Katalog reprodukcí - 1948
1948 | 4
V lednu 1948 svolal Petr Zenkl, náměstek předsedy vlády, ustavující schůzi komise, která měla za úkol posoudit výsledky veřejné ideové soutěže na novostavbu budovy Národního shromáždění v Praze na Letné. Komise nevybrala vítěze a bylo rozhodnuto o dalším kole. Při jednáních bylo upozorňováno, že dalších 20 let nebudou v rozpočtu peníze na tuto stavbu, protože v Praze je nedostatek bytů pro občany.
1948 | 5
V lednu 1948 svolal Petr Zenkl, náměstek předsedy vlády, ustavující schůzi komise, která měla za úkol posoudit výsledky veřejné ideové soutěže na novostavbu budovy Národního shromáždění v Praze na Letné. Komise nevybrala vítěze a bylo rozhodnuto o dalším kole. Při jednáních bylo upozorňováno, že dalších 20 let nebudou v rozpočtu peníze na tuto stavbu, protože v Praze je nedostatek bytů pro občany.
1948 | 6
V lednu 1948 svolal Petr Zenkl, náměstek předsedy vlády, ustavující schůzi komise, která měla za úkol posoudit výsledky veřejné ideové soutěže na novostavbu budovy Národního shromáždění v Praze na Letné. Komise nevybrala vítěze a bylo rozhodnuto o dalším kole. Při jednáních bylo upozorňováno, že dalších 20 let nebudou v rozpočtu peníze na tuto stavbu, protože v Praze je nedostatek bytů pro občany.
1948 | 7
Začátkem roku byla vyhlášena akce '30 milionů hodin republice'. Ke 30.výročí vzniku ČSR měl každý člen KSČ odpracovat 30 hodin dobrovolné práce na úkolech Dvouletky. Tato akce navazovala na pracovní soutěže pořádané v minulosti.
1948 | 8
Začátkem roku byla vyhlášena akce '30 milionů hodin republice'. Ke 30.výročí vzniku ČSR měl každý člen KSČ odpracovat 30 hodin dobrovolné práce na úkolech Dvouletky. Tato akce navazovala na pracovní soutěže pořádané v minulosti.
1948 | 9
Začátkem roku byla vyhlášena akce '30 milionů hodin republice'. Ke 30.výročí vzniku ČSR měl každý člen KSČ odpracovat 30 hodin dobrovolné práce na úkolech Dvouletky. Tato akce navazovala na pracovní soutěže pořádané v minulosti.
1948 | 10
Začátkem roku byla vyhlášena akce '30 milionů hodin republice'. Ke 30.výročí vzniku ČSR měl každý člen KSČ odpracovat 30 hodin dobrovolné práce na úkolech Dvouletky. Tato akce navazovala na pracovní soutěže pořádané v minulosti.
1948 | 11
Začátkem roku byla vyhlášena akce '30 milionů hodin republice'. Ke 30.výročí vzniku ČSR měl každý člen KSČ odpracovat 30 hodin dobrovolné práce na úkolech Dvouletky. Tato akce navazovala na pracovní soutěže pořádané v minulosti.
1948 | 12
Začátkem roku byla vyhlášena akce '30 milionů hodin republice'. Ke 30.výročí vzniku ČSR měl každý člen KSČ odpracovat 30 hodin dobrovolné práce na úkolech Dvouletky. Tato akce navazovala na pracovní soutěže pořádané v minulosti.
1948 | 13
Události února začínaly vyhrocením rozporů mezi ministry v průběhu jednání schůzí vlády. Jedním ze sporných bodů byla úprava platových poměrů státních a veřejných zaměstnanců.
1948 | 14
Události února začínaly vyhrocením rozporů mezi ministry v průběhu jednání schůzí vlády. Jedním ze sporných bodů byla úprava platových poměrů státních a veřejných zaměstnanců.
1948 | 15
Události února začínaly vyhrocením rozporů mezi ministry v průběhu jednání schůzí vlády. Jedním ze sporných bodů byla úprava platových poměrů státních a veřejných zaměstnanců.
