Bohumír Brom - Polsko 2004

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka NA Rejstřík stránek NA Výroční zprávy NA
Varšava (Polsko), 27.5. - 30.5. 2004 PaedDr. Bohumír Brom

Mezinárodní konference „Colloquia Jerzy Skowronek dedicata“.

Účel cesty:

zúčastnit se mezinárodní konference „Colloquia Jerzy Skowronek dedicata“ - již 10. ročník (ve dnech 28. - 29. 5. 2004),
získat pro SÚA aktuální informace z jednání konference a další kontakty k rozšíření spolupráce se zahraničními partnery.

Popis výsledků cesty:

Pátek 28. 5.:
V úvodu účastníky pozdravila Daria Nalecz (GŘ polských státních archivů) a v rámci připomenutí aktuálního a jubilejního 10. ročníku konference stručně zhodnotila počátek tradice „Colloquia Jerzy Skowronek dedicata“ a průběh uplynulých devíti setkání. Dále též promluvil Vladimír P. Kozlov (ředitel státních archivů Ruska) o významu původní koncepce bývalého GŘ polských státních archivů J. Skowronka, věnované pravidelným setkáváním evropských archivářů.
Součástí úvodního bloku byl rovněž referát Wladyslawa Stepniaka (zástupce GŘ polských státních archivů) věnovaný hodnocení významu „Skowronkových archivních čtení“ v rámci spolupráce archivářů a archivů v Evropě. V souvislosti s transformací zemí střední a východní Evropy od konce 80. let minulého století, včetně otázek demokratizace společnosti, byla zdůrazněna zásadní důležitost problematiky přístupu k archivním materiálům. Dále byl vzpomenut význam programu „Cultivate“ a rovněž mezinárodního projektu „The Common Archival Heritage of States and Nations of Eastern and Central Europe“, který je realizován od roku 1997. V závěru svého příspěvku W. Stepniak zdůraznil aktuální význam rozšíření EU o další nové členské státy z okruhu zemí, jejichž zástupci se pravidelně účastní „Colloquia J. Skowronek dedicata“.
Po výše uvedených vystoupeních konference pokračovala oficiálním 1. plenárním zasedáním, které bylo věnováno teoretickým a praktickým otázkám fungování tzv. „paměťových institucí“.
Prvním řečníkem v tomto bloku byl Andrzej Biernat (Polsko). Soustředil se zejména na problematiku diferenciace činnosti i vzájemných vztahů mezi muzei, knihovnami a archivy. Rozdíly mezi zmíněnými institucemi charakterizoval zejména v rovině:

historických tradic těchto institucí,
rozličných forem fondů v nich uložených,
specifik při jejich využívání.

