Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

Logo SÚA Státní ústřední archiv v Praze Úvodní stránka NA
Rejstřík stránek NA
Výroční zprávy NA
Řím (Itálie), 8.10. 2004 - 1.11. 2004, 11.10. 2004 - 25.10. 2004, 26.10. 2004 - 30.10. 2004
PhDr. Alena Pazderová


Výzkum bohemik v Archivio di Stato di Roma, kolace textů edice Specianovy nunciatury.

Účel cesty:

  1. Výzkum bohemik v Archivio di Stato di Roma s ohledem na edici korespondence papežského nuncia v Praze Cesare Speciana v l. 1592-98.
  2. Kolace textů edice Specianovy nunciatury z let 1592-93 ve Vatikánském tajném archivu.
  3. Kolace textů edice Specianovy nunciatury z let 1592-93 v Apoštolské vatikánské knihovně.
Část všeobecná:

Ve Státním archivu v Římě jsem pokračovala v systematickém výzkumu bohemik směrovaném k edici Specianovy nunciatury, jímž jsem navázala na výzkum prováděný zde v minulém roce. Soustředila jsem se na dokončení výzkumu písemností fondu CAMERALE I a poté zejména na fondy, obsahující písemnosti řádových archivů.
Ve Vatikánském tajném archivu jsem prováděla definitivní kolaci korespondence Specianovy nunciatury pro léta 1592-93 ve fondech BORGHESE serie I, č. 682 a č. 804 a SEGRETERIA DI STATO, Germania 15.
Ve Vatikánské apoštolské knihovně jsem doplňovala seznam odborné literatury pro výše uvedenou edici a dohledávala Specianovu korespondenci se španělským jezuitou Alfonsem Carrillou, zvláštním papežským vyslancem v Sedmihradsku, z let 1593-1598.

Část odborná:

I. Státní archiv v Římě (Archivio di Stato di Roma)
V rámci tradičního výzkumu bohemik v italských archivech jsem ve Státním archivu v Římě pokračovala v základním výzkumu zdejších fondů, který jsem opět prováděla s ohledem na potřeby připravované edice Specianovy nunciatury, konkrétně jejího prvního dílu pro léta 1592-93. Opět jsem se soustředila na fond CAMERALE I a jeho některé podfondy (serie).
Serie 4 - Diversorum del camerlengo - obsahuje různé písemnosti papežských komoří převážně hospodářského a finančního charakteru. Pro potřeby edice byly prohlédnuty svazky č. 411-423, avšak informace zde obsažené jsou pro ni nepotřebné. V těchto svazcích se také nenachází žádné bohemikum.
Serie 5 - Diversorum del tesoriere - obsahuje různé písemnosti papežských pokladníků. Pro potřeby edice byly prohlédnuty svazky č. 715-717 z let 1592-98, informace zde obsažené jsou pro edici též nepotřebné. Tyto svazky také neobsahují žádné bohemikum.
Serie 6 - Mandati camerali - obsahuje mandáty papežské komory hospodářsko-finančního charakteru. Byly prohlédnuty svazky č. 939-946 z let 1592-98, avšak informace zde obsažené se opět ukázaly pro edici bezpředmětnými. Ani tyto svazky neobsahují žádné bohemikum.
Serie 20 - Viaggi dei pontefici sovrani esteri - obsahuje informace o cestách papežů mimo Řím. Svazek č. 3 dokládá cestu papeže Klimenta VIII. do Ferrary, krátce poté co byla opět získána pro papežský stát. Jedná se o detailní vyúčtování této cesty, uskutečněné ve dnech 9.4. 1598 až 20.1. 1599, které pochází z pera hlavního pokladníka papežské komory mons. Cerasia (Conto di mons. Cerasio thesoriere generale 1598). Dokládá politické a hospodářsko-finanční zabezpečení této cesty a kromě toho přináší i podrobný výčet papežských darů, které tvořily kromě různě vysokých peněžních částek zejména šperky, knihy, bohoslužebné předměty a obrazy určené jednotlivým osobám (Nota di diversi averi e gioie et altro che si portano nel viaggio di N.S. per Ferrara, li quali S.S.t? doner? di man in mano che se li present? l'occasione). Ze jmen obdarovaných vyplývá i politický dopad této cesty, spadající do posledního roku Specianovy nunciatury v Praze. Právě ferrarským událostem je věnovaná podstatná část nunciaturní korespondence z r. 1598. Pramen má význam také pro dějiny umění, neboť jednotlivé předměty jsou popsány s udáním ceny, případně autora či výrobce. Blíže k tomuto prameni viz též: Carbo, Anna Maria, La serie viaggi pontefici e sovrani del Camerale I, Rassegna degli Archivi di Stato, roč. 25, č. 3, IX-XII 1965, s. 406-419.
Serie 21 - Libri d'entrata e uscita della tesoreria generale -obsahuje informace o příjmech a výdajích papežské hlavní pokladny. Pro potřeby edice byly prohlédnuty svazky 1575-1582 z let 1592-98, pro edici však údaje zde obsažené nemají význam. Svazky neobsahují žádné bohemikum.
Serie 23 - Segretari apostolici - soudě dle názvu, očekávala jsem, že tato serie bude obsahovat písemnosti papežských sekretářů. Ve skutečnosti se jedná o záznamy finančního charakteru, neboť písemnosti obsahují informace o různých shromážděních na papežském dvoře a audiencích, při nichž byly dle příkazu papeže vypláceny finanční podpory přímo nebo bylo jejich vyplacení přislibováno; prostředníkem byl papežský sekretář. Převážnou část písemností této serie tvoří příkazy k výplatám peněz jednotlivým osobám, šlechtickým rodinám a institucím v Římě i mimo něj a jednotlivým italským městům; často také římské bankéřské rodině Capponi, jejíž banka poskytovala úvěr papežskému dvoru. Prostudovala jsem svazek č. 1734 z r. 1594, jediný dochovaný spadající do let Specianovy nunciatury, avšak opět bez pozitivního výsledku.

