'Většina těch, kteří se loučili s rokem 1917, si jistě přála ukončení války. Světová válka sice nezuřila přímo na území Čech, Moravy a Slezska, ale týkala se většiny jeho obyvatel. Válečné útrapy se v podobě zásobovacích potíží, přídělového hospodářství, front na polévku pro chudé apod. dotkly řady rodin. Vzrostl význam žen, které v řadě provozů nahradily bojující manžele
a otce. Jména těch, kteří padli v bojích, ať už stáli na té či oné válečné straně, jsou dodnes zachována na pomnících rozsetých po vsích a městečkách. Rok 1918 přinesl ukončení bojů, porážku Rakouska-Uherska a jeho rozpad na řadu 'národních' států. Tak vzniklo Československo, stát Čechoslováků, ale také Němců, Maďarů, Rusínů, Poláků a Židů. Mezinárodní uznání tohoto státu docílila zahraniční akce T. G. Masaryka, M. R. Štefánika, E. Beneše a dalších ještě dříve, než 28. října došlo k vyhlášení Československé republiky v Praze zástupci Národního výboru. Za tento nový stát bojovali legionáři v Rusku, Francii a Itálii a díky nim se Československo svým způsobem stalo vítězem války. Následující dokumenty se pokouší v chronologickém sledu naznačit rozmanitost dění tohoto významného roku. Snaží se vedle válečné každodennosti ukázat některé zásadní momenty obnovování vnitřního politického, společenského a kulturního života
v rámci monarchie a zachytit první týdny nového státu. Důraz je logicky položen na hektické události podzimních měsíců.'