Vladimír P. Kozlov (Rusko) ve svém příspěvku popisoval vztahy mezi pojmy „muzejní předmět“, „kniha“ a „dokument“. Dokument pak charakterizoval jako „materiální nosič informace“. Další řečník Leif Gidlöf (Švédsko) zprostředkoval účastníkům pohled na švédskou praxi využívání archivních dokumentů v archivech, muzeích a knihovnách. V této souvislosti zhodnotil používání hlavních informačních zdrojů - databází. Dále se ve svém rozsáhlém příspěvku věnoval teoretickým i praktickým poznatkům z dosavadní aplikace informačních technologií ve švédském prostředí, a to na bázi spolupráce archivů, muzeí i knihoven.
Magdalena Marosz (Polsko) seznámila posluchače s podílem spolupráce pracovníků archivů, muzeí i knihoven v krakovském regionu na realizaci Programu Kultura 2000 - v rámci UNESCO na bázi „Hlavních měst Evropy“, kterého se kromě řady evropských měst (vč. Prahy) zúčastnil i polský Krakov.
Ústředním tématem následující diskuse byla výměna názorů mezi některými účastníky, zejména z Polska, a ruským zástupcem Kozlovem. Týkala se především využívání elektronických dokumentů v „paměťových“ institucích: Kozlov na rozdíl od ostatních diskutujících trval na prioritě „materializované formy dokumentů“ s poukazem na to, že u elektronických dokumentů není zatím uspokojivě vyřešena řada otázek, zejména kolem jejich dlouhodobého ukládání. Na dotaz, kdo má ve státě metodicky organizovat ukládání archivních dokumentů v muzeích a knihovnách, odpověděl V. P. Kozlov, že archivy. V otázce důvodů pro skenování dokumentů (ochrana nebo jejich využívání) byly prezentovány rozdílné pohledy.
Odpolední jednání zahájilo vystoupení Bettiny Martin-Weber (Německo) o možnostech přístupu k informacím v Německu a o roli Bundesarchivu v tomto směru. Od autorky jsem kromě textu jejího vystoupení získal na nosiči i elektronickou podobu její prezentace - bude mj. postoupena k využití 7. a 8. oddělení SÚA.
Další vystupující se ve svých příspěvcích zaměřili především na možnosti využívání archivních dokumentů v muzeích a knihovnách ve svých zemích (Izrael, Bulharsko, Ukrajina, Litva, Rusko) a institucionálnímu vývoji hlavních „národních“ pracovišť.