V tomto roce jsem se zaměřila také na základní průzkum řádových archivů. Jedním z hlavních úkolů Specianova působení v Čechách i v Říši bylo prosazování závěrů tridentského koncilu a důsledné provádění rekatolizace. S tím úzce souvisela očista světského a řádového duchovenstva v Čechách v otázkách věroučných i mravního způsobu života nesoucí sebou výměnu personální. Do Čech byli povoláváni řeholníci z Itálie nebo Speciano o jejich vyslání ve své korespondenci s Římem obsáhle vyjednával. V převážné míře se jednalo o augustiniány a dominikány, případně příslušníky jiných řádů, často přímo z římských klášterů. S ohledem na nunciaturní edici i s ohledem na písemnosti řádových archivů, uložené na 1. oddělení SÚA, jsem prováděla průzkum inventářů řádových archivů uložených ve Státním archivu v Římě, a to mužských řádů augustiniánů, dominikánů a benediktinů; posléze i karmelitánů a františkánů.
Řád augustiniánů je v římském státním archivu představován třemi fondy, v nichž však převažují písemnosti hospodářsko-finančního charakteru. Jedná se o fond Augustiniáni poustevníci při kostele sv. Augustina 1431-1873 (Agostini eremitati in S. Agostino), popsaný v inventáři 25/I, č. 1 a v inventáři pergamenů č. 60 (Pergamene n. 60). Fond obsahuje různorodé písemnosti vztahující se k činnosti a působení tohoto řádového konventu od jeho počátků až do zrušení v r. 1873. V rámci skupiny Řádové záležitosti (Affari dell´Ordine) se jako využitelná jeví podskupina Německá provincie (Provinica di Germania), jejíž spisy, psané italsky a německy, obsahují informace týkající se fungování řádu ve Vídni a v Praze, problematiky jednotlivých konventů řádu včetně zpráv o jejich působení, dodržování církevních předpisů a řádové morálky v 17. stol.
Fond Augustiniáni bosí při kostele Ježíše a Marie na Korzu 16.-19. stol. (Agostini scalzi in Ges? e Maria al corso) je popsán v inventáři označeném 25/I, č. 3 a v inventáři pergamenů č. 60. Obsahuje prameny osvětlující generální správu řádu v Itálii (Procura generale d´Italia), problematiku chodu jeho římské provincie (Provincia romana), noviciátu při kostele sv. Mikuláše Tolentinského a záležitosti řádového konventu při kostele sv. Paolina alla Regola.
Fond Augustiniáni lombardské kongregace při kostele S. Maria del Popolo 1472-1873 (Agostiniani della Congregazione in S. Maria del Popolo) je popsán v inventáři označeném 25/I, č. 2 a obsahuje písemnosti týkající se náboženských, věroučných a hospodářských záležitostí tohoto konventu.
K průzkumu fondů augustiniánského řádu slouží i inventář Lodolini, Armando, Archivi della “Congregazione degli Scalzi” instituita da Clemente VIII., 1960.
Řád dominikánů je v římském státním archivu reprezentován čtyřmi fondy. Písemnosti tří z nich pokrývají období 18.-19. století, tj. do zrušení konventů v r. 1874 (Ordine dei Domenicani in S. Maria del Rosario a Monte Mario, inventář 25/III, č. 29; Ordine dei Domenicani a S. Sabina, inventář 25/III, č. 30; Domenicani in S. Maria sopra Minerva, inventář 25/III, č. 27), čtvrtý Dominikáni při kostele svatých Quirika a Giulitty (Domenicani in SS. Quirico e Giulitta) obsahuje písemnosti 16.-19. století. Všechny fondy obsahují písemnosti týkající se řádu jako celku a poté písemnosti jednotlivých konventů, opět s převahou dokumentů hospodářsko-finančního charakteru.
Řád benediktinů je v římském státním archivu zastoupen osmi fondy. Nejstarší písemnosti se nacházejí ve fondu Kamaldulští benediktini při kostele sv. Řehoře na Celiu 1453-1874 (Benedittini Camaldolesi in S. Gregorio al Celio), popsaném v inventáři 25/II, č. 9 a v inventáři pergamenů č. 60. Nacházejí se zde spisy generální správy řádu při kostele sv. Romualda (Procura Generale di S. Romualdo) a dále rozmanité písemnosti osvětlující náboženské a duchovní působení této odnože benediktinského řádu (Lettere varie di affari diversi), převažují opět písemnosti hospodářsko-finančního chatrakteru.
Fond Benediktini při kostele sv. Marie z Farfy 1508-1860 (Benedittini in S. Maria di Farfa), inventář 25/II. č. 7, obsahuje velkou skupinu generálních akt řádu (Atti generali), obsáhlou korespondenci k jednotlivým řádovým problematikám (Lettere di affari) a dále písemnosti hospodářsko-finančního charakteru. Další dva fondy (Benedittini in S. Paolo, inventář č. 79 a pergameny č. 60, a Benedittini in S. Maria Nova / S. Francesca Romana, inventář 25/V, č. 50a) obsahují písemnosti 16.-19. století. Poslední čtyři fondy obsahují písemnosti různých kongregací benediktinského řádu ze 16.-19. století (Benedittini della Congregazione di Monte Vergine / S. Agata ai Monti, inventář 25/V, č. 71; Benedittini Olivetani / S. Catarina, Fabriano, inventář 25/V, č. 50b; Benedittini Silvestrini in S. Stefano del Cacco, inventář 25/V, č. 63 a Benedittini Vallombrosi in S. Prassede, inventář 25/v, č. 70).
Z karmelitánských fondů byla pozornost věnována zatím jen obutým karmelitánům. Důležitým pro výše psané účely se jeví fond Karmelitáni obutí při kostele sv. Marie za Můstkem 1426-1821 (Carmelitani Calzati in S. Maria in Transpontina), inventář 25/II, č. 12. Zde se jeví jako důležité několik signatur: Sign. 1-3: Záznamy vztahující se k problematice učení a duchovního poslání karmelitánského řádu, rukopisy a tisky 1593-1761 (Notizie per la religione carmelitana, manoscritti e stampe); sign. 5: Paměti konventu 1608-1729 (Ricordanze del Convento), Kapitulní rozhodnutí 1608-1729 (Risoluzioni Capitolari); sign. 6: Deníkové záznamy 1666-1730 (Diario); sign. 8: Rejstřík jmen, příjmení a zaznamenáníhodných věcí (Indice dei nomi, cognomi e cose notevoli). Dalších sedm fondů obsahuje písemnosti s obdobným charakterem, zůstávají však pouze podchyceny a jejich inventáře zbývá prostudovat (Carmelitani Calzati in S. Silvestro e Martino ai Monti, Carmelitani Calzati in S. Maria del Sorbo, Carmelitani Calzati in S. Giuliano ai Monti, Carmelitani Calzati in S. Crisogono in Trastevere, Carmelitani Calzati in S. Monastero alla Panetteria, Carmelitani Calzati di Congregazione di Mantova).
Z archivů konventů řádu františkánů přichází do úvahy zejména fond Menší bratři konventuálové u kostela svatých 12 apoštolů 16.-19. stol. (Frati minori conventuali in SS. Aposteli (XII), inventář 25/IV, č. 8 a inventář pergamenů č. 60. Fond obsahuje především řádová privilegia a regule, návrhy reforem a písemnosti vztahující se k náboženské a duchovní činnosti tohoto konventu včetně písemností hospodářsko-finančního charakteru. Obdobnou skladbu mají i fondy Menší bratři observanté při kostele sv. Šebestiána před hradbami (Frati minori osservanti in S. Sebastiano fuori le mura), inventář 25/III, č. 21, Menší bratři kapucíni při kostele Početí Panny Marie (Frati minori cappucini in S. Maria della Concezione), inventář 25/II, č. 11, oba s písemnostmi ze 16.-19. století, a fond Menší bratři konventuálové při kostele S. Antonína u Čtyřech fontán (Frati minori conventuali in S. Antonio alle Quattro Fontane), inventář 25/III, č. 24, s písemnostmi z let 1710-1873.

