Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

Logo SÚA Státní ústřední archiv v Praze Úvodní stránka SÚA
Rejstřík stránek SÚA
Výroční zprávy SÚA
Zpráva ze zahraniční služební cesty do Polska (1999)
Bronislava Bacílková, Johana Langerová


Naczelny Dyrektor Archiwów Państwowych w Warszawie

Po přivítání jménem Archivní správy nás dr. Władysław Stępniak informoval o restaurátorských pracovištích v polských archivech a jejich problematice. Kromě běžné činnosti se v některých archivech restaurátoři dodnes potýkají s následky velkých záplav v roce 1997. Při záchraně archiválií se tehdy používaly obdobné postupy jako v České republice, to znamená, že se osvědčilo především očištění od bahna proudem vody s následným co nejrychlejším sušením, aby se co nejvíce eliminovala plísňová kontaminace. Sušení se provádělo různým způsobem (podle konkrétních podmínek a možností), nejčastěji rozložením archiválií na volných plochách a sušením při přirozené teplotě. Nevýhodou je, že tento proces probíhá dosti pomalu, proto může dojít ke značnému nárůstu plísní, navíc se archiválie deformují. Některé polské archivy vlastní lyofilizační zařízení, které slouží k odstraňování vody přímo ze zmrazených materiálů - tento postup je šetrnější, ale je také dražší a jeho kapacita je omezena. Toto zařízení by tedy mělo sloužit především k záchraně cennějších fondů. Zajímavým nápadem bylo vyzkoušet sušárny s lisovacím zařízením, které se používají ve dřevozpracujících závodech k sušení dřeva. Výsledky prý byly velice dobré.

Archiwum Glówne Akt Dawnych w Warszawie

Centralne Laboratorium Konserwacji Archiwaliów

Restaurátorské pracoviště je umístěné v historické budově v centru Varšavy (jedné z mála, která se v této lokalitě zachovala během 2. světové války). Prováděl nás vedoucí tohoto pracoviště Mgr. Konrad Panoszewski a paní Agata Bakowska.

Restaurátorské oddělení se skládá z místnosti pro evidenci a dokumentaci, restaurátorské pracovny, knihařské pracovny a pracovny pro mokré procesy. Zde se provádí konzervace a restaurování pergamenových a papírových listin a pečetí, knih (rukopisů i tisků), map a grafiky. V současné době probíhá rovněž kozervace velké sbírky historických kovových razítek (v podstatě se jedná pouze o čištění). Restaurátoři tedy zvládají širokou škálu pracovních postupů a technologií a nejsou příliš specializováni.

V suterénu budovy je pracovna pro velkoformátové archiválie (zejména mapy) a oddělení dezinfekce. Zde se provádí ošetření archiválií napadených plísněmi pomocí ethylenoxidu. Dezinfekční komora je starší výroby, ale je hojně využívána, a to i pro potřeby jiných institucí. V takových případech jsou archiválie přiváženy zvláštním vchodem a pokud to charakter materiálu vyžaduje, jsou ve zvláštních zapečetěných krabicích či balících.

Archiv má také vlastní mikrobiologickou laboratoř (paní Jadwiga Ksiąžek), kde se provádějí běžné analýzy, zejména identifikace mikroorganismů, výzkumná činnost je minimální. Není zřízena chemická laboratoř, restaurátoři využívají laboratoře na Akademii výtvarných umění nebo spolupracují s Národní knihovnou.

Velmi dobře je vybavené počítačové pracoviště, které kromě běžných prací provádí také zviditelňování špatně čitelných dokumentů (snímání pod různými typy světel či záření a následné úpravy počítačem).

Veškeré prováděné konzervační postupy a technologie jsou obdobné jako ve Státním ústředním archivu v Praze, používají se i obdobné restaurátorské materiály a chemické látky. Pracoviště není svým rozsahem ani počtem pracovníků příliš veliké, potřebám archivu však vyhovuje.

Biblioteka Narodowa w Warszawie

Zakład Konserwacji Zbiorów

Sbírky varšavské Národní knihovny jsou umístěné ve dvou budovách - nejstarší a nejvzácnější exempláře se nacházejí ve starém barokním paláci Krasińských, ostatní sbírky jsou v nové moderní budově v parku mimo centrum města. Součástí nové budovy je velice dobře vybavené restaurátorské pracoviště, kterým nás prováděla vedoucí paní Maria Woźniak, chemickou a mikrobiologickou laboratoří paní Donata Rams.