Sobota 29. 5. :
2. plenární zasedání věnované praktickým aplikacím uvedl zásadní příspěvek kolektivu Agnieszka Jaskanis, Anna Laszuk, Maria Wrede (Polsko) zaměřený na problematiku shromažďování, výměny a využívání informací, které jsou uchovávány v archivech, knihovnách a muzeích. Přednesený text byl již dříve prezentován na jednáních v Polsku zabývajících se v letech 2001 - 2003 digitalizací dokumentů, používání internetu i využíváním informací obecně v tzv. „paměťových institucích“.
Velmi zajímavý byl příspěvek Lajose Körmendyho (Maďarsko) o možnostech spolupráce mezi různými „paměťovými institucemi“ (archivy, knihovny, muzea). Svoje vystoupení uvedl úvahou o shodách a rozdílech mezi uvedenými institucemi, a to na základě zprávy, kterou obdržel minulý rok od kanadských kolegů o připravované fůzi Národního archivu Kanady a Kanadské národní knihovny.
V následujících příspěvcích představili zástupci Slovinska (Matevž Košir), Chorvatska (Vlatka Lemič), Běloruska (Vjačeslav Selemencev), Ukrajiny (Jurij Kulinič) a Slovenska (Tomáš Tandlich) situaci ve svých zemích z pohledu platné legislativy, archivní organizace, možností využívání archivních dokumentů i praktických zkušeností ze spolupráce státních archivů s muzei a s knihovnami. Současně estonský kolega Indrek Kuuben prezentoval ambiciózní národní akční program digitalizace dokumentů v Estonsku na léta 2002 - 2007 a dále přiblížil možnosti spolupráce archivů s ostatními institucemi, a to i s ohledem na problematiku e-governmentu. Prioritou digitalizace dokumentů v estonském Národním archivu jsou zde uložené osobní fondy. Strategie digitalizace dokumentů v Národním archivu v Rize pro zmíněné období byla implementována do celkové strategie digitalizace kulturního bohatství Estonska.
Následovala diskuse, v níž nejprve polský zástupce Kazimierz Schmidt hovořil o důležitosti informačních standardů nejen pro činnost archivů a knihoven jako institucí, ale i pro obecné typy informací jako takových. Opět došlo k výměně protichůdných názorů, především mezi polskými archiváři (Nalecz, Biernat, Schmidt), estonským zástupcem Indrekem a V. P. Kozlovem z Ruska. Posledně jmenovaný opět odmítl na konferenci všeobecně prezentovaný pohled na elektronické dokumenty jako rovnocenné vůči papírovým s poukazem, že „informace nemohou existovat bez svého nositele“ a dále, že „současné technologie plně negarantují uchování původní informace“.
Pro odpolední čas bylo připraveno 3. plenární zasedání, věnované otázkám společného evropského kulturního dědictví. Nejprve polští kolegové představili svůj národní projekt „Reconstitution of the Memory of Poland“.
Úvodní slovo k uvedenému projektu přednesla Daria Nalecz. Zmínila spolupráci s Ruskem, Ukrajinou, Rakouskem, pobaltskými zeměmi, Francií, Německem a technickou podporu partnerů z Holandska. V základním představení projektu dále pokračoval Wladyslaw Stepniak. Další členka realizačního týmu Anna Barazcz přiblížila informační podporu celé záležitosti (od roku 1999 na základě holandské spolupráce, v prostředí MS Acces). Program má 2 oficiální jazykové verze: polskou a anglickou, přičemž informace o fondech a pramenech jsou uvedeny v polštině. Poté Violetta Lipińská na praktických ukázkách demonstrovala internetovou verzi projektu.
2. částí 3. plenárního zasedání byla prezentace dosavadních výsledků projektu „Common Archival Heritage“. Jeho hodnocení provedla Ewa Rosowska. Od roku 2003 působí konsorcium účastníků: kromě polských zástupců nejlépe spolupracují archivy z Velké Británie a z Maďarska. Technologickou podporu zajišťují firmy z Polska a z Holandska. Byly zmíněny i problémy s financováním - mj. bude též sondována možnost čerpat finanční prostředky z programu EU „Kultura 2000“. Otázkou zůstává, zda informace z portálu budou přístupné bezplatně, nebo za finanční úhradu. Portál výše uvedeného projektu je přístupný přes oficiální internetové stránky polských státních archivů http://www.archiwa.gov.pl .
Závěrečné hodnocení tohoto „polského bloku“ provedla Joanna Pasztaleniec-Jarzyňska (Polsko). V rámci trendů budování „informační společnosti“ poukázala na obecné demokratické principy tohoto úsilí. Knihovny, muzea a archivy by měly spolupracovat, neboť jejich činnost má „obecně kulturní záběr“. Navíc tyto instituce mají v Evropě specifickou podobu danou různými okolnostmi a tradicemi - na rozdíl od vysoké míry komercializace zařízení podobného typu v USA. Vystupující dále polemizovala s názorem z některých zemí (např. z Ruska), že knihovny jsou méně ceněny a financovány než archivy: v Polsku toto neexistuje.
Závěr celé konference provedli za pořádající polskou stranu generální ředitelka polských státních archivů Daria Nalecz a za Mezinárodní archivní radu Lajos Körmendy. Příští ročník tohoto již tradičního setkávání evropských archivářů by měl být zaměřen na téma „Archivy a netradiční nosiče informací“.

Přínos cesty (včetně dalších návrhů):

získané texty a materiály z jednání jsou k dispozici pro potřebu kolegů (včetně předání vybraných dokumentů přímo do 6., 7. a 8. oddělení SÚA),
účastnil jsem se některých konzultací ředitele OAS MV dr. Babičky s vybranými účastníky konference o posílení spolupráce českého archivnictví se zahraničními partnery, zejména s ohledem na plné členství ČR v EU,
osobně jsem navázal další nové kontakty,
za účasti generální ředitelky polských státních archivů Darii Nalecz a ředitele OAS MV dr. Babičky a s jejich předběžným souhlasem jsem prokonzultoval možnost své studijní cesty do Polska v roce 2005: cca 5 dní studijního pobytu ve Varšavě (Archiwum Akt Nowych, Naczelna Dyrekcja Archiwow Paňstwowych) se zaměřením na soudobou praxi polské předarchivní péče u ústředních institucí veřejné správy, a to na základě reciproční dohody o archivní spolupráci mezi Polskem a ČR.

Nahoru