II. Vatikánský tajný archiv (Archivio Segreto Vaticano)
Mým hlavním úkolem ve Vatikánském tajném archivu byla definitivní kontrola nunciaturní korespondence z let 1592-1593, která bude obsahem 1. dílu Specianovy nunciatury. Pro tato léta jsou ve vatikánském archivu dochovány kopie, případně koncepty nebo dešifráty listů papežského sekretáře pro německé záležitosti Minuccia Minucciho, kardinála-nepota Cinzia Aldobrandiniho, papeže Klimenta VIII., méně již dalšího kardinála-nepota Pietra Aldobrandiniho, adresované papežskému nunciovi na císařském dvoře v Praze Cesaru Specianovi. Reagují jimi na jeho zprávy informující kurii o veškerém dění v Praze, českých zemích a v Říši; kromě toho tlumočí různá doporučení, přání, v menší míře příkazy, a obsahují mimo jiné též četné zprávy o dění v Římě, v Itálii či Evropě. Tato korespondence se nachází ve fondech Borghese a Segreteria di Stato. Provedla jsem kontrolu a kolaci veškerých listů odesílaných v letech 1592-93 z Říma, nacházejících se ve fondech Borghese, serie I. č. 804, f. 67r-450v, serie I, č. 682, f. 148r-152 a Segreteria di Stato, Germania 15, f. 49-225r, s texty, které mám přepsány a uloženy v počítačové formě. Celkem jsem provedla kolaci 1 1207 stran originálního textu.
Kromě toho jsem pořídila přepis Specianových fakult z 22.5. 1592 (18 s.), jejichž kopie se nacházejí ve fondu Segreteria dei Brevi, č. 191, f. 249r-v, 251r-v a č. 354, f. 69r-76v
Fakulty, oficiálně vymezující nunciovy pravomoci na území jeho nunciatury, jsou důležitým pramenem pro osvětlení Specianova působení ve funkci nuncia, jeho postojů, reakcí i konkrétních činů, a z velké míry osvětlují i obsah nunciaturní korespondence. Proto považuji za nutné otisknout je v edici v plném znění.

