Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

	Státní ústřední archiv v Praze	Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA
Zpráva ze služební cesty, Rakousko, 5. 9. - 22. 9.2003 Eva Gregorovičová

Průzkum fondů toskánských Habsburgů v Státním archivu ve Florencii.

Ve dnech 5. 9. - 22. 9. 2003 jsem navázala služební cestou do Státního archivu ve Florencii (dále jen ASFi), Itálie, na základě prováděcího plánu k mezistátní kulturní dohodě uzavřené mezi Českou republikou a Itálií, na předcházející výzkum v průzkumu vztahů mezi fondem Rodinný archiv toskánských Habsburků (dále jen RAT), který je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze, a fondy ASFi, vzniklými v období panování členů sekundogenitury habsbursko - lotrinského rodu v Toskánském velkovévodství v letech 1737 - 1859. Průzkum byl zaměřen na pokračování studia fondu Segreteria e Ministero degli Affari Esteri, tentokrát na dokumentaci dalšího toskánského vyslanectví, a to v Římě u Svaté Stolice.
Prostudovala jsem celkem 18 filz, a to č. 2434 - 2450 "Corrispondenza con la Legazione Toscana a Roma" s výjimkou 2446, která nebyla k dispozici. Pak jsem jen velmi zběžně prohlédla filzy 2218 a 2219 z let 1815 - 1859, které obsahují korespondenci panovníka a sekretáře toskánského státu s papežem, sekretářem svatého Stolce, kardinály a římskými senátory. Při zkoumání vztahů mezi florentským souborem a pražskou dokumentací byl sledován jeden z hlavních aspektů, a to jakým způsobem byly spisy na centrálních úřadech a v jednotlivých legacích řazeny, jaká je vzájemná propojenost archivních celků a jejich celistvost, která vede k zodpovězení otázky, která z dokumentací je úplnější, zda pražská či florentská.
Uložení spisů ve filzách je v podstatě shodné se zjištěními v předcházejícím průzkumu v části týkající se vyslanectví v Paříži. Po původním chaotickém zmatku ve filzách z prvního desetiletí 19. století dostává řazení spisů již svůj pořádek. Spisy ve filzách, jedná se o chronologicko - numerické řady, jsou rozděleny na spisy došlé či dle označení přijaté z legace na centrálu ve Florencii a odeslané, tj. koncepty, opět v sestupné či vzestupné chronologicko - numerické řadě. Na uložení spisů a z kancelářských poznámek je vidět, jak se kancelářská služba byrokratizovala, protože před každým fasciklem spisů, jak přijatých, tak odeslaných, je jejich elench, vedený tak, jak ho známě v původní podobě volných listů, s datem, obsahem a odkazem na číslo jednací či uložení jinde než ve fasciklu korespondence. Tak, jak již bylo zjištěno při předcházejících průzkumech, řady došlé či přijaté a odeslané korespondence však nikdy nejsou ve florentském fondu dochovány v úplnosti. Pomocí záznamů v elenchu lze zjistit, kam byla došlá podání z legace postoupena k dalšímu vyřízení. Pro ověření této teorie je vždy zkoumán oběh spisů. I v tomto případě se potvrdilo, že ty spisy, které mají v elenchu odkaz na číslo protokolu ve složce korespondence chybí. Ty spisy, které mají označení "carteggio" (korespondence) nebo záznam neobsahuje žádnou poznámku, jsou uloženy ve složce. Ostatní spisy je nutno hledat podle záznamu v protokolu a pak podle odkazu postupovat v hledání. Bohužel tyto záznamy o oběhu spisů od roku 1833, tj. od filzy č. 2437 již nejsou vedeny. Pak už je sledování oběhu spisů mnohem složitější a je nutno využívat pro ověření oběhu spisů i protokolů, které jsou ve dvou řadách. Využila jsem tentokrát protokoly číslo: 27, 153, 156, 240, 241, 332, 515. Podařilo se mi tentokrát prostudovat celou dokumentaci vzájemné korespondence florentské centrály Segreteria e Ministero degli Affari Esteri a vyslanectví v Římě. Do dalších studijních cest zbývá ještě z této oblasti výzkumu prostudovat dokumentace legace ve Vídní a Neapoli a řady centrálních protokolů.
Ve zbývajícím čase jsem se zaměřila na studium inventářů fondů Segreteria delle Finanze, 1814 - 1848, N/164; Ministero delle Finanze, 1848 - 1859, N/165 a Repertorio dei Capirotti di finanze, N/167 pro řešení otázky pořádání účetních knih, které se nacházejí v RAT, Leopold II. Jedná se o účetní knihy (bilance státu, státní rozpočty, apod.) z let 1817 - 1859, u nichž je nutno zjistit, zda jde o úplné řady, které byly dány pro osobní dispozici panovníkovi. Jak souvisí v RAT dochované účetní knihy s dokumentací finančních fondů v ASFi. V neposlední řadě zkoumání finančních fondů umožní vyřešit otázku, jak souvisí odkazy v protokolech na postoupení spisů ze Segreteria e Ministero degli Affari Esteri na Segreteria e Ministero delle Finanze.