1948 | 16
Edvard Beneš, prezident republiky
1948 | 17
Hubert Ripka, ministr zahraničního obchodu
1948 | 18
Jan Šrámek, náměstek předsedy vlády
1948 | 19
Petr Zenkl, náměstek předsedy vlády
1948 | 20
Bohumil Laušman, ministr průmyslu
1948 | 21
Zprávy ministerstva vnitra o situaci mezi ústavními činiteli a obyvatelstvem zasílané Hlavnímu velitelství Sboru národní bezpečnosti ve dnech vládní krize před 25. únorem.
1948 | 22
Zprávy ministerstva vnitra o situaci mezi ústavními činiteli a obyvatelstvem zasílané Hlavnímu velitelství Sboru národní bezpečnosti ve dnech vládní krize před 25. únorem.
1948 | 23
Zprávy ministerstva vnitra o situaci mezi ústavními činiteli a obyvatelstvem zasílané Hlavnímu velitelství Sboru národní bezpečnosti ve dnech vládní krize před 25. únorem.
1948 | 24
Projev předsedy vlády Klementa Gottwalda
k táboru lidu na Staroměstském náměstí
v Praze 21.února 1948.
1948 | 25
Podnět k diskusi o konání sjezdu závodních rad Revolučního odborového hnutí dal Antonín Zápotocký už v lednu na plenárním zasedání Ústřední rady odborů. Zdůraznil, že je nutné
v důsledku politické situace mobilizovat pracující lid a formuloval jeho požadavky. Svolání sjezdu v období krizových únorových dnů zapadalo do scénáře Komunistické strany.
1948 | 26
Odbory zorganizovaly jednohodinovou manifestační stávku pracujících, na které promluvili Antonín Zápotocký a Evžen Erban.
O průběhu stávky byla do generálního sekretariátu ÚV KSČ posílána okamžitá hlášení.
1948 | 27
Odbory zorganizovaly jednohodinovou manifestační stávku pracujících, na které promluvili Antonín Zápotocký a Evžen Erban.
O průběhu stávky byla do generálního sekretariátu ÚV KSČ posílána okamžitá hlášení.
1948 | 28
Koncept dopisu předsedy vlády Klementa Gottwalda prezidentovi republiky Edvardu Benešovi s návrhem na složení nové vlády. Návrh spolu s doporučením přijetí demise ministrů předali Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Václav Nosek prezidentovi republiky 25. února.
1948 | 29
Koncept dopisu předsedy vlády Klementa Gottwalda prezidentovi republiky Edvardu Benešovi s návrhem na složení nové vlády. Návrh spolu s doporučením přijetí demise ministrů předali Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Václav Nosek prezidentovi republiky 25. února.
1948 | 30
'Arcibiskupe, nemlč!'
Arcibiskup Josef Beran se v kritické politické situaci obrátil, prostřednictvím tisku, na představitele státu.
1948 | 31
Ministerstvo národní obrany předložilo vládě
k projednání návrh, na udělení vyznamenání – Československého válečného kříže 1939 – skautské organizaci 'Junák'. Ve zdůvodnění se připomínalo, že v době okupace zemřelo při odbojové činnosti přes 600 členů Junáka. Na schůzi vlády dne 30. září 1948 žádal ministr spravedlnosti Alexej Čepička o odložení rozhodnutí v této věci, čemuž bylo vyhověno.
K udělení vyznamenání nikdy nedošlo.
1948 | 32
Manifestace lidu na Staroměstském náměstí.
1948 | 33
Zprávy a hlášení ministerstva vnitra o dění na Hradě a v pražských ulicích dne 25. února.
1948 | 34
Zprávy a hlášení ministerstva vnitra o dění na Hradě a v pražských ulicích dne 25. února.
1948 | 35
Zprávy a hlášení ministerstva vnitra o dění na Hradě a v pražských ulicích dne 25. února.
1948 | 36
Přehlídka útvarů SNB na Václavském náměstí
v Praze.
1948 | 37
Dne 27. února se dostavili na Hrad noví členové vlády, aby složili ústavní slib do rukou prezidenta republiky.
1948 | 38
Jako první opouštěli republiku představitelé politického života. Pokud byli zadrženi, následovala vazba a odsouzení; pokud zadrženi nebyli, následovalo odsouzení v nepřítomnosti. Hlášení o jednotlivcích i pozdější souhrnné zprávy byly posílány ministru vnitra Václavu Noskovi. Podle údajů uváděných v hlášeních uprchlo z ČSR do srpna 1948 asi 8 000 občanů, z nichž přibližně 150 patřilo k bývalým politickým představitelům.
