírů Washi). Doc. Mandana Barkeshli z University v Teheránu se v přednášce "The Presence of Saffron in Persian Miniature Paintings and its Use an Inhibitor for the Destructive Effect of Verdigris" zabývala inhibičními účinky šafránu na destruktivní účinek měďnatých pigmentů (Verdigris). Tyto zelené pigmety byly používány pro středověké perské texty. Navrhla použit roztoků šafránu jako "pufrů", které ochrání papírovou podložku před oxidační destrukcí katalyzovanou měďnatými ionty. Birgit Reissland z Holandska studovala různé způsoby stabilizace resp. minimalizace destruktivního účinku železnato-duběnkových inkoustů. Dospěla k názoru, že nejúčinnější metodou je odkyselení inkoustů hydrogen uhličitanem vápenatým a stabilizace pomocí antioxidantu fytátu vápenatého. John B. G. A. Havermans v přednášce "Emission of Volatile Organic Compound from Paper Objects Affected with Iron-Gall Ink Corrosion" identifikoval pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie těkavé degradační produkty, které vznikají v papíru účinkem železnato-duběnkových inkoustů. Podle autora vznikají kyseliny mravenčí a octová, dále pak deriváty furanu. Vzhledem k tomu, že vzorky papíru s naneseným inkoustem byly uměle stárnuty (90 oC, 50 % relativní vlhkost), je otázkou, co autor vlastně identifikoval: produkty destrukce způsobené inkoustem nebo produkty vzniklé termickou destrukcí při umělém stárnutí? Anna Haberditzl z Institut für Erhaltung von Archiv- und Bibliotheksgut Ludwigsburg se zabývala fixací vodorozpustných inkoustů kationaktivními a anionaktivními fixativy (Rewin EL a Mesitol NBC) v případech nutnosti použití konzervátorských postupů na vodní basi. Studovala též jejich vliv na vlastnosti papíru. Dr. Joachim Liers z Die Deutsche Bücherei - Zentrum für Bücherhaltung, Lipsko se ve své přednášce "Determination of Content of Alkalis and Acids in Paper" zabýval problematiku stanovení alkality a kyselosti papíru. Alkalickou reservu i kyselost je možné stanovit tzv. zpětnou titrací dle normy ISO 10716.

Druhý den konference (úterý, 31. 8. 1999, dopoledne) jsem se účastnil v Lumičre Auditoriu jednání sekce Preventivní konzervace, které koordinoval Stefan Michalski z Canadian Conservation Institute. Katherine Eremin z National Museums of Scotland popsala výstavbu a vybavování nové budovy muzea, které bylo otevřeno 30. listopadu 1998. Celková cena stavby činila 52 000 000 GBP a výstavní plocha zaujímá 12 500 m2. Klimatické parametry (teplota a relativní vlhkost) jsou udržovány na hodnotách 18 ± 2 oC a 50 ± 5 %. Ve výstavních sálech jsou monitorovány koncentrace oxidu uhličitého (dýchání návštěvníků) a oxidy síry, dusíku a ozón. Exhaláty jsou odstraňovány filtry z aktivního uhlí. Susan Bradley z Britského muzea v přednášce "The pollution problem in perspective" seznámila posluchače s dlouhodobým výzkumem, který se týkal vlivu polutantů (redukovatelné síry, aldehydů a organických kyselin) na sbírkové předměty. Ukázalo se, že redukce koncentrace sloučenin síry je velmi složitá, protože jsou neustále přítomny v atmosfeře. Korosivní karbonylové polutanty lze snadno eliminovat tím, že v muzeích, archivech i knihovnách nejsou používány materiály, které je uvolňují. Stanovila pět faktorů, které způsobují změny na objektech: složení materie objektu, konzervování, plynné polutanty, teplota a relativní vlhkost. Marcello Picollo v přednášce "Indoor environmental monitorig of colour changes of tempera-painted dosimetrs" vysvětlil princip, přípravu a využití dosimetrů na bázi tempery, které velmi citlivě indikují změny na obrazech způsobené vnitřní atmosferou v galerii Uffizi ve Florencii.

