Dr. Ing. Michal Ďurovič, PhDr. Jiří Křesťan, CSc.

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Zpráva ze služební cesty, USA, 21.11.- 25.11.2003 Dr. Ing. Michal Ďurovič, PhDr. Jiří Křesťan, CSc.

Konference o českých a slovenských archivech.

Iniciátorem pracovní konference o archivech Čechů a Slováků ve Spojených státech amerických byl prezident Společnosti pro vědy a umění (Czechoslovak Society of Arts and Sciences, dále jen SVU) Miloslav (Míla) Rechcígl, který rovněž s úspěchem sehrál roli koordinátora konference. Byl to právě on, kdo měl klíčovou roli při přípravě konference a ovlivnil zásadním způsobem její průběh, propagaci a vyznění. Zúročil bohaté zkušenosti, jež získal v průběhu uplynulých desetiletí jako čelní představitel tak reprezentativní a přitom dělné organizace, jakou je SVU.
Konference se konala ve dnech 22. - 23. listopadu 2003 v budovách českého a slovenského velvyslanectví ve Washingtonu za účasti obou velvyslanců - Martina Palouše a Rastislava Káčera. Nad konferencí přijal záštitu předseda U.S. Commission for the Preservation of America’s Heritage Abroad Warren L. Miller, který se aktivně účastnil úvodu konference, kdy rovněž podrobně představil instituci, kterou reprezentuje. Téměř celého jednání konference se zúčastnila členka Senátu Parlamentu České republiky Jaroslava Moserová.
Účastníci konference měli v první řadě jedinečnou příležitost vyslechnout informaci o špičkových archivních institucích v USA, které spravují archiválie, odrážející život a práci Čechů a Slováků v Americe. Kromě již zmíněné U. S. Commission for the Preservation of America’s Heritage Abroad byly představeny: National Archives and Records Administration (Amy Schmidt), Library of Congress (Helen Fedor), U. S. Holocaust Memorial Museum (Henry L. Mayer), New York Public Library (Wojciech Siemaszkiewicz), National Czech and Slovak Museum and Library v Cedar Rapids (Gail Naughton, David Muhlena), Leo Baeck Institute v New Yorku (Frank Meklenburg), Hoover Institution při Stanford University (Blanka Pasternak), Immigration History Research Center při University of Minnesota (David Nečas), University of Nebraska (Katherine L. Walter), Texas A&M University (Clinton Machann).
Tato vynikající kolekce referátů měla být doplněna vystoupeními představitelů archivních institucí z České republiky a ze Slovenska, což se podařilo zajistit v míře zřetelně komplexnější prvně uvedené zemi. Na konferenci se totiž proti původním předpokladům neprezentovali ani zástupci Slovenského národního archivu, resp. archivní správy Ministerstva vnitra SR, ani Matice slovenské. Informace o archivních slovensko-amerických fondech v SR tak zazněla pouze v referátu Jozefa Sádloně z Ministerstva zahraničních věcí SR a byla pak následně doplněna některými diskutujícími (zejm. M. Markem Stolarikem z University of Ottawa). Cti otevřít "český" blok referátů se dostalo zástupci Státního ústředního archivu v Praze (Jiří Křesťan), přičemž výklad o archivních fondech a dosavadních výsledcích spolupráce tohoto archivu se zahraničními Čechy mohl být ještě doplněn v následném diskusním bloku informací o péči o fyzický stav archiválií v SÚA a ukládacích podmínkách v novém archivním areálu v Praze - Chodovci (Michal Ďurovič) a informací o systému archivnictví v ČR a činnosti archivů se zaměřením na zajišťování genealogických rešerší (Lenka Linhartová, odbor archivní správy MV ČR). Z českých institucí, které pracují s archiváliemi zahraničních Čechů či jim tematicky blízkými materály, se dále prezentovaly Centrum exilových studií při Palackého univerzitě v Olomouci (Karel Konečný), Ústav pro soudobé dějiny AV ČR (Oldřich Tůma), Československé dokumentační středisko, o. p. s. (Vilém Prečan), archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR (Tomáš Kryl). Zdeněk Lyčka (MZV ČR) zprostředkoval informaci o dvou institucích, jejichž zástupci nemohli na konferenci přijet: Literárního archivu Památníku národního písemnictví a Náprstkova muzea v Praze.