1948 | 39
Jako první opouštěli republiku představitelé politického života. Pokud byli zadrženi, následovala vazba a odsouzení; pokud zadrženi nebyli, následovalo odsouzení v nepřítomnosti. Hlášení o jednotlivcích i pozdější souhrnné zprávy byly posílány ministru vnitra Václavu Noskovi. Podle údajů uváděných v hlášeních uprchlo z ČSR do srpna 1948 asi 8 000 občanů, z nichž přibližně 150 patřilo k bývalým politickým představitelům.
1948 | 40
Jako první opouštěli republiku představitelé politického života. Pokud byli zadrženi, následovala vazba a odsouzení; pokud zadrženi nebyli, následovalo odsouzení v nepřítomnosti. Hlášení o jednotlivcích i pozdější souhrnné zprávy byly posílány ministru vnitra Václavu Noskovi. Podle údajů uváděných v hlášeních uprchlo z ČSR do srpna 1948 asi 8 000 občanů, z nichž přibližně 150 patřilo k bývalým politickým představitelům.
1948 | 41
Jan Masaryk, ministr zahraničních věcí.
1948 | 42
Dne 10. března bylo v ranních hodinách nalezeno tělo Jana Masaryka na nádvoří Černínského paláce. Okamžitě bylo zahájeno vyšetřování příčiny smrti; oficiální verze hovořila o sebevraždě. Závěry vyšetřování však byly zpochybňovány. V roce 1968 a znovu
v devadesátých letech byly činěny pokusy
o revizi oficiální vyšetřovací verze.
1948 | 43
Dne 10. března bylo v ranních hodinách nalezeno tělo Jana Masaryka na nádvoří Černínského paláce. Okamžitě bylo zahájeno vyšetřování příčiny smrti; oficiální verze hovořila o sebevraždě. Závěry vyšetřování však byly zpochybňovány. V roce 1968 a znovu
v devadesátých letech byly činěny pokusy
o revizi oficiální vyšetřovací verze.
1948 | 44
Dne 10. března bylo v ranních hodinách nalezeno tělo Jana Masaryka na nádvoří Černínského paláce. Okamžitě bylo zahájeno vyšetřování příčiny smrti; oficiální verze hovořila o sebevraždě. Závěry vyšetřování však byly zpochybňovány. V roce 1968 a znovu
v devadesátých letech byly činěny pokusy
o revizi oficiální vyšetřovací verze.
1948 | 45
Dne 10. března bylo v ranních hodinách nalezeno tělo Jana Masaryka na nádvoří Černínského paláce. Okamžitě bylo zahájeno vyšetřování příčiny smrti; oficiální verze hovořila o sebevraždě. Závěry vyšetřování však byly zpochybňovány. V roce 1968 a znovu
v devadesátých letech byly činěny pokusy
o revizi oficiální vyšetřovací verze.
1948 | 46
Intervence generálního tajemníka Československé strany lidové u právního odboru KSČ v záležitosti pokusů získat členy lidové strany pro přestup do KSČ.
1948 | 47
Výzva arcibiskupa Josefa Berana ke všem katolickým kněžím o neslučitelnosti komunismu a křesťanství. Kněžské poslání nemůže být spojováno s přímou politickou angažovaností.
1948 | 48
Výzva arcibiskupa Josefa Berana ke všem katolickým kněžím o neslučitelnosti komunismu a křesťanství. Kněžské poslání nemůže být spojováno s přímou politickou angažovaností.
1948 | 49
Na schůzi vlády dne 9.listopadu 1945 bylo rozhodnuto o vypracování nového zákona pro udílení čestných titulů národní umělec. I když byl záměr uveden v život až v roce 1948, a to
v podobě zákona č. 130/48 Sb. o národních umělcích, bylo do této doby uděleno 33 titulů.
1948 | 50
Na schůzi vlády dne 9.listopadu 1945 bylo rozhodnuto o vypracování nového zákona pro udílení čestných titulů národní umělec. I když byl záměr uveden v život až v roce 1948, a to
v podobě zákona č. 130/48 Sb. o národních umělcích, bylo do této doby uděleno 33 titulů.