Odpoledne jsem se zúčastnil jednání sekce Grafické dokumenty, které koordinoval Dr. Jan Wouters z Royal Institute for Cultural Heritage Brussels Belgie. Přednášky zahájila Masamitu Inaba z Japonska přednáškou "The Effect of Cooking Agents on Japanese Paper". Studovala vliv různých typů chemikálií, které se používají pro výrobu klasických japonských papírů, na mechanické vlastnosti konečného papíru. Nejméně mechanické vlastnosti ovlivňovala potaš - uhličitan draselný. Floréal Daniel z Centre de Recherche sur la Conservation des Documents Graphiques v Paříži studoval vliv vakuového zatavení papíru do polyesterové ochranné folie metodou "Archipress". Zatavené vzorky byly umístěny ve směsi SO2 a NO2 a podrobeny umělému stárnutí. Zjistil, že kvalitní folie ochrání dokument před exhaláty. Dále pak dospěl k závěru, že pokud papír není konzervován (např. odkyselen), zatavení do folie na rychlost jeho degradace nemá žádný vliv. David Erhardt z Smithsonian Institution v USA studoval a porovnával fyzikálně-mechanické změny papíru při přirozeném a umělém stárnutí. Výsledky studie pak byly použity pro určení bezpečného rozsahu skladovacích podmínek. Sušší a chladnější prostředí depozitářů podstatně zvyšuje chemickou stabilitu papíru. Dále se ukázalo, že pro papír není nutné striktní dodržování klimatických podmínek a mírné zimní (chladněji a sušeji) a letní (tepleji a vlhčeji) výkyvy klimatických parametrů papíru neuškodí. Toto nejen šetří provozní náklady, ale též prodlužuje očekávanou životnost sbírek. O výkyvech teploty a relativní vlhkosti nelze však uvažovat při skladování kolagenových materiálů (pergamen, usně) a fotografických materiálů. Andrea Pataki v přednášce "A dyeing method for reconstituted parchment" informovala o testech barvení rekonstituovaného pergamenu, který se používá při restaurování pergamenových listin. Pro dobarvení byla použita azobarviva a reaktivní barviva s obchodními názvy Irgaderm a Sandoderm firmy Ciba Geigy.

Státní ústřední archiv v Praze, respektive aktivity výzkumné chemické laboratoře byly na této konferenci zastoupeny prací "Comparison of Two Different Methods of Head Space Gas Chromatography for Determination of Residual Ethylene Oxide in Sterilised Paper". Tato práce vznikla ve spolupráci se Slovenským národním archivem v Bratislavě, Centre de Recherches sur la Conservation des Documents Graphiques Paris a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Koordinátorem a hlavním řešitelem výzkumu byl ing. J. Hanus, CSc. - pracovník SNA Bratislava. Vzorky různých typů papírů (ruční, dřevitý, xerografický a chromatografický) byly sterilizovány ethylenoxidem ve třech různých zemích - České republice, Slovenské republice a Francii. Dvě různé metodiky použité v centrálních laboratořích VŠCHT Praha a CRCDG Paris pro stanovení reziduálního ethylenoxidu v papíru byly porovnávány. Obě metodiky i přes drobné rozdíly ve výsledcích byly shledány jako citlivé a použitelné. Vzniklý rozdíl ve výsledcích byl vysvětlen především různou teplotou, při které byl uvolňován ethylenoxid ze vzorků, a odlišnou přípravou vzorků. Ukázalo se, že je nutné jednotlivé instrumentálně-analytické postupy srovnávat a konfrontovat na mezinárodní úrovni.

Ve středu (1. 9.) dopoledne o odpoledne probíhalo v Salle Pasteur jednání pracovní skupiny Preventivní konzervace, které opět koordinoval Stephan Michalski. Z mnoha zajímavých přednášek bych se zmínil především o přednášce "Packing Case Design and Testing for the Transportation of Pastels", kterou přednesl D. Saunders z The National Gallery Londýn. V této přednášce byl popsán transport pastelů E. Degase z Chicaga do Londýna. Byla popsána výroba speciálních transportních krabic, včetně použitých materiálů. Vrcholem celé akce bylo podrobné měření vibrací paspart v ochranných obalech během cesty. Tato přednáška jasně dokumentovala, že je možné vystavovat vzácné originály, avšak je nutné do absolutních detailů promýšlet a odstraňovat veškerá možná rizika ohrožující objekt.

Pracovník londýnského Victoria and Albert Museum A. Derbyshire se v přednášce "A propose practical lighting policy for works of art on paper at the V&A" velmi podrobně zabýval přístupem muzea k vystavování objektů na papírové podložce z hlediska možného poškození světlem. Objekty rozdělil do tří kategori:

1. Zero Tolerance Category - extremně citlivé objekty na světlo (grafiky kolorované sepií, akvarely, barevné tisky, Japonské tisky, iluminace)
2. Sensitive Category - barevné objekty nebo objekty na nekvalitním papíru
3. Durable Category - černobílé objekty na kvalitním papíru (černobílé grafické listy na kvalitním ručním papíru.