Restaurátorské pracoviště zaměstnává zhruba 17 osob, z nichž většina jsou restaurátoři, dále 3 chemici, 2 mikrobiologové a 1 fotograf.

Pracoviště se skládá z pěti částí - oddělení konzervátorské dokumentace, oddělení konzervace rukopisů, tisků, ikonografických sbírek a oddělení chemicko-mikrobiologické.

Oddělení dokumentace je první místo, kam přicházejí všechny předměty určené ke konzervaci. Tady se vypracovává základní dokumentace, podrobný popis předmětu, požadavky na konzervaci a konzervátorský záměr. Postupně jsou doplňovány výsledky prováděných zkoušek a po ukončení konzervace je zdokumentován výsledný stav. Zkrácená verze protokolu je zároveň převedena do počítače. Součástí oddělení je také odborná knihovna.

Oddělení konzervace rukopisů se zabývá konzervací rukopisů na papíru i pergamenu, jednotlivých listin, notových zápisů apod. Hlavním problémem, se kterým se pracovníci tohoto oddělení potýkají, je koroze železnatoduběnkových inkoustů. Při řešení tohoto problému se používají obdobné postupy jako ve Státním ústředním archivu.

Oddělení konzervace tisků se z kapacitních důvodů zabývá především nejvíce poškozenými starými tisky, dále pak knihami z kartografických a hudebních sbírek. Technologické postupy jsou opět obdobné jako u nás (bělení jen ve výjimečných případech, dolévání chybějících částí papírovinou, knižní vazba shodná s původní, zachované fragmenty kůže se vracejí na povrch desek apod.).

Oddělení konzervace ikonografických sbírek ze zabývá konzervací grafik, akvarelů, pastelů, nákresů, map, plakátů, v omezené míře také fotografií. Oddělením procházejí veškeré grafiky určené na výstavy - pokud je to nutné, jsou čištěny, opravovány a nakonec umístěny do paspart z nekyselého kartonu.

Laboratorní část se skládá z oddělení chemického a biologického. Provádí se měření pH, zjišťuje se vlákninové složení papíru a jeho optické vlastnosti. Připravují se veškeré chemikálie pro konzervátory. Oddělení je vybaveno přístrojem Xenotest, jehož pomocí se zkouší odolnost různých materiálů vůči světlu a UV záření, další zkoušky se provádějí v klimatizační komoře. Biologické oddělení provádí především dezinfekci pomocí ethylenoxidu, v některých jednotlivých případech se používá p-chlor-m-kresol. Testují se nové dezinfekční prostředky a provádí se dezinfekce netypických nebo citlivých objektů. Laboratoř také provádí dohled nad klimatickými poměry v depozitářích.

V současné době jsou budovány nové prostory pro potřeby chemické a biologické laboratoře, které jsou řešeny velice velkoryse, jsou dovybavovány novým zařízením, takže brzy budou jedním z nejlepších pracovišť tohoto typu v Polsku.

Akademia Sztuk Pięknych w Warszawie

Wydział Konserwacji i Restauracji Dzieł Sztuki

Fakulta konzervace a restaurování uměleckých děl se skládá z těchto kateder:

Katedra všeobecné umělecké výchovy
Katedra konzervace a restaurování malby a polychromie
Katedra konzervace a restaurování nástěnné malby
Katedra konzervace a restaurování kamene a architektonických prvků
Katedra konzervace a restaurování starých tisků a grafiky
Katedra konzervace a restaurování textilu
Katedra technologie malby
Katedra výzkumu a dokumentace technologií
Didaktické oddělení pomocných věd.

Studium na varšavské Akademii trvá celkem 6 let. Během prvního ročníku se posluchači věnují spíše všeobecné a teoretické výuce (kresba, malba, dějiny umění, chemie, biologie apod.), od druhého ročníku se již specializují.