1948 | 51
Na schůzi vlády dne 9.listopadu 1945 bylo rozhodnuto o vypracování nového zákona pro udílení čestných titulů národní umělec. I když byl záměr uveden v život až v roce 1948, a to
v podobě zákona č. 130/48 Sb. o národních umělcích, bylo do této doby uděleno 33 titulů.
1948 | 52
Jako první po vydání zákona obdržel titul národního umělce ing. arch. Jiří Kroha. Během 2. sv. války byl internován v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V roce 1947 byl pověřen, jako generální projektant, přípravou Slovanské zemědělské výstavy
v Praze. Výstava se skutečně konala
v roce 1948.
1948 | 53
Jako první po vydání zákona obdržel titul národního umělce ing. arch. Jiří Kroha. Během 2. sv. války byl internován v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V roce 1947 byl pověřen, jako generální projektant, přípravou Slovanské zemědělské výstavy
v Praze. Výstava se skutečně konala
v roce 1948.
1948 | 54
Václav Špála (9. 11. 1945).
1948 | 55
Vladislav Vančura (31. 5. 1946).
1948 | 56
Růžena Nasková (2. 9. 1947).
1948 | 57
Dne 9. května byla všemi 246 hlasy poslanců Ústavodárného národního shromáždění schválena Ústava 9. května. Prezident Beneš ji však odmítl podepsat a raději složil svůj úřad. Ústava vstoupila v platnost až podpisem nově zvoleného prezidenta Gottwalda (14. července 1948). Výsledky 'února' a další 'revoluční' přeměny společnosti byly zakotveny v úvodním prohlášení, dvanácti základních článcích
a deseti kapitolách ústavy.
1948 | 58
Dne 9. května byla všemi 246 hlasy poslanců Ústavodárného národního shromáždění schválena Ústava 9. května. Prezident Beneš ji však odmítl podepsat a raději složil svůj úřad. Ústava vstoupila v platnost až podpisem nově zvoleného prezidenta Gottwalda (14. července 1948). Výsledky 'února' a další 'revoluční' přeměny společnosti byly zakotveny v úvodním prohlášení, dvanácti základních článcích
a deseti kapitolách ústavy.
1948 | 59
Týden dětské radosti a příprava oslav Dne matek – slavnosti, které se konaly na dlouhou dobu naposledy.
1948 | 60
Týden dětské radosti a příprava oslav Dne matek – slavnosti, které se konaly na dlouhou dobu naposledy.
1948 | 61
Týden dětské radosti a příprava oslav Dne matek – slavnosti, které se konaly na dlouhou dobu naposledy.
1948 | 62
Volby do Národního shromáždění probíhaly
30. května v atmosféře silného politického tlaku. Voličům byla předložena jednotná kandidátka, která komunistům zaručovala 70% všech mandátů.
1948 | 63
Volby do Národního shromáždění probíhaly
30. května v atmosféře silného politického tlaku. Voličům byla předložena jednotná kandidátka, která komunistům zaručovala 70% všech mandátů.
1948 | 64
Volby do Národního shromáždění probíhaly
30. května v atmosféře silného politického tlaku. Voličům byla předložena jednotná kandidátka, která komunistům zaručovala 70% všech mandátů.
1948 | 65
Abdikační listinu podepsal Edvard Beneš již
2. června, avšak oficiálně bylo jeho rozhodnutí oznámeno až 7. června, kdy byla tato listina přečtena v plénu Národního shromáždění. Vláda vyjádřila Edvardu Benešovi uznání za jeho zásluhy o národ a stát.
1948 | 66
Volba Klementa Gottwalda prezidentem republiky byla jednomyslná. V kostelech zvonily zvony a arcibiskup Josef Beran sloužil, na Gottwaldovu žádost, v chrámu sv. Víta slavnostní Te Deum.
1948 | 67
Volba Klementa Gottwalda prezidentem republiky byla jednomyslná. V kostelech zvonily zvony a arcibiskup Josef Beran sloužil, na Gottwaldovu žádost, v chrámu sv. Víta slavnostní Te Deum.
1948 | 68
Volba Klementa Gottwalda prezidentem republiky byla jednomyslná. V kostelech zvonily zvony a arcibiskup Josef Beran sloužil, na Gottwaldovu žádost, v chrámu sv. Víta slavnostní Te Deum.
