Rejstřík stránek SÚA
Výroční zprávy SÚA
Bohumír Brom
Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.
|
Státní ústřední archiv v Praze |
Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Výroční zprávy SÚA |
|
Zpráva ze služební cesty, Polsko, 22.5. - 24.5. 2003 Bohumír Brom |
||
Mezinárodní konference "Colloquia Jerzy Skowronek dedicata" v Elblag
Účelem cesty bylo:
Popis výsledků cesty:
Čtvrtek 22. 5. :
Dopolední jednání bylo koncipováno jako úvodní část "Předkongresu Vídeň 2004" - plenární zasedání uvozující další jednání výše uvedených pracovních výborů ICA. Zazněly zde zásadní příspěvky, které uvedly pozdější diskuse ve výborech.
Claes Gränström (Říšský archiv ve Stockholmu, předseda Výboru ICA pro legislativní otázky) se dotkl stále velkých diferencí v pojmosloví v různých zemích. Důraz položil na maximální zajištění přístupu veřejnosti k archiváliím veřejných původců (otázka demokracie). Marcel Caya (zástupce Generálního sekretáře ICA) se pokusil shrnout dosavadní a budoucí roli ICA. Dosavadní úspěchy mezinárodní spolupráce vidí v rozvoji archivnictví ve všech členských zemích a v posilování kontaktů mezi jednotlivými subjekty. Nastínil strategické priority oboru pro budoucnost.
Wolfdietrich Elbert (vedoucí odboru kulturní politiky Rady Evropy) mj. zdůraznil evropskou kulturní identitu, která se promítá i do archivnictví v jednotlivých zemích. Jako základní charakterizoval otázku svobodného přístupu k informacím, přičemž dokumenty veřejných (státních) institucí jsou dokumenty veřejnými. .
Velmi podnětným vystoupením i pro kandidátské země EU, ČR nevyjímaje, a pro jejich archivnictví se ukázal referát Hanse Hofmanna (vedoucí historického archivu Evropské komise). V úvodu podpořil jménem hlavních institucí EU konání této akce a ocenil snahy polských organizátorů. H. Hofmann se dále zmínil o aktuálnosti nedávného podepsání tzv. přístupových dohod s 10-ti novými kandidátskými zeměmi na plné členství v EU (viz 16. 4. 2003 v Bruselu). V 1. části svého příspěvku se především stručně věnoval kooperaci mezi jednotlivými institucemi a orgány Unie na poli archivnictví. V další části podrobněji rozebral spolupráci mezi představiteli institucí Unie na jedné straně a na straně druhé členskými státy, jejich regiony i kandidátskými zeměmi.
Koncept větší kooperace mezi archivy v Evropě byl oficiálně odstartován ve 2. polovině roku 1991. Později byla vytvořena skupina expertů z jednotlivých zemí, která analyzovala aktuální stav ve svých státech. Výsledek činnosti zmíněné pracovní skupiny byl pod názvem "Archives in the European Union" publikován v roce 1994. Hans Hofmann připomněl též význam 1., 2. a 3. DLM - fóra (v letech 1996, 1999 a 2002) o elektronických dokumentech, na jejichž organizaci se rovněž podílely evropské instituce.V poslední části svého vystoupení se zabýval novou rezolucí o archivech v členských zemích EU ze dne 6. 5. 2003.
Závěrečným řečníkem dopoledního plenárního zasedání byl Vittore Casarosa (zástupce ředitele projektu DELOS). Shrnul dosavadní aktivity tohoto projektu digitalizace knihoven v Evropě.
Odpolední jednání probíhalo formou paralelních zasedání 3 výše uvedených pracovních výborů ICA. Osobně jsem se snažil zúčastnit se některých vytypovaných vystoupení ve všech 3 výborech.
Nejprve jsem navštívil výbor pro elektronické dokumenty. Jeho jednání začalo prezentací Andrewa Mc Donalda (vedoucí odboru britského "Lord Chancellorś Departement" - je mu podřízeno archivnictví ve Velké Británii), který hovořil o projektu "Pracovní příručky o elektronických dokumentech". Celkově by měl být hotov a poprvé oficielně prezentován u příležitosti vídeňského archivního kongresu v roce 2004.
Dále jsem se zúčastnil části zasedání pracovního výboru pro hodnocení dokumentů. Vyslechl jsem společný příspěvek Stephena Twigga (Public Record Office v Kew, Velká Británie) a Cassandry Findlay (Státní archiv Nového Jižního Walesu, Austrálie) o celkové metodice hodnocení dokumentů z pohledu trvalé archivace.
