Rejstřík stránek SÚA
Akce a výstavy
Sie mussten für das Reich arbeiten.
Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.
|
Státní ústřední archiv v Praze |
Úvodní stránka SÚA Rejstřík stránek SÚA Akce a výstavy |
|
Museli pracovat pro Říši. Sie mussten für das Reich arbeiten. |
||
Kdy: Od 1. dubna do 9. května 2004, denně, kromě pondělí, od 10.00 do 18.00 hodin. Vernisáž se koná 1. dubna 2004 v 16 hodin
Kde: Archivní areál Praha - Chodovec, Archivní 4, Praha 4
Dopravní spojení: Metro A, stanice Želivského, odtud autobusem MHD č.213 do stanice Chodovec nebo metro C, stanice Opatov, odtud autobusem MHD č.213 do stanice Chodovec.
Výstava konaná pod záštitou Stanislava Grosse, prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra České republiky, a realizovaná s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a České rady pro oběti nacismu
| Státní ústřední archiv v Praze připravuje výstavu Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech druhé světové války, která se bude konat ve dnech 2. dubna - 9. května 2004. Na výstavě spolupracujeme s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, Kanceláří pro oběti nacismu Česko-německého fondu budoucnosti, Saským hlavním státním archivem v Drážďanech a Mezinárodní pátrací službou v Arolsenu. Výstavou symbolicky uzavíráme několikaleté období, v němž jsme se snažili tisícovkám žadatelů o odškodnění nalézt v archivu přímé či nepřímé doklady o době jejich nuceného pracovního nasazení za nacistické okupace. | Das Staatliche Zentralarchiv in Prag bereitet die Ausstellung Sie mussten für das Reich arbeiten. Zwangsarbeit der tschechischen Bevölkerung in den Jahren des 2. Weltkriegs vor, die vom 2. April bis 9. Mai 2004 stattfinden wird. Im Rahmen der Ausstellung kooperieren wir mit dem Institut für Zeitgeschichte der Akademie der Wissenschaften der ČR, mit dem Büro für Naziopfer des Deutsch-tschechischen Zukunftsfonds, mit dem Sächsischen Hauptstaatsarchiv Dresden und mit dem Internationalen Suchdienst Arolsen. Mit dieser Ausstellung beenden wir symbolisch eine mehrjährige Etappe, in der wir bemüht waren, Tausenden von Gesuchstellern Hilfe im Archiv bei der Ermittlung direkter und indirekter Beweise über die Zeit ihres Arbeitseinsatzes während der Naziokkupation zu geben. |
| Das Ziel der Ausstellung ist es, die Problematik des Arbeitseinsatzes in den Jahren des 2. Weltkriegs, der Millionen Menschen aus allen Ländern des besetzten Europas betraf, näher zu bringen. Das nazistische Deutschland kämpfte schon vor dem Jahre 1939 mit dem Mangel an Arbeitskräften, der sich mit dem Kriegsausbruch im Zusammenhang mit der Einberufung der Männer in die Armee weiter vertiefte. Im April 1941 arbeiteten schon mehr als 1,5 Millionen ausländischer Arbeiter im Reichsgebiet, und das vor allem auf Grund der individuellen, in verschiedenen europäischen Ländern durchgeführten Anwerbung. Die Etappe der mehr oder minder freiwilligen Werbung zur Arbeit im Reich nahm ihr Ende im Frühjahr 1942, als Adolf Hitler den Thüringer Gauleiter Fritz Sauckel zum Generalbevollmächtigten für den Arbeitseinsatz ernannte. Bereits im August 1942 arbeiteten 3,4 Millionen ausländischen Arbeiter in deutschen Betrieben, und im Februar 1943 stieg die Zahl der Zwangsarbeiter um weitere 2 Millionen. In den Jahren des 2. Weltkriegs arbeiteten gesamt rund 650 000 Menschen aus den tschechischen Ländern in der Reichsindustrie. Deren Arbeits- und Lebensbedingungen waren sehr schwer. Zumeist waren sie in den Sammellagern unter unzureichenden hygienischen Bedingungen untergebracht, sie arbeiteten bis zu 72 Stunden pro Woche. Die ihnen verabreichte Kost entsprach auf keinen Fall den vorgeschriebenen Normen. Fabriken und nahe gelegene Unterkünfte waren zudem oft das Ziel der alliirten Bombenangriffen. Tausende von jungen Männern wurden gleichfalls zum Luftschutz, in die Einheiten der Technischen Nothilfe, der Organisation Todt u.a. zwangsverpflichtet, die ihre Arbeitsaufgaben nicht nur im Reich, sondern auch in weiteren Ländern des besetzten Europas zu erfüllen hatten. Der Bau von militärischen Stellungen bildete am Ende des Krieges eine spezifische Form der Zwangsarbeit. Daran mussten fünfzigtausend junge Männer, z.B. Studenten der Mittelschulen, unfreiwillig teilnehmen. |