Na Katedře starých tisků a grafiky (provázel nás Mgr. Konrad Panoszewski) začíná od druhého ročníku intenzivní teoretická a praktická výuka nejrůznějších výtvarných technologií a technik, nejvíce času je věnováno umělecké knižní vazbě. Teprve po zvládnutí knižní vazby se studenti věnují historickým poškozeným předmětům a seznamují se se způsoby konzervace a restaurování. Studium je zakončeno zpracováním diplomové práce (skládá se z části teoretické a praktické) a její obhajobou. Při diplomových pracech docházejí studenti i na jiné katedry, pokud to vyžaduje materiál restaurovaného předmětu (např. kniha s deskami potaženými textilem), zároveň využívají oddělení výzkumu a dokumentace technologií, kde jsou prováděny nejrůznější analýzy materiálu. Jednoduché zkoušky si studenti provádějí sami (např. měření pH), složitější provádějí odborní pracovníci.

Při prohlížení hotových diplomových prací nás zaujalo, jak se studenti vypořádali s problémem, který vzniká zejména při restaurování značně poškozené grafiky nebo jiných podobných uměleckých děl. Existují různé názory na to, zdali po doplnění chybějících částí doretušovat obraz či nikoli. Zde bylo provedeno pouze doplnění barevně podobnou papírovinou bez retuše, k dokumentaci však byla připojena počítačová studie grafiky po doplnění celého obrazu.

Je nutno říci, že studenti varšavské Akademie získávají velice dobrou teoretickou i praktickou průpravu pro budoucí zaměstnání. Zejména praktických cvičení je mnohem více než na našich školách - z těchto důvodů se šestileté studium jeví jako optimální.

Uniwersytet Mikołaja Kopernika w Toruniu

Wydział Sztuk Pięknych

Instytut Zabytkoznawstwa a Konserwatorstwa

Institut se skládá z několika oddělení:

Oddělení konzervace a restaurování malby a polychromie
Oddělení konzervace a restaurování architektury
Oddělení konzervace a restaurování papíru a kůže
Oddělení technologie malby
Oddělení všeobecné výtvarné výchovy
Oddělení konzervátorství
Oddělení muzeologie
Oddělení středověkých a moderních dějin umění
Odělení dějin umění.

Studium na toruňském Institutu trvá 6 let. První ročník je společný, od druhého se studenti specializují.

V Oddělení restaurování papíru a kůže (provázela nás dr. Elźbieta Jabłońska a prof. dr. Alicja Strzelczyk) se vyučují následující bloky předmětů:

dějiny umění, estetika, filozofie - 810 hodin (17 %)
kresba, malba, grafika, kopie - 1 440 hodin (24 %)
praktická konzervace a knižní vazba - 1 635 hodin (35 %)
technologie, mikrobiologie, chemie, dokumentace - 1 170 hodin (24 %)

Studium je ukončeno zpracováním diplomové práce a její obhajobou. Absolventi získávají titul magistra umění v oboru konzervace památek z papíru a kůže.

Během studií i diplomové práce se studenti setkávají s velmi širokým okruhem různých materiálů, takže jsou schopni restaurovat knihy, grafiku, mapy, papírové i pergamenové listiny s pečetěmi, ale také např. historický glóbus.

Ve škole se provádějí také různé chemické analýzy, velká pozornost je věnována mikrobiologickým zkouškám a výzkumu (vedoucí Oddělení papíru a kůže je světově uznávaná mikrobioložka profesorka Alicja Strzelczyk).

Absolventi jsou stejně jako v případě varšavské Akademie velice dobře připraveni na praxi. Konference "Analiza chemiczna w ochronie zabytków" Uniwersytet Warszawski, Wydział Chemii (29. 10. 1999)

Kromě Varšavské univerzity byla spolupořadatelem konference Polská akademie věd, Akademie výtvarných umění a Národní knihovna. Organizátoři se tímto snažili založit tradici podobných setkání, na kterých by byly prezentovány práce využívající poznatků z přírodovědných a technických oborů pro záchranu historických památek.

Některé z přednesených prací byly souhrnem obecných poznatků a aktuálních problémů v daném oboru, v jiných byly uvedeny konkrétní případy, kdy byly použity nejrůznější chemické analýzy a postupy (odkyselování a bělení, analýza železnato-duběnkových inkoustů, analýza pigmentů).

Nahoru

© Státní ústřední archiv v Praze
Poslední změna této stránky v lednu 2003

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.