Bylo doporučeno akceptovat rychlost blednutí 1 JNF za 50 let. Jednotka JNF znamená just noticeable fade (volně přeloženo = právě zaznamenatelné blednutí barvy). Objekty 1. kategorie, která je považována za poněkud kontraversní, by měly být vystavovány pouze zcela výjimečně při zachování maximálních ochranných opatření. Objekty 2. kategorie (sensitivní) by měly být vystavovány při intenzitě světla (samozřejmě bez ultrafialové složky!) 50 luxů pouze 20 % času tj. 10 týdnů za rok. Objekty 3. kategorie (trvanlivé) mohou být vystavovány při intenzitě 150 luxů nepřetržitě. Pracovníci V&A Museum chtějí tuto strategii po pěti letech vyhodnotit.

Měřením celkové dávky světla dopadající na exponáty se zabýval v přednášce "Measurement of Cumulative Exposure using Blue Wool Standards" L. Bullock. Porovnával citlivost běžně používaných kumulativních dozimetrů tzv. ISO Blue Wool Standards s instrumentálně měřenými světelnými dávkami. Vizuální kontrola celkové dávky světla, které exponát během výstavy absorboval, pomocí Blue Wool Standards je sice jednoduchá metoda, avšak výsledky je nutné považovat pouze za orientační. Navíc pod dávku 100 klux/hod nejsou standardy citlivé.

T. Padfield v přednášce "On the Usefulness of Water Absorbent Materials in Museum Walls" doporučoval jako nejlepší stavební materiál pro zdi muzeí jíl. Tento materiál nejlépe udržuje vodu a dle potřeby ji sorbuje nebo desorbuje do prostředí.

Poslední den konference (čtvrtek 2. 9.) v dopoledních hodinách probíhalo jednání pracovní skupiny Fotografických dokumentů, které koordinoval současný ředitel Centre de Recherches sur la Conservation des Documents Graphiques v Paříži B. Lavédrine. Úvodem seznámil posluchače M. Koch s připravovanou knihou o K. B. Hendriksovi - zakladateli a nestorovi oboru konzervování fotografických materiálů, který v loňském roce náhle zemřel.

T. P. Nguyen v přednášce "Effet de la Pollution Atmosphérique sur la Dégradation de la Gélatine Photographique" studovala vliv oxidů síry a dusíku na želatinovou vrstvu fotografií. Zjistila, že polutanty způsobují významný pokles molekulové hmotnosti, což znamená, že dochází ke štěpení peptidické vazby bílkovinné makromolekuly. Dále pak detekovala jednotlivé druhy aminokyselin, které se uvolňují tímto degradačním procesem.

Velmi zajímavou přednášku přednesla P. Richardin "Influence de la stérilisation a l´oxyde d´éthyene sur quelques papiers photographiques", ve které se zabývala vlivem ethylenoxidu na stabilitu fotografického obrazu a rychlostí uvolňování zbytkového ethylenoxidu z fotografických papírů. Zjistila, že sterilizace ethylenoxidem neovlivňuje fotografický obraz. Z klasických barytových fotografických papírů se ethylenoxid uvolní po sterilizaci během jednoho týdne, z moderních fotografických papíru (tzv. RC podložky) až za 7 týdnů.

V příspěvku "The Digital Age in Long Terme Archives: Chance and Risk" R. Gschwind diskutoval jednotlivé výhody a nevýhody digitalizace archiválií. Nedospěl k jednoznačnému závěru.

V odpoledních hodinách proběhlo v Auditorium Lumičre plenární zasedání na tema Conservation and Public Involvement a konference byla slavnostně ukončena.

Ve večerních hodinách proběhla v Musée da la civilisation gallo-romaine slavnostní recepce, kterou pořádal Rhône department council.

V pátek 3. 9. proběhla v rámci konference celá řada odborných exkurzí: Muzeum fotografie Nicéphore Niepce a Institute Lumičre (Chalons-sur-Saone/Lyon), Museum textilu, restaurátorské pracoviště a manufakturní výroba hedvábí (Lyon), restaurátorské pracoviště Arc-Nucleart (Grenoble), restaurátorské pracoviště a historické centrum Vienne a archeologické musem Saint-Romain-en-Gal.

Uvedené příspěvky byly publikovány ve sborníku, který je uložen v příruční knihovně 10. oddělení Státního ústředního archivu v Praze.

Nahoru

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.