Obecně lze říci, že autoři referátů se zaměřili především na informaci o archivních fondech a cestách jejich získávání. Diskutoval se problém místa uložení archiválií zahraničních Čechů (v síti profesionálních institucí či mimo ni, v zemi působení či v České republice) i ožehavý problém dělení fondů jednoho původce). Chystaný konferenční sborník nabídne v neposlední řadě informace o zpřístupnění archiválií, informačních systémech některých institucí (na tomto místě upozorním alespoň na podrobnou informaci Blanky Pasternak o webové stránce Hooverova institutu), zaměření jejich výzkumných úkolů apod. V diskusi byl nejednou zdůrazněn význam pěstování "oral history", v němž mají instituce v USA oproti nám obrovský náskok.
"Archivní" blok referátů a diskusních příspěvků, který zabral největší část konference, byl doplněn vystoupeními historiků, kteří informovali o studiu archivních pramenů při plnění jejich výzkumných úkolů. Milan Hauner (University of Wisconsin) zhodnotil význam pramenů v USA pro kritické vydání pamětí Edvarda Beneše, M. Mark Stolarik (University of Ottawa) se podělil o své znalosti o slovenských archivech v USA a Kanadě a Slavomír Michálek (Historický ústav Slovenské akademie věd) informoval o pramenech v SR a ČR, vztahujících se k tematice československo-amerických vztahů ve 20. století. S velmi zajímavou informací o archivu svého otce (je uložen v Hooverově institutu), někdejšího československého ministra a čelního představitele československého exilu Juraje Slávika, vystoupil jeho syn Juraj Ludevít Jan Slávik Jr.
Mimo téma konference směřovalo vystoupení ředitele mezinárodních projektů U. S. Holocaust Memorial Museum Radu Ioanida, který kriticky hodnotil dosavadní spolupráci při mikrofilmování vybraných archivních fondů v SÚA. Na jeho vystoupení bezprostředně reagoval Michal Ďurovič.
Na pracovní konferenci ve Washingtonu se podařilo vytvořit vskutku dělné a kolegiální prostředí. Potěšil například zájem o následky katastrofálních povodní v ČR v roce 2002. Značného ohlasu došly mezi účastníky konference výstavní katalogy SÚA a publikace o budovách SÚA. Velmi srdečná byla setkání s některými představiteli spolků, kteří se účastnili konference (zmínit je třeba alespoň setkání s prezidentem Světové sokolské federace - World Sokol Federation Paulem C. Leblochem).
V závěru konference byla přijata rezoluce a byl ustaven koordinační výbor, který by měl dále rozvíjet doporučení konference. Členy výboru se stali: Karel Konečný (Palackého univerzita v Olomouci), Jiří Křesťan (SÚA), Zdeněk Lyčka (MZV ČR), Slavomír Michálek (Historický ústav SAV), David Muhlena (National Czech and Slovak Museum and Library v Cedar Rapids), Daniel Nečas (University of Minnesota - Immigration History Research Center), Miloslav Rechcígl (SVU). Výbor je otevřen zástupcům dalších institucí. K datu zpracování této zprávy jeho řady doplnili Oldřich Tůma (ÚSD AV ČR) a Zdeněk David (Woodrow Wilson International Center for Scholars).