| Cílem výstavy je přiblížit problematiku nuceného nasazení v letech 2. světové války, které postihlo milióny lidí ze všech zemí okupované Evropy. Nacistické Německo se už před rokem 1939 potýkalo s nedostatkem pracovních sil, který se s vypuknutím války ještě prohloubil v souvislosti s povoláváním německých mužů do armády. V dubnu 1941 již na říšském území pracovalo přes 1,5 miliónu zahraničních dělníků, a to především na základě individuálního náboru prováděného v různých evropských zemích. Etapa více či méně dobrovolného najímání na práci do Říše skončila na jaře 1942, kdy Adolf Hitler jmenoval durynského župního vedoucího Fritze Sauckela generálním zmocněncem pro pracovní nasazení. Již v srpnu 1942 pracovalo v německých podnicích 3,4 miliónu zahraničních dělníků a v únoru 1942 vzrostl počet nuceně nasazených o další 2 milióny. Celkem pracovalo v letech 2. světové války v říšském průmyslu na 650 000 lidí z českých zemí. Jejich pracovní a životní podmínky byly velice těžké. Zpravidla byli ubytováni v hromadných táborech s nedostatečným hygienickým zázemím, pracovali až 72 hodin týdně, poskytovaná strava neodpovídala předepsaným normám, továrny a blízké ubytovny se často stávaly cílem spojeneckých náletů. Tisíce mladých mužů bylo rovněž zařazeno do Luftschutzu, jednotek Technische Nothilfe, Organization Todt aj., které plnily různé pracovní úkoly nejen v Říši, ale i v dalších zemích okupované Evropy. Specifickou podobu nuceného nasazení pak v závěru války představovaly zákopové práce, jichž se nedobrovolně účastnilo 50 tisíc mladých mužů, respektive středoškolských studentů. |
|
| Die Ausstellung ist in zehn thematische Blöcke aufgeteilt, die die allmähliche Einführung des Systems der Zwangsarbeit, den Arbeitseinsatz und die Lebensbedingungen im Reich (Unterkunft, Verpflegung, Ausnutzung der Freizeit) dokumentieren. Die Aufmerksamkeit gilt auch dem System der repressiven Maßnahmen, die das Erreichen der maximalen Arbeitsleistung sicherstellen sollten (Geldstrafe, Zurechtweisung durch die Gestapo, Verlegung ins Erziehungs- oder Konzentrationslager). Ein Teil der Ausstellung ist der Sklavenarbeit der KZ-Häftlinge, der Juden und der für Taten gegen Naziregime verurteilten Personen gewidmet. Am Ende der Ausstellung wird dann die Problematik des Baus von Stellungen und die Nachkriegsrepatriierung der tschechischen Arbeiter eingefangen. |
| Připravovaná výstava je rozdělena do deseti tematických celků, které pokrývají jak postupné zavádění systému nucené práce, tak i vlastní pracovní nasazení a životní podmínky v Říši (ubytování, stravování, trávení volného času). Pozornost je věnována i soustavě represivních opatření, jež měla zajišťovat dosahování co největšího pracovního výkonu (pokuty, napomenutí vyslovená gestapem, umístění do pracovně výchovného či koncentračního tábora). Zvláštní místo bylo rovněž vyhrazeno otrocké práci, kterou museli konat vězni koncentračních táborů, Židé a osoby odsouzené k výkonu trestu za různé činy namířené proti nacistickému režimu. V závěrečné části pak bude zachycena problematika zákopových prací a poválečná repatriace českých dělníků. |
|
| Výstava je součástí širšího stejnojmenného projektu. Dalšími akcemi jsou: Odborný seminář pořádaný 2. dubna 2004 v SÚA v Praze, obrazová publikace pro širokou veřejnost a projekce celovečerních filmů Ročník 21 a Zpívali jsme Arizonu realizované Národním filmovým archivem ve dnech 5. a 9. dubna 2004 v kině Ponrepo. | Die Ausstellung ist ein Teil eines breiteren gleichnamigen Projekts. Die weiteren Aktionen sind: das am 2. April 2004 im Staatlichen Zentralarchiv in Prag veranstaltende Fachseminar, eine Bildpublikation für die breite Öffentlichkeit und Projektionen der historischen Ganzabendfilme Ročník 21 (Jahrgang 21) und Zpívali jsme Arizonu (Wir haben das Lied Arisona gesungen), die vom Nationalfilmarchiv am 5. und am 9. April im Kino Ponrepo realisieren werden. |
| PhDr. Zdeňka Kokošková, Státní ústřední archiv v Praze Tel. 974 847 287, e-mail: sua3@mvcr.cz |
© Státní ústřední archiv v Praze
Poslední změna této stránky v březnu 2004
Pozor! Nacházíte se v archivu starých webových stránek Národního archivu. Aktuálnost informací ani validita zdrojového kódu nejsou zaručeny! Pro přístup k aktuálním webovým stránkám Národního archivu klikněte sem.
