Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Slovensko - Smolenice, 12. - 14. června 2002 Ing. RNDr. Michal Ďurovič

Pravidelné zasedání Mezinárodní archivní rady - komise pro ochranu archiválií v mírném klimatu
(International Council on Archives - Committee on Preservation of Archives in Temperate Climates),

Garantem celé akce byla Archivní správa Ministerstva vnitra Slovenské republiky a Slovenský národní archiv Bratislava. Zasedání se zúčastnili následující členové komise: Ted Steemers (předseda,Nizozemí), Anna Michas (sekretář, Polsko), Brent G.Thompson (USA), Jedert Vodopivec (Slovinsko), Marie-Therese Varlamoff (Francie), Sibylle Monod (Francie), Gabriella Albrecht-Kunszeri (Maďarsko), Ruth Tiidor (Estonsko), Maria Rita Sagstetter (SRN), Tatiana Klymenko (Ukrajina), Hans Budde (SRN), Jozef Hanus (Slovensko) a Marie-Claude Delmas (Francie).
První den našeho zasedání (12.6.) jsme byli přivítáni primátorem města Trnavy, státním tajemníkem Ministerstva Vnitra Slovenské republiky, přednostou okresního úřadu, ředitelem Archivní správy MV SR, ředitelem Národního archivu SK a ředitelkou Státního okresního archivu v Trnavě. Po tomto krátkém přivítání jsme se zúčastnili slavnostního otevření nově rekonstruované a modernizované budovy státního okresního archivu. Dále pak následovala prohlídka historického jádra města Trnavy za doprovodu přednosty okresního úřadu. V odpoledních hodinách jsme se přemístili do místa našeho jednání - zámku Smolenice. První pracovní setkání se konalo v odpoledních hodinách. Úvodním slovem nás přivítal předseda komise Ted Steemers a hlavní organizátor zasedání Jozef Hanus. Po úvodním představení jednotlivých členů komise pokračovala diskuse na téma mezinárodní standardy v oblasti preventivní péče, konzervování a restaurování archivních dokumentů. Jedert Vodopivec a Marie-Therese Varlamoff informovaly o národních standardech ve Slovinsku a Francii, které se týkaly především zásad vystavování archiválií (francouzská norma má číslo ANFOR Z40L nebo Regulations Governing Archival Activity in Slovenia). V USA byla vydána v roce 2001 norma ANSI/NISO Z39.79-2001 Environmental Conditions for Exhibiting Library and Archival Materials (kopie je přiložena). Komise dospěla k názoru, že vypracovat kvalitní mezinárodní normu je pracné, komplikované a časově velmi náročné (o tom svědčí i zdlouhavé diskuse a proces příjmání mezinárodního stasndardu ISO 9706 - Papír pro dokumenty). Navíc normy nemají závazný charakter ve všech zemích. Proto je vhodnější vydávat kupříkladu národními archivy pouze doporučení (guidelines) k jednotlivým tématům. Tento způsob má ještě jednu nespornou výhodu: doporučení lze snadno doplnit nebo změnit na podkladě získaných zkušeností nebo výsledků vědeckého výzkumu.
Následující den (13.6.) v dopoledních hodinách zahájil zasedání Jozef Hanus informací o Slovenském národním archivu v Bratislavě. Dále pak informovala Gabriella Albrecht-Kunszeri o výsledcích společného projektu Národního archivu Maďarska a Nizozemska, který byl zaměřen na aplikace matematických modelů pro stanovení fyzického stavu archivních fondů. Fyzický stav archiválií byl rozdělen do 4 kategorií:
1. úroveň - archiválie je ve velmi dobrém stavu
2. úroveň - archiválie je v dobrém stavu
3. úroveň - archiválie je ve špatném stavu
4. úroveň - archiválie je ve velmi špatném stavu
Dále pak definovali přibližně 25 různých typů poškození (poškození povrchu, rozpadlá knižní vazba, foxing, kyselost papíru, plísně, hmyz…). Tímto způsobem pak hodnotili některé své archivní fondy a výsledky analýz se pak staly podkladem pro rozhodování o restaurátorských prioritách. V následujícím příspěvku Hans Budde informoval o obdobných analýzách, které byly uskutečněny v Německu na archivu rodiny Krupp. Výsledkem byl komplexní návrh na záchranu tohoto archivu, který spočíval v ochranném mikrofilmování, odkyselení a vytvoření optimálních podmínek uložení (konzervátorské práce byly svěřeny privátní společnosti Zentrum für Bucherhaltung Leipzig). V odpoledních hodinách diskuse pokračovala na téma Modrý štít. Jednotliví členové informovali o svých národních komitétech. Marie-Therese Varlamoff, která je členkou mezinárodní výboru Modrého štítu, byla velmi překvapena existencí českého komitétu a žádala o zaslání kontaktů a základní informace o jeho činnosti. Zajímavá informace zazněla z Nizozemí, kde garanci nad Modrým štítem převzala armáda. Naopak v Maďarsku byla tato iniciativa státními orgány odmítnuta. Na závěr jednání vystoupil Jozef Hanus s návrhem, aby naše komise inovovala a doplnila Glossary of Archival and Library Conservation Terms, který byl vydán ICA v roce 1988.
Tématem posledního dne jednání (14.6.dopoledne) byla příprava nadcházejícího setkání komise, které se uskuteční příští rok na pozvání Národního archivu Slovinska v Ljubljani. Zasedání komise bude doprovázet mezinárodní konference s názvem Exhibiting Archival and Library Materials and Works of Art on Paper: Standards in Preservation, která se bude konat 5. a 6. června 2003. Hlavním organizátorem zasedání a konference je Jedert Vodopivec z Archivu Slovinské republiky.
Účast zástupce z České republiky na zasedání Mezinárodní archivní rady - komise pro ochranu archiválií v mírném klimatu byla první v historii komise. V dobách společného Československého státu nás vždy zastupoval kolega ing. Jozef Hanus, CSc. ze Slovenského národního archivu v Bratislavě. Na základě prvních zkušeností mohu konstatovat, že účast v komisi bude do budoucna bezesporu přínosem, protože se tak Státní ústřední archiv v Praze, ale i ostatní státní archivy, mohou podílet na řadě aktivit této komise a presentovat naši konzervátorskou vědu a restaurátorské umění minimálně v evropském měřítku. Již dnes se rýsuje užší spolupráce s kolegy ze Slovinska , Polska a Maďarska (spolupráce se Slovenskem je samozřejmostí).
Členové komise projevili zájem, aby se zasedání komise uskutečnilo i v Praze. Protože v roce 2003 bude komise zasedat v Ljubljani a na rok 2004 se plánuje kongres Mezinárodní archivní rady do Vídně, předběžně navrhuji, aby se zasedání komise konalo v Praze v roce 2005.

Nahoru

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.