Závěry a perspektivní směry spolupráce Konference o archivech Čechů a Slováků v USA byla přínosná již tím, že svedla dohromady představitele špičkových archivních institucí z ČR, SR a USA (účastnil se též jeden delegát z Kanady), které se věnují péči o zmíněné archiválie. Podaří-li se vydat konferenční sborník (jeho vydání bylo přednostně nabídnuto odboru archivní správy MV), poskytne zájemcům velmi cenné informace o archivních fondech v jednotlivých institucích a o práci s nimi. Konference otevřela podle našeho názoru možnosti spolupráce nejen archivářů, ale například i konzervátorů a restaurátorů zmíněných zemí.
Konkrétní náměty k další vzájemné spolupráci archivářů byly shrnuty v referátu Jiřího Křesťana. Jako aktuální se jeví především zpracování přehledu fondů amerických Čechů, které jsou uloženy v archivech a dalších institucích v ČR, resp. dalších tematicky souvisejících archiválií, který by se stal doplňkem přehledu českých a slovenských fondů v USA, jenž je připravován k vydání Miloslavem Rechcíglem. Přirozeným koordinátorem tohoto úkolu by mohl být odbor archivní správy MV ČR.
SÚA se dále může stát archivem, v němž budou ukládány jak originály českých archiválií z USA, tak kopie těchto archiválií. V případě originálů archiválií půjde v budoucnu zřejmě především o některé osobní archivy, v menší míře pak o archivy spolků, jež jsou ovšem zpravidla zachycovány rozvinutou archivní sítí v USA. Vize SÚA jako archivu k ukládání kopií bohemik bude záviset na ochotě zahraničních archivů a tuzemských výzkumných pracovníků, kteří bádají v amerických archivech, poskytovat SÚA kopie (v obou směrech si nemá cenu činit přemrštěné naděje). Návrh senátorky Jaroslavy Moserové na vytvoření projektu UNESCO na digitalizaci archivů politického exilu střední Evropy (vedle ČR a SR by se mohli zapojit též Poláci a Maďaři) naznačuje jeden z možných směrů spolupráce.
Výjezdy archivářů z ČR do USA k pořádání archivů tamějších Čechů i k rozvíjení další vzájemné spolupráce budou záviset na finančních možnostech jednotlivých archivů ČR a na pochopení ředitelů těchto archivů. Potíže při finančním zajištění výjezdů jsou překlenutelné využitím grantů, jež poskytují různé grantové agentury. Je třeba konstatovat, že jako negativní fakt je přijímána skutečnost, že granty, věnované archivní tematice, dosud neposkytuje grantová komise Ministerstva vnitra ČR, a roli rezortu, odpovědného za rozvoj archivnictví jako oboru, zatím v tomto ohledu suplují Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo kultury ČR.
České a slovenské archiválie z USA představují významný pramen pro poznání života zahraničních Čechů a pro dějiny česko-slovensko-amerických vztahů. Tím, že jsou namnoze úzce spjaty s dějinami českých zemí a Slovenska, je možno je považovat nejen za součást kulturního dědictví Spojených států amerických, ale i České a Slovenské republiky. Nachází-li se v současnosti podle slov Miloslava Rechcígla devadesát procent českých a slovenských materiálů v USA ve sklepích a na půdách soukromých domů, aniž by byly jakkoli evidenčně podchyceny a zabezpečeny proti zničení, je to zajisté důkazem naléhavosti opatření, vedoucích k záchraně tohoto mimořádného historického pramene. Při plnění nelehkého úkolu by měli spojit síly archiváři z USA (a určitě i Kanady), České republiky a Slovenska i představitelé českých spolků v zahraničí. Pracovní konference ve Washingtonu k tomu dala výrazný impuls. Proces další spolupráce by měl být v krátké budoucnosti institucionalizován, přičemž iniciační roli by mohl v počáteční fázi sehrát koordinační výbor, ustavený na konferenci. Nejbližší příležitostí pro diskusi o uvedených problémech bude kongres SVU, který se uskuteční v roce 2004 v Olomouci.

Nahoru