Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.

Vladimír Clementis 1902-1952
československý státník a politik

První pouze internetová výstava SÚA
u příležitosti 100. výročí narození a 50. výročí tragického úmrtí V. Clementise


Státní ústřední archiv v Praze spravuje téměř třista osobních a rodinných fondů (pozůstalostí). Jedním z nich, získaným v roce 1997, je písemná pozůstalost JUDr. Vladimíra Clementise a jeho rodiny. Fond tvoří osobní doklady, rodinná fotoalba, rukopisy (např. Nedokončená kronika), korespondence (mj. z vězení), písemnosti manželky Lídy aj. Vedle pozůstalosti Jana Masaryka se tak SÚA ujal péče o osobní fond dalšího ministra zahraničí Československa.

V. Clementis, ministr zahraničních věcí ČSR. Foto ČTK 1948, SÚA, fond Clementis

Vladimír (Vlado) Clementis, jehož 100. výročí narození a 50. výročí od popravy si v roce 2002 připomínáme, se narodil 20.9.1902 v Tisovci na Slovenském Horehroní. Po absolvování gymnázia ve Skalici studoval v letech 1921-1925 právnickou fakultu Univerzity Karlovy a v roce 1924 vstoupil do KSČ, kterou zastupoval již před válkou, v letech 1935-1938, v Národním shromáždění ČSR. To už byl od roku 1931 samostatným advokátem v Bratislavě. V roce 1924 spoluzakládal a poté až do roku 1935 redigoval kulturně-politickou revui DAV.
V květnu 1939 emigroval přes Polsko do Paříže, kde byl jako komunista později internován. Pro nesouhlas s paktem Ribentrop-Molotov (smlouva mezi Hitlerovým Německem a Stalinovým SSSR) byl vyloučen z KSČ. Po porážce Francie odešel do Británie, kde byl internován znovu. V táboře ve Skotsku pak napsal své nejlepší dílo, Nedokončenou kroniku, vlastně vzpomínky na rodný kraj a dětství, koncipované jako dopis manželce. V roce 1941 se stal Clementis redaktorem československého vysílání BBC a pod pseudonymem Peter Hron zde působil až do osvobození. Po válce je znovu přijat do KSČ a stává se státním tajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí, které fakticky buduje, protože Jan Masaryk vyvíjí po světě velkou diplomatickou aktivitu. Po jeho tragické smrti se od března 1948 Clementis stává ministrem zahraničí. V roce 1950 je obviněn z "buržoazního nacionalismu", v lednu 1951 zatčen a 3.12.1952, po procesu s "protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského" popraven. Rehabilitován byl až v roce 1963.

Dokumenty (všechny pocházejí z archivního fondu Clementis uloženého v SÚA):

1921-1925, Praha
Vysokoškolský index.
1920, 20. červen, Uherská Skalice
Vysvědčení dospělosti z 1. československého Masarykova gymnázia v Uherské Skalici, kterým je Clementis, "dospelý s vyznamenaním", uznán schopným k návštěvě univerzity.

1940-1941, Británie, Skotsko
První strana rukopisu nejslavnějšího Clementisova díla, Nedokončené kroniky, psané v letech 1940-1941 v internačním táboře ve Skotsku.
K psaní Nedokončené kroniky posloužily tři školní sešity; desky jednoho z nich.

1949, New York
Již jako ministr zahraničí se Clementis zúčastnil zasedání OSN v New Yorku. Identifikační karta OSN s chybným oslovením (paní).
1949, New York
Do New Yorku za Clementisem přijela i manželka. Její návštěva měla dokázat, že pověsti o možném zatčení Clementise po návratu do ČSR jsou nepravdivé.

1952, 24. březen, Praha
Dopis z vězení manželce Lídě.
V lednu 1951 byl Clementis zatčen. O něco později byla zatčena i jeho manželka, což se nikdy nedozvěděl. Vzájemně si vyměňovali dopisy. Tento soubor dopisů (též vydán tiskem v r. 1964) byl po převzetí do SÚA odborně ošetřen - konzervován.

1955, 31. března, Praha.
Úmrtní list.
Soudní proces s "protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského skončil pro Clementise rozsudkem smrti. Rozsudek byl vykonán oběšením 3. prosince 1952.
1963, Praha
Jan Kavan: Láska je prsten bez konce. Rozhovor s Lídou Clementisovou.
Po rehabilitaci v roce 1963 bylo veřejnosti představeno Clementisovo dílo.

Bibliografie V. Clementise:

Slovenský ľud a odkaz T.G.Masaryka. Bratislava 1937
Usmerňované Slovensko. Londýn 1942
Zem spieva. Londýn 1942 (antologie)
Panslavizmus kedysi a teraz. Londýn 1943
Medzi nami a Maďarmi. Londýn 1943
Slováci a Slovensko. Londýn 1944
Hnev Svätý. Londýn 1944 (antologie)
Slovensko kedysi a teraz. Praha 1946
Odkazy z Londýna. Bratislava 1947
Naše zahraniční politika. Praha 1947
Spojené národy a niektoré z ich právnych problémov. Praha 1948
Ďaleko od Teba. Korešpondencia a spomienky. Bratislava 1964
Nedokončená kronika. Bratislava 1964
Vzduch našich čias. Články, state, prejavy , polemiky 1922-1928, 1-2. Bratislava 1967

Literatura: Slovenský biografický slovník, I. zväzok A-D. Matica slovenská, Martin 1986

Clementis na Internetu:

http://totalita.cz/vysvetlivky/o_clementisv.php
Základní životopisná data, fotografie.
http://www.muzeum.sk/pamiatka/rdvcti.htm
Radnica, rodný dom V. Clementisa v Tisovci (muzeum V. Clementisa).
http://www.narodnaobroda.sk/20010331/14_003.html
Drahoslav Machala: CLEMENTIS a jeho internačné putovanie. Národná obroda 31.3.2001. Podrobnosti k životopisu.
http://www.noveslovo.sk/clementisovrok.asp
Vzpomínky na Clementisa. Nové slovo č. 39/2002.
http://www.mvcr.cz/policie/udv/zpravy/stb/pril13.html#r100
Zmínka o jeho podílu na proticírkevních opatřeních v ČSR po únoru 1948 (člen tzv. církevní šestky ÚV KSČ).
http://www.verafilm.cz/pripad_jordan.htm
Případ Jordan. Praha mezi hvězdou a půlměsícem. O hlavní roli V.Clementise na tajných jednáních se sionisty, s nimiž se stýkal již od své internace v Británii.
http://mlp.cz/cz/offline/perlie/c/104682.htm
V katalogu Městské knihovny v Praze lze nalézt přehled jeho děl i literatury o něm.
http://www.vol.cz/kuboviny/cas_cenz.htm
O cenzuře: vyretušovaný Clementis z fotografie K. Gottwalda na Staroměstském náměstí v únoru 1948.

Námět výstavy a zpracování: Miroslav Kunt, SÚA Praha

© Ministerstvo vnitra ČR - Státní ústřední archiv v Praze
Poslední změna v říjnu 2002

Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.