Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

Logo SÚA Státní ústřední archiv v Praze Úvodní stránka NA
Rejstřík stránek NA
Výroční zprávy NA
Vídeň (Rakousko), 17.10. - 22.10.2004
Ing. Miroslav Kunt


Archivní fondy z oblasti dopravy v Rakouském státním archivu.

Účel cesty:
Studiem archiválií prohloubit znalosti o bohemikálních částech archivních fondů z oblasti dopravy v Rakouském státním archivu.

Průběh a výsledky jednání
Výzkum navazoval částečně na zjištění z předcházející služební cesty (říjen 2003). Archiválie byly vytipovány na základě publikace Paul Mechtler: Inventar des Verkehrsarchivs Wien, Wien 1959 a na místě pak na základě Hauptinventar des Verkehrsarchiv a výpisků kartotéky z loňského roku. O kopii zmíněného třísvazkového „Hauptinventar“ bylo znovu (tentokrát písemně) požádáno.
Výzkum se zaměřil především na spisový materiál uložený v Allgemeine Verwaltungsarchiv.

Ministerstvo obchodu a lidového hospodářství (Ministerium für Handel und Volkswirtschaft) 1861-1867
Fond (značka III Da) obsahuje pouze 35 kartonů všeobecné registratury. Registratura presidiální je začleněna do následujícího fondu III Ea, Ministerstva obchodu.
Obsahem všeobecné registratury jsou archiválie - výsledky zásadnějších jednání jako politických pochůzek a technicko-policejních zkoušek.

Ministerstvo obchodu (Handelsministerium) 1868-1869
Z archiválií prostudován spis všeobecné registratury (fond III Ea) signatury BF (Baufortschrittsberichte) čj. 10214/1869, do kterého jsou priorované zprávy o postupu staveb železnic zasílané ministerstvu jednotlivými společnostmi (KRB, KFJB, LCJE, KFNB, StEG) v roce 1869. Kvalita těchto zpráv je různá, hlavní částí jsou statistické výkazy hmot a pracovníků. Všeobecně lze říci, že vše podstatné z těchto zpráv je přetištěno v Centralblatt für Eisenbahnen und Schiffahrt.
Na základě elenchu byl zjištěn systém uspořádání fondu. Elench je věcně členěn do signatur, z nichž pouze některé jsou současně ukládacími znaky - např. číselné signatury pro velké železniční společnosti, což je mimořádnou výhodou oproti chronologicko-numericky členěným částem. V zásadě je vhodnější a dostatečné pro orientaci po fondu používat zmíněný Hauptinventar (pokrývá období do r. 1873).
Pro srovnání byly prostudovány některé kartony signatury 20 - Dráha císaře Františka Josefa (KFJB). Lze konstatovat, že komplexností řešené problematiky je Ministerstvo obchodu nejvýznamnějším fondem. Studiem archiválií místodržitelství a okresních hejtmanství lze sice částečně rekonstruovat většinu klíčových jednání týkajících se stavby dráhy, ale komplexní pohled je možný pouze zde. Souvisí to také s podrobným projednáváním a schvalováním všech (i velmi dílčích) záležitostí jednotlivých společností ministerstvem; kdy místodržitelství bylo informováno pouze někdy a často jen formou prostého oznámení bez argumentace, která je pro posouzení tehdejších dějů klíčová.

Ředitelství pro státní železniční provoz (Direktion für Staatseisenbahnbetrieb) 1882-1884
Fond IV F obsahuje spisy o zestátňování velkých železničních společností a organizaci provozu po jeho převzetí. Ředitelství ostatně používalo zpočátku i referátníky zestátněné Dráhy císařovny Alžběty. Jednalo se vlastně o provizorní úřad, který se v srpnu 1884 změnil na Generální ředitelství rakouských železnic.
Prostudovány byly oba kartony presidia (1882-1883) obsahující většinou agendu organizační (zachycena podrobně v literatuře i s přepisem klíčových dokumentů - Czedik A.: Der Weg von und zu den Österreichischen Staatsbahnen) a jednání o převzetí soukromých drah (zejména Jižní dráhy, Dráhy korunního prince Rudolfa). Všeobecná registratura r. 1884 (její součástí i spisy presidiální) je zajímavější, nacházejí se v ní kromě dalších jednání o zestátňování (příklad: Plzeňsko-Březenská dráha - rozbory, přeprava do Bavorska) postupně také spisy o počínající stavbě státních drah (např. podklady k petici města Pacova o vedení dráhy Horní Cerekev - Tábor). Cenné jsou důvěrné zápisy ze zasedání Státní železniční rady vzniklé v roce 1882 (s nezměněnou náplní pokračovala tato instituce až do konce monarchie, později byly zápisy publikovány ve Verordnungsblatt für Eisenbahnen und Schiffahrt). Archiválie fondu jsou většinou tvořeny pouze referátníky s voty a návrhy expedic, často velmi špatně čitelnými. Jelikož se jednalo fakticky o výkonný orgán ministerstva obchodu, je praktičtější využívat jeho archiválií.

Dráha císaře Františka Josefa (Kaiser Franz-Josef Bahn) 1867-1887
V roce 2003 byly vypsány záznamy o nejdůležitějších archiváliích z kartotéky, která je jedinou pomůckou zpřístupňující tento rozsáhlý a pro Čechy důležitý fond (značka VI F). Byly prostudovány některé kartony z části Sekretariát, obsahující klíčová jednání o založení společnosti, jejím financování a výstavbě (Creditanstalt, A.Lanna, Bratři Kleinové). Ukázalo se, že některé regesty z kartotéky nejsou dobře formulované, resp. příslušný spis je fakticky bezcenný. Velká část jednání také byla schvalována Ministerstvem obchodu, takže část informací je souhrnně a přehledněji přístupná v jeho archivním fondu. Neplatí to však o archiváliích z prvních let, tedy z doby konstituování společnosti. Zde by bylo zajímavé učinit srovnání s archiváliemi rodinného archivu Schvarzenberků (primogenitura - nezpracováno, SOA Třeboň).

Zhodnocení a přínos cesty
Získané písemné materiály: ředitelem archivu Prof Dr. L. Mikoletzkym bylo potvrzeno, že SÚA obdrží kopii Hauptinventrar des Verkehrsarchiv, do konce pobytu k dispozici nebyla (tedy pravděpodobně poštou)
Přínos cesty: podařilo se osvětlit způsob uspořádání a přístupu k vybraným archivním fondům. Tyto informace budou využity badateli, pro které je orientace ve fondech Rakouského státního archivu obtížná.

Nahoru

© Národní archiv v Praze
Poslední změna této stránky v květnu 2005

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.