Po mnoha desetiletích se vracejí archiválie domù – do Rakouska

Národní archiv pøedává do zahranièí archiválie, které nemají s minulostí èeského/èeskoslovenského státu, ani s vývojem spoleènosti na tomto území žádnou vìcnou ani teritoriální souvislost. Jedná se o tzv. nebohemikální archiválie. Jejich osudy a putování jsou velmi pestré. Samotné pøedání je chápáno jako akt dobré vùle Èeské republiky, na který není právní nárok.

Právní rámec pøedání tvoøí usnesení vlády Èeské republiky ze dne 11. srpna 2010 è. 573 o naøízení vlády o pøevodu nìkterých archiválií ve vlastnictví Èeské republiky do zahranièí. Naøízení vlády Èeské republiky bylo publikováno dne 20. záøí 2010 a navázala na nìj pøíprava smluv mezi pøedávajícími státními archivy a pøejímajícími institucemi. Podle § 23 odst. 2 zákona è. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službì a o zmìnì nìkterých zákonù, v platném znìní, se archiválie ve vlastnictví Èeské republiky pøevádìjí do vlastnictví tøech státù – Spolkové republiky Nìmecko, Polské republiky a Rakouské republiky.

Do Rakouské republiky se pøevádí nebohemikální èást archivního fondu Ministerstvo veøejných prací, Vídeò, 1908–1918, 21 kartonù. Jedná se o spisy tohoto ministerstva ke stavbám mostù, cest a veøejných budov na území dnešního Polska, Rakouska a Slovinska. Písemnosti byly vytøídìny ze jmenovaného archivního fondu bìhem jeho zpracování v letech 1954–1960. Pøi provádìní spisové rozluky s Rakouskem po vzniku samostatného Èeskoslovenska byly zøejmì pøevzaty mechanicky s ostatními, tehdy ještì živými spisy nutnými pro zabezpeèení chodu nového státu.

Dále se pøevádí nebohemikální èást archivního fondu Ministerstvo vnitra, Vídeò, 1848–1918, 346 kartonù. Jsou to spisy ministerstva postihující celé území bývalé habsburské monarchie vyjma Èech, Moravy a Slezska. Obsahem jsou mimo jiné  personálie úøedníkù a dále spisy potøebné k provozování úøedních budov, týkající se záležitostí obcí, èetnictva, policie, spolkù, mýtného, vodních tokù, vojenství, zdravotnictví, podpory živností a øemesel. Soubor zùstal po 2. svìtové válce na území Èeskoslovenska a byl pravdìpodobnì uložen v jihomoravské obci Lednice, kam se pøesunul z Vídnì kvùli hrozbì znièení nálety.

Nejprve budou symbolicky pøedány jednotliviny nebohemikální èásti archivního fondu Ministerstvo vnitra, Vídeò. Ministr vnitra Jan Kubice pøedá rakouským pøedstavitelùm tzv. ministerskou pøipomínku ze dne 2. listopadu 1849 ve vìci jmenování maršála Jana Radeckého generálním guvernérem v civilních a vojenských záležitostech Lombardsko-benátského království (viz obrázek).

Následnì bude podepsána smlouva mezi nabyvatelem a pøedávajícím, tj. Rakouským státním archivem se sídlem ve Vídni, zastoupeným generálním øeditelem Hon.-Prof. Dr. Lorenzem Mikoletzkým, a Národním archivem se sídlem v Praze, zastoupeným øeditelkou PhDr. Evou Drašarovou, CSc. V prùbìhu podzimních mìsícù pak dojde ke skuteènému stìhování archiválií, a to obousmìrnì. Také Èeská republika obdrží od Rakouského státního archivu cenné archiválie (obsah, èasový rozsah a množství však není dosud upøesnìn).