1948 | 69
Volba Klementa Gottwalda prezidentem republiky byla jednomyslná. V kostelech zvonily zvony a arcibiskup Josef Beran sloužil, na Gottwaldovu žádost, v chrámu sv. Víta slavnostní Te Deum.
1948 | 70
Volba Klementa Gottwalda prezidentem republiky byla jednomyslná. V kostelech zvonily zvony a arcibiskup Josef Beran sloužil, na Gottwaldovu žádost, v chrámu sv. Víta slavnostní Te Deum.
1948 | 71
Opis jmenovacího listu prezidenta republiky zaslaný poslanci Antonínu Zápotockému, jímž byl jmenován předsedou vlády.
1948 | 72
Dne 27. června se v Praze uskutečnilo slučovací shromáždění KSČ a sociální demokracie. Účastnilo se ho 1241 členů KSČ
a 830 sociálních demokratů. Do KSČ přešla přibližně 1/3 všech členů sociální demokracie.
1948 | 73
Dne 27. června se v Praze uskutečnilo slučovací shromáždění KSČ a sociální demokracie. Účastnilo se ho 1241 členů KSČ
a 830 sociálních demokratů. Do KSČ přešla přibližně 1/3 všech členů sociální demokracie.
1948 | 74
Za velké mezinárodní účasti se v Praze konal XI. všesokolský slet. Především závěrečný průvod Sokolů, který trval 6 hodin, vyzněl jako protivládní demonstrace. Represivní opatření následovala bezprostředně. Ještě během sletu zadržela bezpečnost 237 osob a okamžitě po sletu bylo iniciováno zasílání rezolucí za očistu Sokola.
1948 | 75
Za velké mezinárodní účasti se v Praze konal XI. všesokolský slet. Především závěrečný průvod Sokolů, který trval 6 hodin, vyzněl jako protivládní demonstrace. Represivní opatření následovala bezprostředně. Ještě během sletu zadržela bezpečnost 237 osob a okamžitě po sletu bylo iniciováno zasílání rezolucí za očistu Sokola.
1948 | 76
Za velké mezinárodní účasti se v Praze konal XI. všesokolský slet. Především závěrečný průvod Sokolů, který trval 6 hodin, vyzněl jako protivládní demonstrace. Represivní opatření následovala bezprostředně. Ještě během sletu zadržela bezpečnost 237 osob a okamžitě po sletu bylo iniciováno zasílání rezolucí za očistu Sokola.
1948 | 77
Za velké mezinárodní účasti se v Praze konal XI. všesokolský slet. Především závěrečný průvod Sokolů, který trval 6 hodin, vyzněl jako protivládní demonstrace. Represivní opatření následovala bezprostředně. Ještě během sletu zadržela bezpečnost 237 osob a okamžitě po sletu bylo iniciováno zasílání rezolucí za očistu Sokola.
1948 | 78
Za velké mezinárodní účasti se v Praze konal XI. všesokolský slet. Především závěrečný průvod Sokolů, který trval 6 hodin, vyzněl jako protivládní demonstrace. Represivní opatření následovala bezprostředně. Ještě během sletu zadržela bezpečnost 237 osob a okamžitě po sletu bylo iniciováno zasílání rezolucí za očistu Sokola.
1948 | 79
Hlášení o předpokladech znárodnění
velkoobchodu Julius Meinl a.s.
1948 | 80
Hlášení o předpokladech znárodnění
velkoobchodu Julius Meinl a.s.
1948 | 81
Hlášení o předpokladech znárodnění
velkoobchodu Julius Meinl a.s.
1948 | 82
Hlášení o předpokladech znárodnění
velkoobchodu Julius Meinl a.s.
1948 | 83
Zákon č. 192/48 Sb. o státním divadle v Brně
a zákon č. 193/48 Sb. o státním divadle
v Ostravě.
1948 | 84
Zákon č. 192/48 Sb. o státním divadle v Brně
a zákon č. 193/48 Sb. o státním divadle
v Ostravě.
1948 | 85
Zákon č. 192/48 Sb. o státním divadle v Brně
a zákon č. 193/48 Sb. o státním divadle
v Ostravě.
1948 | 86
Zákon č. 192/48 Sb. o státním divadle v Brně
a zákon č. 193/48 Sb. o státním divadle
v Ostravě.
1948 | 87
Uspořádání tradiční orelské pouti na sv. Hostýn bylo otevřenou demonstrací proti režimu
a jednou z hlavních příčin hromadného zatýkání funkcionářů zakázané katolické tělovýchovné organizace Orel.
