Rejstřík stránek NA
Výroční zprávy NA
PhDr. Jan Krlín PhD.
Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.
|
Státní ústřední archiv v Praze |
Úvodní stránka NA Rejstřík stránek NA Výroční zprávy NA |
|
Lublaň, Arhiv Republike Slovenije (Slovinsko), 10.10 - 16.10.2004 PhDr. Jan Krlín PhD. |
||
Výzkum bohemik týkajících se období kolem 1. světové války.
Účel cesty:
Výzkum bohemik týkajících se období kolem 1. světové války v materiálech bývalých rakouských ministerstvech předaných Slovinsku a i v jiných archivních fondech vztahujících se k tomuto období. Studium archivních fondů ústředních státních orgánů na území dnešního Slovinska ke srovnání vývoje ve Slovinsku a v českých zemích v období 1. světové války- analogie i odlišnosti ve vývoji obou národů spolupráce jejich politických stran v rámci Předlitavska. Porovnání situace v českých zemích po říjnu 1918 německá otázka a Těšínsko a ve Slovinsku -problém Korutan, vztahy s Itálií. Pokračování v navázané spolupráci výměny kopií některých inventářů, a to převážně rakouských ministerstev do roku 1918 za kopie obdobných inventářů II. odd. Státního ústředního SÚA. Spolupráce v publikační činnosti.
Služební cesta se realizovala ve dnech 10.-16.října 2004 na základě plnění reciproční kulturní dohody mezi českým Ministerstvem vnitra a slovinským Ministerstvem kultury Ministrstvo za kulture) z roku 1995. Jejím cílem bylo studium materiálů k česko - slovinským vztahům v období kolem první světové války, studium archivních fondů ústředních státních orgánů na území dnešního Slovinska kolem roku 1918 a porovnání analogií a odlišností ve vývoji obou zemí v období po říjnu 1918, pokračování ve spolupráci ve výměně archivních pomůcek a publikační spolupráce.
Do Slovinska jsem odjel v neděli dne 10. října 2004 rychlíkem v 10.25 z Prahy - Holešovic a do Lublaně jsem dorazil téhož dne večer v 21.38.Ubytování bylo zajištěno v penzionu GostTour d.o.o. Prenočišča Bežigrad, Podmilščakova 51, Ljubljana.
Následující den, tj. v pondělí 11. října, mne v Archivu Republike Slovenije (dále ARS) přijala tajemnice archivu pro zahraniční styky mag. Natalija Glažar.(mag. Brano Radulovič, který se specializuje na českou problematiku byl v té době nemocen). Předal jsem publikace ze SÚA (obzvláště se líbila publikace k 50. výročí SÚA). Slečna Glažar se mnou poté ještě projednala organizační otázky mého studia v Lublani a obdržel jsem finance na pobyt ve Slovinsku a informaci o obědech placených slovinskou stranou v hotelu Mrak poblíž archivu. V dřívějších letech bylo ubytování zajišťováno v hotelu Slon, Slovenska cesta, Ljubljana, jak mi ale sdělila slečna Glažar, z finančních důvodů je od letošního roku zajišťováno ubytování v hotelu Slon pouze ředitelům archivů.
Při svém studiu jsem se nejprve věnoval fondu Ministrstvo za notranje zadeve -Dunaj (Ministerstvo vnitra-Vídeň (1848-1918). Prostudoval jsem zčásti předsednictvo I. (1870-1900) kart. 1, 2, kde se nacházejí např. spisy k jazykové otázce a vztahům Slovinců a Němců v Kraňsku a Štýrsku. Dále jsem studoval zčásti Splošni spisi I. (1870-1900) kart. 1, kde jsme objevil též některé spisy k jazykové otázce a k působení úředníků původem z českých zemí ve slovinských zemích.
