Zpráva o mezinárodní vědecké konferenci „Reflexe a sebereflexe ženy v české národní elitě 2. poloviny 19. století“ (Clam-Gallasův palác, Praha)
Národní archiv pořádal ve dnech 23. – 24. listopadu 2006 mezinárodní vědeckou konferenci „Reflexe a sebereflexe ženy v české národní elitě 2. poloviny 19. století“. Konference se konala ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy, který umožnil konání akce v příjemném prostředí přednáškového sálu v Clam-Gallasově paláci v Husově ulici. Během dvoudenního jednání zaznělo 17 referátů, které byly doplněny diskusí a další rozpravou.
V prvním jednacím bloku zazněly referáty rakouských badatelek, které reprezentovaly zahraniční přístup k problematice ženských dějin. V referátu vídeňské badatelky Brigitty Baader-Zaar byl popsán vývoj volebního práva v Předlitavsku s důrazem na ženské volební právo. Ellinor Forster z univerzity v Innsbrucku analyzovala právní postavení žen v manželství a jeho různé interpretace. Karin Schneider načrtla obraz potenciálního prostoru pro ženské aktivity v provinčním městě Dornbirn ve Voralbergu.
V následujícím bloku přiblížila Alice Velková jednotlivé životní strategie žen hospodařících v 1. polovině 19. století na venkovských usedlostech. Milena Secká přiblížila činnost Amerického klubu dam a Luboš Velek analyzoval reakce na kandidaturu a volbu Boženy Vikové-Kunětické za poslance Zemského sněmu. Referáty Heleny Kokešové a Martiny Maříkové přiblížily kapitoly ze života Marie Červinkové-Riegrové – vztah Riegrové k Eduardu Albertovi a její cestu do Itálie v roce 1888. Na závěr prvního dne jednání zazněla v příspěvku Magdaleny Pokorné zajímavá sebestylizace Boženy Němcové vytvořená na základě její rozsáhlé korespondence.
Druhý den jednání začal příspěvkem Libuše Heczkové, která se zaměřila na fenomén „nové ženy“ a reakcemi na něj z řad generace zasloužilých vůdkyň ženského hnutí. Martina Halířová analyzovala problematiku nemanželských dětí a vnímání jejich matek společností. Lucie Swierczeková ukázala, s použitím rozsáhlého fotografického materiálu, ženu jako sportovkyni. Kateřina Kuthanová se soustředila na autoportréty malířek působících v 2. polovině 19. století v Čechách a jejich sebereflexi. Irena Štěpánová a Ludmila Sochorová plasticky vykreslily příběhy Terezy Langhausové-Novákové a Marie Fingerhutové-Storchové. Zároveň ukázaly jejich reflexi prožívaných událostí a určitou sebereflexi, ale i reflexi těchto žen jejich okolím. Příspěvek Marie Bahenské upozornil na problematiku vztahů mezi jednotlivými ženskými spolky. Pavla Vošahlíková vymezila a prezentovala problematiku volného času, zábavy a rozptýlení žen ve sledovaném období.
Všechny přednesené referáty jsou v rozšířené verzi připraveny k tisku. Sborník z konference bude vedle těchto přednesených příspěvků obsahovat i příspěvky, které na jednání nezazněly. Jedná se o článek Heleny Kokešové věnující se vztahu Marie Červinkové a Terezy Svatové, dále o článek Romana Horkého o ženském spolkovém hnutí v Nymburce a příspěvek Mileny Lenderové o reflexi identity v ženských denících 19. století.