II. Vatikánská knihovna (Biblioteca Apostolica Vaticana)
Ve Vatikánské knihovně jsem bohužel nemohla provést kolaci registru Chigi M III 60, který obsahuje dešifráty některých listů psaných z Říma Specianovi, protože pro svůj špatný fyzický stav nemůže být veřejnosti předkládán. Pro léta 1592-93 se však jedná pouze o 9 ks listů.
Dále jsem zde pořizovala výpisky z edice Monumenta Hungariae Historica, vol. 32, Veress, Endre, Carrillo Alfonz, Jezsuita-atya, Levelezese és iratai (1591-1618), Budapest 1906. Veressova edice obsahuje korespondenci španělského jezuity Alfonse Carrilly, zvláštního vyslance kurie do Sedmihradska v l. 1591-1618, s papežským sekretariátem a dalšími osobami včetně nunciů. Obsahuje i jeho vzájemnou korespondenci se Specianem, která sice nebude zveřejněna v rámci edice, avšak informace z ní vyplývající použiji pro poznámkový aparát. Celkem se jedná o 91 listů z l. 1592-98.
Pro potřeby soupisu odborné literatury k nunciaturní edici jsem prováděla její výběr ve všeobecné studovně vatikánské knihovny a podchytila jsem 85 svazků.
Výše uváděný výzkum mi umožnil mj. také stanovit podobu 1. dílu edice Specianovy nunciatury, která bude následující:

Předmluva

Úvod
I.1 Nunciatura na císařském dvoře v l. 1592-98 (obecná charakteristika, hlavní tendence a problémy)
I.2 Životopis Cesare Speciana
I.3 Nunciatura na císařském dvoře v l. 1592-93 (detailní popis)
I.4 Fakulty (in extenso)
I.5 Papežská instrukce (in extenso)
I.6 Finální zpráva Camilla Caetana (in extenso)
II.1 Prameny a jejich dochování

III. Ediční zásady

Nunciaturní korespondence 1592-1593 (listy papežského sekretariátu do Prahy a Specianovy listy z Prahy in extenso)

Seznam siglů a zkratek

Tabelární přehled nunciaturní korespondence

Seznam archivních pramenů

Seznam literatury

Smíšený osobní, místní a věcný rejstřík

Nahoru

© Národní archiv v Praze
Poslední změna této stránky v květnu 2005

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.