V úterý jsem pokračoval v práci ve studovně na fondu Narodni svet Velikovec (Narodni svet za Koroško) 1918 - 1920 - Národní výbor pro Korutany Velikovec/Völkermarkt/(1919-1920), kart. 5, kde jsem navázal na své studium z loňska. Byly to mj. situační zprávy národního výboru pro Korutany, okresních národních výborů a vojenských velitelství na území Korutan z let 1919-1920, zprávy a propagandistické materiály slovinské a rakouské strany, rovněž korespondence a dokumenty o škodách způsobených obyvatelstvu v Korutanech jak ze strany německého volkswehru (německé dobrovolnické oddíly v Korutanech po říjnu 1918), tak ze strany jugoslávské armády. Z materiálů je zajímavé sledovat psychologické rozpoložení obyvatelstva před plebiscitem. Podle národnostního složení obyvatelstva v zóně A, kde měl plebiscit nejprve proběhnout, mělo dojít k hladkému vítězství jugoslávské strany. Na základě sčítání lidu z roku 1910 zde měli Slovinci vůči německým Rakušanům převahu 62%:38%. Výsledek byl z mnoha důvodů odlišný. Zajímavý materiál jak z fondu Ministrstvo za notranje zadeve-Dunaj(1848-1918), tak Narodni svet Velikovec (Narodni svet za Koroško) /Národní výbor Velikovec (Národní výbor pro Korutany)/ 1919-1920 jsem si dával průběžně kopírovat.
V poledne mě v přítomnosti slečny Natalije Glažar krátce přijal nový ředitel Arhivu Republike Slovenije dr. Dragan Matič. Ve funkci je od září letošního roku. Nahradil dosavadního ředitele mag. Vladimirja Žumera, který zůstal v archivu ve funkci náměstka pro rozvoj archivu.( V době mého letošního pobytu v Lublani jsem s ním nemluvil, protože byl na služební cestě v Polsku). Mag. Glažar informovala ředitele o cílech mého studia ve Slovinsku a pan ředitel se mnou krátce pohovořil.Poděkoval též za publikace ze SÚA. Pravděpodobně nejvíce jeho i mag. Glažar zaujala publikace vydaná k 50. výročí SÚA.
Odpoledne od 13.00 jsem se na pozvání ředitele Městského archivu v Lublani mag. Brana Koziny zúčastnil vernisáže výstavy Ljubljanska mestna uprava od prvego župana dalje 1504-2004 /Ljubljana City Administration from the first Mayor onward 1504-2004/. Výstava pojednává o městské správě v Lublani od jejího prvního starosty 1504-2004. Vernisáže výstavy se kromě starostky Lublaně Danicy Simšič a mnoha osobností z kulturního a politického života Lublaně a Slovinska zúčastnili i velvyslanci České a Slovenské Republiky ve Slovinsku. Odpoledne jsem ještě do 15.00 pokračoval ve studiu v archivu.
Druhý den, tj. ve středu 13. října, jsem dále studoval fond Narodni svet Velikovec. Během dopoledne jsem byl přijat ředitelem Městského archivu v Lublani mag. Brano Kozinou. Poté mě jeho náměstkyně mag. Sonja Anžič krátce provedla jejich archivem. Měl jsem možnost vidět studovnu a depozitáře. Konkrétně jsem např. nahlédl do těchto fondů: policejní konskripce do roku 1918 - typově totožné s našimi, kopie formulářů na občanské průkazy italské okupační správy Lublaně (1941-1944), karty osob vysídlených italskou okupační správou, sbírku map a sbírku listin. Poté jsem dále pokračoval ve studiu v Arhivu Republike Slovenije. V badatelně jsem pracoval i ve čtvrtek a v pátek.
Z fondu Narodni svet za Koroško -Velikovec jsem stihl prostudovat kart. 5, 8, 11, 12, 13 a část kart. 14. Množství zajímavých materiálů v rozsahu cca 200-300 str. A4 jsem si objednal k okopírování. Protože mi do mého odjezdu některé materiály nestihli okopírovat, zašlou mi je poštou do archivu.