Následující a neméně zajímavý příspěvek při jednání výše uvedeného výboru byl věnován zhodnocení výzkumu situace v evropských zemích v rámci hodnocení a výběru dokumentů. O výsledcích tohoto projektu, který iniciovala "EURBICA" (evropská regionální organizace na půdě ICA), podala výklad Ewa Rosowska (vedoucí oddělení evropské integrace Generálního ředitelství polských státních archivů). Na výzkumu se podílelo 29 evropských zemí (statisticky byly podchyceny výsledky z 26 států). Při této příležitosti je třeba bohužel konstatovat, že ČR (a není to z hlediska řady mezinárodních archivních aktivit ojedinělý případ!)nespolupracovala?!
Pátek 23. 5.:
První část dopoledního programu ještě vyplnily diskuse v pracovních výborech ICA. Zúčastnil jsem se pokračování jednání nyní spojených výborů pro elektronické dokumenty a hodnocení dokumentů. Na programu byly otázky hodnocení v oblasti elektronických dokumentů - s úvodním vystoupením vystoupil již zmíněný britský archivář Stephen Twigge (Public Record Office, Kew). Dále následovala diskuse.
Po té mezinárodní konference v polském Elblagu pokračovala ve formě dalšího ročníku série "Colloquia Jerzy Skowronek dedicata". Jejím moderátorem tento den byla Daria Nalecz (generální ředitelka polských státních archivů, též místopředsedkyně evropské teritoriální skupiny EURBICA).
Nejprve byla pozornost věnována problematice tzv. nových technologií v evropském (EU) kontextu. Witold Holubowicz (Mezinárodní institut pro informační technologie v Poznani) se přehledně zabýval projekty EU na tomto poli.
O realizaci projektu "DELOS CEE" informovala Maria Šliwiňska (ředitelka Mezinárodního centra pro informační manažerské systémy v Toruni). Koordinátorem projektu je Generální ředitelství polských archivů a dodavatelem technologického řešení francouzská společnost ERCIM, dalšími členy konsorcia jsou partneři z některých dalších zemí - zejména ze Skandinávie a z Pobaltí..
Polští kolegové využili této konference též k prezentaci dosavadních výsledků i budoucí strategie informatizace polských archivů (na prahu plného členství Polska v EU), a to ve společném příspěvku již zmíněné Ewy Rosowské a Huberta Wajse (ředitele varšavského centrálního archivu historických fondů). Základem pro současné aktivity v polském archivnictví je celostátní strategický projekt "e-Poland" pro léta 2001 - 2006. V rámci politiky "e-governmentu" v Polsku otevřely další možnosti v tomto směru některé nové zákony přijaté v Sejmu, zejména zákon o ochraně osobních údajů (č. 100/2001), o svobodném přístupu k informacím (č. 112/2001) a o elektronickém podpisu (č. 130/2001). Klíčovým projektem v současnosti je "Treasures of Polish State Archives", na němž nyní pracuje tým asi 25 vybraných pracovníků z polských archivů.
Po té následovala řada vystoupení delegátů (Finsko, země východní a jižní Evropy), kteří referovali o aktuálním stavu archivnictví ve svých zemích. Jednotící linií všech příspěvků bylo postupné přijímání zákona o svobodném přístupu k informacím, jeho důsledky pro archivní praxi, a prohlubování komunikace archivů a archivářů s veřejností.
Sobota 24. 5.:
Dopolední jednání proběhlo v plénu. Jeho úkolem bylo prostřednictvím pověřených zpravodajů všech 3 pracovních výborů ICA informovat o výsledcích jejich práce po dobu konference: za výbor "Appraisal" referoval Thomas Mills (NARA, USA), za výbor "Archival Legal Matters" Claes Gränström (Riksarkivet, Švédsko) a za pracovní skupinu "Current Electronic Records" již zmíněný Andrew Mc Donald (Lord Chancellor's Department, Velká Británie).
Po těchto informacích vystoupili vedoucí činitelé ICA. Nejprve Lajos Körmendy (poradce předsedy ICA, ředitel Maďarského národního archivu) hovořil o transformačních procesech v zemích střední a východní Evropy od konce 80. let minulého století, které ovlivnily i situaci v archivnictví v jednotlivých státech. Marcel Caya (zástupce generálního sekretáře ICA) ocenil vysokou úroveň práce organizátorů "Colloquia Jerzy Skowronek Dedicata" a jeho přínos. Rovněž kladně hodnotil jako plodný experiment kombinaci plenárního zasedání "Colloquia" s jednáními pracovních výborů ICA.
Posledními řečníky oficiálního programu byly Martine de Boisdeffre (předseda evropské regionální sekce ICA a generální ředitelka Francouzských archivů) a Elisa Carolina de Santos Canalejo (předsedkyně ICA).
Celá konference byla zakončena odpolední exkurzí účastníků podle jejich volby.
Přínos cesty (včetně další návrhů):
© Státní ústřední archiv v Praze
Poslední změna této stránky v srpnu 2004
Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.