1948 | 88
Dne 3. září zemřel druhý prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš. Pohřbu se zúčastnily tisíce občanů.
1948 | 89
Dne 3. září zemřel druhý prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš. Pohřbu se zúčastnily tisíce občanů.
1948 | 90
Z obavy před dalšími demonstracemi proti režimu byly povolány sbory lidových milicí
z celého pražského kraje. Více než 4000 mužů, vyzbrojených puškami a ostrými náboji, vytvořilo nepropustnou hráz podél předem schválené cesty pohřebního průvodu.
1948 | 91
V říjnu vstoupily v platnost dva zásadní zákony: zákon č. 231/48 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky a zákon č. 232/48 Sb.
o zřízení Státního soudu. Schválení obou zákonů odstartovalo politické procesy.
1948 | 92
V říjnu vstoupily v platnost dva zásadní zákony: zákon č. 231/48 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky a zákon č. 232/48 Sb.
o zřízení Státního soudu. Schválení obou zákonů odstartovalo politické procesy.
1948 | 93
V říjnu vstoupily v platnost dva zásadní zákony: zákon č. 231/48 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky a zákon č. 232/48 Sb.
o zřízení Státního soudu. Schválení obou zákonů odstartovalo politické procesy.
1948 | 94
V říjnu vstoupily v platnost dva zásadní zákony: zákon č. 231/48 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky a zákon č. 232/48 Sb.
o zřízení Státního soudu. Schválení obou zákonů odstartovalo politické procesy.
1948 | 95
První rozsudek Státního soudu v Praze, kterým byly vyneseny vysoké tresty včetně trestů smrti za velezradu a vyzvědačství. Odsouzeno bylo 15 osob. Do doby ukončení činnosti Státního soudu v roce 1952 před ním stanuly tisíce odpůrců komunistického režimu.
1948 | 96
První rozsudek Státního soudu v Praze, kterým byly vyneseny vysoké tresty včetně trestů smrti za velezradu a vyzvědačství. Odsouzeno bylo 15 osob. Do doby ukončení činnosti Státního soudu v roce 1952 před ním stanuly tisíce odpůrců komunistického režimu.
1948 | 97
První rozsudek Státního soudu v Praze, kterým byly vyneseny vysoké tresty včetně trestů smrti za velezradu a vyzvědačství. Odsouzeno bylo 15 osob. Do doby ukončení činnosti Státního soudu v roce 1952 před ním stanuly tisíce odpůrců komunistického režimu.
1948 | 98
První rozsudek Státního soudu v Praze, kterým byly vyneseny vysoké tresty včetně trestů smrti za velezradu a vyzvědačství. Odsouzeno bylo 15 osob. Do doby ukončení činnosti Státního soudu v roce 1952 před ním stanuly tisíce odpůrců komunistického režimu.
1948 | 99
Komise, které měly provést důslednou očistu od tzv. 'protistátních živlů', byly součástí akčních výborů Národní fronty. Působily ve všech orgánech státní správy, na závodech, školách a ostatních institucích. Na základě jejich činnosti musely tisíce lidí opustit své zaměstnání a ze škol byly vyloučeny stovky studentů. 'Očista' postihla především bývalé funkcionáře politických stran na všech úrovních, vojáky, kteří bojovali v západních armádách, právníky, vysokoškolské profesory, představitele spolků a dobrovolných organizací.
1948 | 100
Do konce roku 1948 byla postupně likvidována celá řada známých novin a časopisů a také všechna katolická periodika a nakladatelství. Zásah byl odůvodněn 'nedostatkem papíru'. Později bylo povoleno vydávání nového katolického týdeníku Nedělní rozsévač, který byl zcela pod kontrolou státu.
1948 | 101
Na konci roku byla dokončena reorganizace veřejné správy – bylo zavedeno krajské zřízení (vzniklo 19 krajů) a velké okresy byly rozděleny na menší (364 okresů). Města, která nebyla uznána za okresní, žádala o zjednání nápravy. Zákon o krajském zřízení vstoupil v platnost
1. ledna 1949.
1948 | 102
Vánoce roku 1948 měly být na příkaz stranických organizací radostné.
... zpìt ke katalogùm