Všechny nabité poznatky jsou nesmírně důležité pro porovnání s dochovanou dokumentací legace v RAT, především pro vyřešení základní otázky, který z dochovaných archivní souborů legací je úplnější, zda pražská, kde jsou uloženy koncepty odeslaných dopisů a zpráv a originály vyřízení z florentského Sekretariátu zahraničních záležitostí, či soubor dokumentace legace ve fondu v ASFi. Jak se nyní ukazuje, pražská dokumentace by měla být úplnější, protože tu jsou uloženy koncepty podání do Florencie. Řadu originálních podání z legace, pokud byly postoupeny jinam, je nutno hledat jiných fondech a ne v Sekretariátu zahraničních věcí, kam byly adresovány. Florentská dokumentace ale zase umožňuje sledovat oběh a vyřízení základního podání z legace. To však pro konečné závěry musí byt ověřeno, jak v dokumentaci legací v RAT, tak v jiných fondech ASFi, a to dle odkazů v registraturních pomůckách Segreteria e Ministero degli affari esteri.
Kromě vlastního studia jsem jako v předcházejících letech vedla konsultace s pracovníky Státního archivu ve Florencii o našich společných projektech. Jednak se jedná o vydání souboru plánků v tzv. cabreu: "Palazzo Pitti e giardino Boboli", RAT, Sb. map a plánů, inv. č. 719. Na edici, pro kterou Státní ústřední archiv v Praze poskytl jeho digitální podobu, spolupracují v rámci společného projektu specialisté z Galerie Pitti, Univerzity ve Florencii a Státního archivu ve Florencii s naším příspěvkem o rodinném archivu a sbírce map a plánů. Toto cabreo bude vydáno prestižním florentským nakladatelstvím EDIFIR.
Dále s dr. Orsolou Gori jsme probíraly další postup prací pro dokončení příprav pro vydání italského inventáře fondové části RAT, Petr Leopold, tiskem římským Ministerstvem kultury, Generálním ředitelství pro archivy.
Mimo jiné jsem ještě jednala s dr. Stefanem Vitalim o jeho vystoupení na mezinárodním pracovním setkání, které SÚA chystá u příležitosti oslav 50. výročí založení archivu. Dr. Vitali přijal nabízené pozvání a rád vystoupí s rozborem RAT pro možnost badatelského využití. Dále mě dr. Vitali ujistil, že jako předseda komise pro standardy pro popis archivních fondů při MARu, schválil pozvání a vystoupení dr. Kaliny na VII. mezinárodní evropské archivní konferenci, která se bude konat v srpnu 2004 ve Vídni. Dr. Vitali by rád propojil konferenci ve Vídni s uspořádáním nějaké doprovodné akce k této konferenci také v Praze ve Státním ústředním archivu.
Také jsem navštívila dr. Monicu Maffioli, ředitelku muzea "Museo di Storia della Fotografia Fratelli Alinari S.p.A", nesmírně bohatého fotoarchivu bratří Alinariových, který sídlí ve Florencii, Largo Alinari 15. Archiv obsahující řádově miliony snímků, z nichž nejstarší jsou již od 30. let 19. století, má perfektní softwarový systém pro pořádání, zpřístupnění a vyhledávání fotografií. Dr. Maffioli mě s tímto programem v krátkosti ochotně seznámila a dala mi i kontakt na toskánský regionální fotoarchiv v Pratu, kde jsou uloženy fotosbírky týkající se Toskánska. Italské státní archivy totiž nemají fotooddělení. Pro tyto fotoarchivy jsou v regionech vytvářeny vlastní instituce, které se věnují uchovávání, zpracování a akvizici fotografií a povětšinou patří pod regionální správu. Tuto akci jsem podnikla jednak pro vytvoření kontaktů s těmito bohatými fotoarchivy pro budoucí pořádání fotografií uložených v RAT. A také proto, aby mohla někdy v příštích letech tyto instituce navštívit dr. Benešová, jež by tak měla možnost seznámit se s moderními programy pro zpracování, zpřístupnění (i na Internetu), vyhledávání a využívání fotoarchivů v Itálii. Získala by tak pro práci svého odd. SÚA neocenitelné zkušenosti, protože program využívaný ve výše uvedené florentské instituci patří opravdu k naprosté špičce a je běžně využíván jak k badatelských, tak především ke komerčním účelům. Je přístupný i přes Internet.
Služební studijní cesta jako obvykle, jak po stránce studijní, tak i po stránce různých jednání, přinesla řadu neocenitelných kontaktů, poznatků a zkušeností, které budou využity při práci s Rodinným archivem toskánských Habsburků v Státním ústředním archivu v Praze.

Nahoru

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.