Paní Bartůšková ze Státního oblastního archivu v Praze (dále SOA Praha) mě před odjezdem do Slovinska požádala, zda-li bych nedal slovinským kolegům kopii jedné fotografie z fotosbírky SOA Praha, aby se ji pokusili určit. Jedná se pravděpodobně o někoho z rodiny hrabat Attemsů (rakouské šlechtické rodiny), příbuzného baronky Sidonie Nádherné. V záležitosti jsem oslovil mag. Glažar, mag. Snežnu Alič z Encyklopedie Slovenije, pracovnici ARS dr. Lilijanu Žnidaršič-Golec a jejího manžela doc. dr.Borise Golece přednášejícího archivnictví na univerzitě v Lublani. Doc.Golec mi dal adresu na pí Auerperg-Attems, stáří 91 let, která by prý někoho z fotografie mohla poznat. Mag. Alič mi doporučila správce fotosbírky v Městském archivu v Lublani dr. Jože Suhadolnika.
Konkrétní přínos služební cesty:
Obdržel jsem uvedené publikace, které již byly předány knihovně SÚA:
Též jsem si domluvil okopírování dokumentů z fondů Ministrstvo za notranje zadeje -Dunaj (1848-1918), a Narodni svet Velikovec (1919-1920) v celkovém rozsahu asi 200-300 s. A4. Xerokopie spisů mi budou zaslány poštou. V předchozích letech jsem získal kopie celkem sedmi inventářů slovinských archivních fondů. O schválení pořízení těchto kopií je nutno žádat ředitele ARS. S dosavadním ředitelem mag. Žumerem se o tom bylo možno domluvit bez problémů, ale nový ředitel mě vůbec nezná a ani mi nepřipadalo, že by byl kopírování příliš nakloněn.
V Arhivu republike Slovenije jsem byl přijat velmi dobře, jak u ředitele archivu Dr. Dragana Matiče, tak u jeho náměstkyně mag. Natalije Glažar, i dalšími archiváři. Zde bych uvedl Lilijanu Žnidaršič-Golec Ph.D., mag. Alexandru Serše či pracovníky studovny archivu ARS, kteří mi vycházeli velice vstříc s přípravou archiválií. Podobně příznivě přijat jsem byl i v Městském archivu v Lublani jeho ředitelem mag. Brano Kozinou a jeho náměstkyní mag. Sonjou Anžič. Požadované materiály jsem dostal rychle a bez problémů. Komplikace s ubytováním nebo dopravou nebyly.
Všechen materiál jsem bohužel z časových důvodů nestihl prostudovat. Rád bych proto ve svém studiu k česko -slovinským vztahům kolem 1. světové války pokračoval i v budoucnu. Jednalo by se především o fondy Deželna vlada Ljubljana 1918-1924, Ministrstvo za notranje zadeve -Dunaj (1848-1918)a Narodni svet Velikovec 1918 - 1920. U posledně jmenovaného fondu by šlo o dokončení studia.
Myslím, že studijní cesta byla pro mne i archiv přínosem. Byly získány čtyři publikace pro knihovnu SÚA i velké množství kopií. Cenné pro mne bylo i rozšíření spolupráce se slovinskými kolegy a získání nových důležitých informací o slovinském archivnictví. Slovinským kolegům jsem nabídl možnost publikační činnosti ve sborníku SÚA Paginae historiae. Navrhoval jsem jim, ať napíší článek k problematice česko-slovinských vztahů např. téma Plečnik a Praha nebo k některému tématu zajímajícímu obě strany.
S publikační spoluprací souvisí i další věc. Ještě na přání bývalého ředitele ARS mag. Vladimirja Žumera jsem přivezl do Lublaně jeden exemplář mé doktorandské práce z českých dějin obhájené roku 2002 na téma Státní správa v českých zemích po říjnu 1918. I nové vedení archivu projevilo zájem publikovat výňatek z mé práce ve slovinském odborném tisku. Věc bych ale nerad uspěchal, vše bych si rád důkladně promyslel a připravil.
© Národní archiv v Praze
Poslední změna této stránky v květnu 2005
Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.